Režie:
Sidney LumetScénář:
Paul DehnKamera:
Geoffrey UnsworthHudba:
Richard Rodney BennettHrají:
Albert Finney, Lauren Bacall, Martin Balsam, Ingrid Bergman, Jacqueline Bisset, Jean-Pierre Cassel, Sean Connery, John Gielgud, Wendy Hiller (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Albert Finney jako Hercule Poirot v nejslavnějším detektivním případu Agathy Christie. Britský film, oceněný Oscarem. Orient expres, luxusní vlak, projíždějící celou Evropou - od Istanbulu až po Calais - se jedné prosincové noci roku 1930 stává dějištěm případu, k jehož vyřešení musí Hercule Poirot, který se čirou náhodou ocitl mezi jeho cestujícími, zapojit veškerý svůj důvtip a genialitu. Má k tomu dostatek času, protože vlaku, uvězněnému sněhovou kalamitou kdesi v jugoslávském vnitrozemí, nezbývá než trpělivě čekat na vysvobození ze závějí. A zatím se tedy slavný belgický detektiv pokouší vypátrat, kdo je pachatelem neobvyklé vraždy amerického milionáře - a jaký byl její motiv...
Námět tohoto románu poskytl A. Christie skutečný případ - únos v rodině světoznámého letce a amerického národního hrdiny Charlese Lindbergha. Oscara získala Ingrid Bergmanová jako nejlepší herečka ve vedlejší roli, snímek byl nominován v dalších pěti kategoriích (A. Finney jako nejlepší herec, scénář, kamera, kostýmy, hudba). Získal také řadu cen Britské filmové akademie. Za zmínku stojí jeho hvězdné obsazení - kromě jmen, uvedených v noticce, např. ještě: Jean-Pierre Cassel, Wendy Hillerová, Sean Connery, Martin Balsam, Vanessa Redgraveová nebo Anthony Perkins.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (354)
Jak plynul čas, moje chutě v oblasti zábavy a umění se měnily. Pár věcí ale zůstávalo konstantních. Patří mezi ně i nechuť ke klasickým detektivkám, kde po rafinovaném zločinci pátrá geniální soukromý detektiv a čtenář/divák je svědkem souboje dvou brilantních intelektů, který je obvykle zakončen scénou, v níž trpívám nejvíc. Ano, mám na mysli to nesčíselněkrát profláknuté klišé, kdy se v jedné místnosti shromáždí všichni podezřelí, velký detektiv rozebere jejich výpovědi, odhalí drobné rozpory, alibi rozmetá na kousíčky a neomylně prstem ukáže na pachatele, který svěsí hlavu, pod tíhou argumentů se přizná a poslušně se nechá odvést na policii. Ne, Agatho, takhle to v životě nechodí a před tvými pohádkami dávám přednost jiným. Na snímku mě lákalo herecké obsazení, jméno režiséra i slušné ohlasy včetně oscarového ocenění. Jenže ouha, přišla studená sprcha. Poirot je nevhodně obsazený, herci ve vedlejších úlohách se dělí na ty, co hrají matně, a na zbytek, který je vyloženě špatný. Kdybych neviděl Vraždu v Orient expresu, nikdy bych nevěřil, že Ingrid Bergman může být tak prkenná. Přijatelný je snad jedině Anthony Perkins. Rozuzlení případu představuje i v rámci umělého světa klasických detektivek nestravitelný bizár, který sklouzává k hranicím nechtěné parodie. Lumetova režie mohla zaujmout americké akademiky snad jedině díky geniální reklamní strategii producenta. Orient expres kdysi představoval symbol éry belle époque a opulentního luxusu, kdyby dokázal Lumet prodat, když nic jiného, aspoň krásnou přírodu Balkánu a vytvořil atmosféru, jejíž středobodem bude vlak coby symbol romantických výprav za hranice všedních dní a cest zámožných dobrodruhů za exotikou, byl bych štědřejší. Hvězdičku bych také přidal, kdybych byl fanouškem žánru. Takhle je mi líto, zůstanu velmi skoupý. Celkový dojem: 25 %. ()
S Hercule Poirotem máme jednu věc společnou, oba jsme vyteční detektivové. Já třeba vypátral na táboře v Ledči svoje ztracené použité fusakle. Ukradli mě je vedoucí a společně s kuchařema je dali do formy na dort, kterou zalili vodou a vše nechali zmrznout a pak mě to dali na stůl místo oběda, právě v tu chvíli jsem je zase objevil ! Kolega Hercule, zase vyřešil vraždičku v Orienťáku, každej máme sice krapet odlišný případy, ale oba vedeme inteligentní výslechy a máme šokující rozuzlení. ()
V role Hercula Poirota som zatiaľ videl len Davida Sucheta, ktorý je však podľa mňa neporovnateľne lepší ako Albert Finney. Ten sa mi ako Poirot zdal veľmi čudný a po celý čas som si na neho nemohol zvyknúť. Samotné spracovanie Vraždy v Orient exprese bolo dobré, ale predsa len sa mi viac páčilo v TV filme so Suchetom, kde to bolo napínavejšie a dramatickejšie, najmä v závere. ()
Miluju Agathu Christie od doby, kdy jsem vyrostla z dětských střevíčků, odložila „Děti z Bullerbynu“ a objevila pro sebe kouzlo jejích detektivek. Snažím se nepropást žádné filmové zpracování a tahle verze Vraždy v Orient expresu patří mezi moje nejoblíbenější. Ale nic naplat, Poirot v podání Davida Sucheta je mnohem víc magnifique,n`est-ce pas? ()
Velkolepé a nejzdařilejší zpracování jedné z nejlepších detektivek Agathy Christie. Autorka se zúčastnila společně s anglickou královnou i filmové premiéry, která se konala roku 1975. A přesto, že různá televizní a filmová zpracování svých děl moc neuznávala a ve většině případů s nimi nebyla spokojena, Vražda v Orient expresu se jí líbila. Malou námitku měla jen proti knírku samotného Hercula Poirota v rozporuplném a řekl bych trochu teatrálním podání Alberta Finneyho. Ostatní herecké výkony jsou dost vyrovnané, za všechny alespoň Oscarem oceněná nezapomenutelná Ingrid Bergman. Zápletka, napětí, hudba, výprava a scénář - všechno jde jako na drátkách. Nezapomenutelné... To muselo být tenkrát v 70. letech v kinech pozdvižení. Mě to dostalo i doma u televize. 130 minut uplyne jako voda a ta fantastická atmosféra a opravdovost, kterou už současné filmy prostě nemají, toho se nedá nabažit. Kdykoliv si tuhle mimořádnou adaptaci pustím, vím že nezklame. Jednou v originálne, jednou se skvělým dabingem. A vždy si přeju aby byla stopáž delší a příběh neskončil. Ke genialitě tomu dle mého chybí jen jediné - David Suchet. ()
Galerie (126)
Zajímavosti (28)
- Některé fragmenty vozů byly zapůjčeny z evropských sbírek a muzeí, nejvíce se o ně zasloužila Belgie. (ČSFD)
- Ingrid Bergman si vybrala roli misionářky Grety Ohlsson také kvůli jejímu původu, jenže po čtyřiceti letech života v USA už byla její švédština notně poznamenaná americkým akcentem. Pro svou scénu si tak musela vypomoci službou odborníka na švédštinu. (Hans.)
- Hudebník v restauraci v Istanbulu má na hlavě fez, který byl však v té době za vládce Kemala Ataturka zakázán. (Hopkins)
Reklama