Výjimeční přátelé

Fred Rogers. Za oceánem modla. Pro miliony Američanů příjemné vzpomínky na dětství. Rogers byl televizní hvězdou, loutkařem, hudebníkem, producentem a především moderátorem dětského pořadu, který bavil přes tři dekády a u kterého opakovaně sedávalo hned několik generací diváků. Zejména těch předškolních, u kterých cílil na rozvíjející se psychiku a pocity i smysl pro morální a etické uvažování. Hlavně byl osobností, ze které stříkal pozitivismus na všechny strany. Jenže právě za oním oceánem. Potíž je, že Středoevropan o žádném takovém dobrosrdečném pánovi neslyšel. I když (pro srovnání) vzpomenout si třeba na náš Malý televizní kabaret plný příběhů a písniček s Jitkou Molavcovou, Josefem Dvořákem nebo Štěpánkou Haničincovou nebude tak obtížné. Tak či onak, děj se motá okolo novináře a čerstvého otce, který (ač má úplně jiné zaměření) o Rogersovi chystá menší článek. Materiál bude nakonec čítat několik tisíc slov a hlavně jednotlivá setkání novináři docela překopou vlastní život plný nevyřčeného: nejen k umírajícímu otci, ale i k manželce. Celé je to pochopitelně limonádové a zcela přizpůsobené Tomu Hanksovi, který sympatie, laskavost a charisma může přehazovat lopatou. Tvůrci nicméně tu a tam předvedou docela sebevědomý moment, takže rozhodně nejde jen o dojímání se a umělé emoce. Jen to vyžaduje krapet víc divácké trpělivosti. (19.07.2020)

Není to úplně tak, jak by si leckdo možná přál, že co Tom Hanks, to záruka dobrého filmu. Tom Hanks byl v tomto případě zasunut do stylizace pana Rogerse. O tom se nedovíme, až na něco málo rodinných neshod, zhola nic. Touto stylizací ale napíná diváka až za hranici trpělivosti. Ať mu leze z úst sebepatetičtější hláška, říká ji tak pomalu, že by se mu u ni vyluhoval zelený čaj na 60 stupňů. Přitom glosuje a analyzuje mezi řádky jako kvazi terapeut vlezlými otázkami Lloyda. Vyzvídá, co se to děje neutěšeného v jeho životě, rozuměj, v životě hlavní postavy. Tou totiž není Fred Rogers, ale permanentně na něco naštvaná osoba, která v žádném okamžiku filmu není ani zajímavá ani nějak výjimečně nebo aspoň průměrně zahraná. Nakonec ve filmu ale vlastně nad průměrem není vůbec nic. Ani soundtrack, ani Hanks ani nikdo jiný, ani kamera, ani scénář, ani nic. Je to jen film, který měl být rodinný a příjemný a místo toho je napínavý, kdy ten Roger / Hanks konečně tu svou větu pommmaaaalllllilililinkuuuu dořekne.... Neměl jsem zážitek. Jako Netflixovská jednouhubka to mohlo být fajn. Ale můj dojem je, že není... (16.11.2021)

Osobnost "pana Rogerse" mě fascinuje, obzvlášť potom, co jsem viděl dokument Won't You Be My Neighbor? Na film, kde si ho zahraje Tom Hanks, taktéž miláček Ameriky, jsem se těšil, a nezklamal mě. Stejně jako dokument je i hraný film pořádnej doják. Zde si tedy vymysleli příběh novináře, který je bručoun, a setkání s panem Rogersem ho samozřejmě změní... Je to fikce, i když oslavovaný výsledný článek z filmu existuje (po zhlédnutí filmu jsem si ho dohledal, a je to fakt výborný text). Že si takto tvůrci "vymýšlí" mně v tomto případě nevadí, protože pan Rogers opravdu pozitivně ovlivnil spoustu lidí, takže to není vůbec odtržené od reality a víc se tak můžete do filmu ponořit a sledovat Rogerse jeho očima. Přiznávám, že stejně jako u dokumentu jsem byl z Rogerse opět úplně hotový, je to fakt neuvěřitelná osobnost. Film je sice svým způsobem poměrně obyčejné melodrama, které přesně ví, na jakou strunu zabrnkat, ale je zručně natočené a má kvalitní herce, tak mně to vůbec nevadilo a do Rogersova příběhu jsem se zcela ponořil... Vadilo mi jen to, že vidíme Rogerse jen na sklonku života a film se možná až moc soustředí na fiktivního novináře. Celkově však výborná záležitost. (8/10) (22.01.2021)

Fred Rogers je naprosto ojedinělou postavou amerických televizních dějin, fenoménem, který většině našinců musí být naprosto nepochopitelný. Na rovinu se přiznám, že i pro mě samotného je dosti neuchopitelný. Ale právě asi tímto aspektem je to tak zajímavé téma pro zfilmování. Ale způsob, kterým na to šel Nate Heller a spol. mě bohužel moc nesedl a dle hodnocení je vidět, že nejsem v tomto pocitu sám. (19.10.2022)

Film, který mimo jiné testuje, nakolik jsme my zkažení a cyničtí zpropadenci ještě schopní uvěřit, že na světě existuje (resp. rozhodne se existovat) slušný, dobrý, milující člověk, který neskrývá žádnou perverzi nebo děsivé tajemství, ale představuje veskrze pozitivní energii. Svým způsobem velmi očistný zážitek, byť mi občas Tom Hanks do role neseděl, někdy zjevně imituje jiného člověka mimo svou přirozenost (například jeho pohyby, způsob sezení, odpovídají útlé postavě pana Rodgerse, ne tolik oplácanému Hanksovi). Vytknput by se taky dalo, že Hanksova postava tu trpí určitou přeslýchavostí - když slyší něco, co se mu nelíbí, ignoruje to a snaží se změnit téma - když poslouchám nějaké rozhovory s Rodgersem, nezdá se, že b to dělal. Dokázal otočit směr k něčemu pozitivnímu ne změnou tématu, ale přerámováním a reagováním na to, co mu bylo řečeno - ale toho asi scenáristi nebyli ve stejné míře schopní (kdyby toho byl schopný každý, nebyl by pan Rodgers tak výjimečná osobnost - a když si něco přečtete o Rodgersovi, nejde ho než obdivovat, tenhle film zachycuje jen zlomek toho, co představoval). Ale tím to nechci komplikovat, je to určitě povedený, promyšlený a zajímavý film, který má dneska dobré uplatnění. (12.01.2020)