Jack Goes Home

Alfou a omegou je Rory Culkin, který prakticky nesleze ze záběru. Pokud vám jeho projev nesedne, nebude se vám líbit ani film. Já s ním neměl vůbec žádný problém a jeho ne úplně vyrovnaného maníka, který se propadá do ještě hlubšího bahna, jsem si docela užil. Hrůza šla i z Lin Shaye v roli matky, která má s hlavním hrdinou poněkud problematický vztah. Mírně řečeno. Něco do sebe mělo i postupné odkrývání minulosti, jejíž odhalení mě celkem překvapilo. Horší to bylo se samotným závěrem, díky kterému vznikly v příběhu díry, které tam do té doby nebyly. To mi celkový dojem zkazilo. Ale i tak se určitě jedná o zajímavou záležitost. 65% (13.04.2018)

Thomas Dekker je známý hlavně jako herec, ale ve svém druhém režijním počinu ukázal, že je schopen film ukočírovat i režisérsky. Dokonce tu ani sám nehraje, což je docela sympatické. Dal prostor jiným a ti zvládli přesně to, co měli. Natočit silně depresivní snímek, který na diváka nějakým způsobem dovede zapůsobit. A to se dle mého podařilo měrou vrchovatou. (13.03.2019)

Příjmení Culkin mi sice nemile evokovalo jistého malého blonďatého mongoloida, který byl kdysi každou chvíli sám doma nebo kde, ale naštěstí jsem nedal na obavy a do filmu šel. A udělal jsem dobře, protože Culkinův Jack je naprosto excelentní postava a navíc excelentně zahraná. Epesní magor podle mého nejvytříbenějšího gusta, jeho pohledy, mimika, slovní projev, halucinace, vše abnormálně vynikající, není holt Culkin jako Culkin. A pokud je Jack nevyzpytatelně šílený, co teprve jeho matka! A ta jejich temná rodinná historie... Scénu s otcem a nemluvnětem pod vodou jsem úplně viděl před očima. Snad se filmu dostane trochu víc pozornosti, já osobně bych se ho nebál přirovnat třeba k Donniemu Darkovi. A nejedná se samozřejmě o horror, spíš o jakýsi černohumorný psychothriller. (06.01.2017)

Som rád, že moje hodnotenie zvýšilo Dekkerovmu filmu csfd hodnotenie zo 47% aspoň na 48. Myslím, že objektívne si Jack Goes Home zaslúži lepšie percento (aspoň tých 60) a subjektívne ešte o čosi viac (okolo 70). Isteže, kritika je v danom prípade taktiež na mieste, scenár bol celý čas (a hlavne k záveru) nevyvážený, príbeh zle prerozprávaný a nevhodne vypointovaný, ale na druhej strane som sa do story Roryho Culkina maximálne zažral, pričom musím vyzdvihnúť aj herecké role nielen hlavného psychouša Culkina, ale i skvelej "wtf-matky" Lin Shaye a lesbickej Culkinovej "bff" Daveigh Chase (alias malej Samary z Kruhu). Mimo iného Jackov traumatický život famózne podkreslujú jeho cynické, miestami až deprimujúce monológy na hrane znesiteľnosti, čo je ale pre podobný žáner prijateľné, ba priam žiaduce. A ono keď sme už u toho žánru, viac mi na Jack Goes Home sedí kombinácia medzi thrillerom-dramou a psychom než horor. Nečakajte žiadnu Á-čkovú produkciu "pre každého", skôr B-éčkovú šialenosť, ktorá vás buď svojím zovňajškom a vnútornou rozloženosťou silno pritiahne, alebo naopak maximálne odpudí. (26.03.2017)

Jack Goes Home není zfilmovaný příběh, ale zfilmované trauma. Takže do něj nejděte jako do hororu, spíš se nachystejte na nepříjemné drama, kde vás budou strašit vnitřní démoni velmi nesympatické hlavní postavy. Až se divím, jak mi to sedlo. Nebo ne, "sedlo" je špatné slovo ... "zaujalo" je přesnější. I přes silnou odtažitost (dáno hlavně tím hlavním hrdinou) jsem byl v podstatě celou stopáž zvědavý, jak snímek bude pokračovat. Režijní debutant Dekker fakt vcelku slušně brnká na struny psychologického nepříjemna a když se sem tam vytasí s nějakými staršidelnými sekvencemi, fungují taky. Bohužel z toho nakonec nevyleze nic převratného, takže na čtyři hvězdy Jack asi není, ale mám k nim v hodnocení blíž, než jsem si před projekcí vůbec troufal očekávat. (15.10.2016)