Sestup Orfeův

Priam nadopovane charizmatický Brando a skvelá réžia Sidneyho Lumeta. Milenecká romanca s dramaticky vyvrcholením koncom, medzi tým pár skvelých pomaly plynúcich, ale veľavravných dialógov, ale až tak som na tom neulietaval. Nebyť skvelých záberov kamery skvelých hercov (konštatovanie, že v ňom hrali štyria Oscarom ocenení, to stojí za to) a žalostného konca, asi by film z priemeru nevyšiel. 75%. (04.04.2008)

The Fugitive Kind je dalsim majstrstykom Sidneyho Lumeta ako rezisera : a suverenne tomu kraluje dalsi velikan, tentokrat konkretne Marlon Brando /The Men, Viva Zapata, Streetcar Named Desire/ v roli tulaka Valentina "Snakeskin" Xaviera, ktory prichadza do mestecka s nejasnymi umyslami a pritom ho zamestna Lady Torrencova /Anna Magnani/. A moze sa rozbehnut pribeh, ktory divaka hned zaujme na zaciatku. Potom sa rozbehne filmarska jazda, ktora sice miestami postrada tempo a strhujucejsi moment / v strede filmu sa toho deje len minimum/, ale zato s dobrymi dialogmi, ktore sa oplati pocuvat. Film vznikol ako adaptacia hry Texasa Williamsa /Kocka na Rozpalene Plechove Strese s pani Krajcirkou/. Film postupne smeruje k odhaleniu mnohorocneho tajomstva a k tragedii. Akej, to si kazdy musi pobrat uz po svojom. Okrem Anny Magnani sa tu objavila aj volnomyslienkarka Carol Cutrere /Joanne Woodward : Long Hot Summer, neskor aj Harry a syn/. Pokial ste funda Marlona Brando, toto je treba poznat a mat napozerane. 92 % (05.09.2015)

Tak to dopadá, keď nenávisť, závisť a predsudky prevýšia zdravý rozum a triezvy pohľad na svet. Nič nie je spoločensky nebezpečnejšie ako hlúpy fanatizmus. Marlon Brando si to tu opäť raz strihol vo fantastickej postave, ktorú nielenže bravúrne stvárnil, ale ešte na mňa ako diváka aj hypnoticky zapôsobil. Val Xavier sa tu v jeho podaní nenápadne, ale isto prepadá do osídiel ľudskej zloby a čistej esencie zla, pričom všetko vrcholí smutným tragickým finále, v ktorom pochopí, že na útek je aj tak už neskoro, pred ľudskou hlúposťou niekedy niet úniku. Nádhera. 85/100 (29.03.2016)

Neveselé milostné drama o "vandrákovi", který se jako přesycený vlastním nespoutaným životem pokusí najít pevnou půdu pod sebou, kdesi hluboko na jihu USA. Tolik mi to nesedlo, utahané a příliš utrápené, včetně (však naprosto příhodných) hereckých výkonů. Prostě mimo mě, nebo jen mé momentální rozpoložení, nevím. (25.08.2011)

Nikdy se neohlížej zpět. Zastavárna lidských pohnutek, uchopení hořkého kalichu morality pozemských kejklů, přehmatů všedních dnů, vzdušných polibků zhoubné líbeznosti, v letargickém vnějšku "člověčenství." Dýmka míru svému minulému životu, skrytý absint okoralých citů. Zasněžené srdce, které se pomalu "uzdravuje." Cizinec, narušitel, životem ošlehaný mladý lev Marlon Brando (přivandrovalec z nemanic) "rozrazil" svou umírněností, nerozpoznatelným podivínstvím a usměrňujícím pozorovatelstvím, brány krámku i zábrany dosud nepoznané vyprávěcí "romeovskou terapií." Vyděděnec v salonu přehlížené krutosti. Marlon Brando je žádaný artikl přítomných dam - místní flámující tulačky s pusou prořízlou, vyznavačky nočních podniků, Joanne Woodward, kokety hazící očkem nemravným, hledající krátké povyražení a zralé ženy, apatické vdané paní s postupně osmělující se svůdností v rouchu, které do té doby zakrývalo to, co má být šeptem sděleno, Anny Magnani. Zlo nahoře podřimující vytáhne svou zbraň a navždy umlčí to nejlepší v nás. Zmrzačené city vypěnily. Byly zality do betonového srdce a vyústily destruktivní zlostí do nenávratna. (08.10.2014)