Televizní společnost

Inteligentní, chladně střízlivý náhled do zákulisních praktik televizních zpravodajství, které už dávno rezignovali na něco takového jako je profesní morálka a jejichž svatým grálem a jedinou hodnotou, kterou uznávají jsou příznivé raitingy. A v rámci této honby za sledovaností se neštítí takových věcí jako je manipulace s diváky, či ovlivňování veřejného mínění, což se jim celkem úspěšně daří, protože dnešní divák je nezřídka kdy jako ovce, která chce být klamána. Ale ještě větší měrou než diváci jsou tímto světem poznamenáni hlavní aktéři této mediální mašinérie. Jako třeba Diane Christensen ( ve skvělém podání Faye Dunaway), kterou už tento cynický, nereálný svět pohltil natolik, že není schopná fungovat ve skutečném životě a proto také její vztah k sympatickému Maxovi (ještě lepší William Holden) zákonitě ztroskotá. Maxův proslov, když se s ní loučí je pak toho všeho nejlepším shrnutím a zároveň obžalobou...Výborný snímek, bohužel svým vyzněním dohánějící naší dobu se stále zrychlenou akcelerací. (16.03.2013)

Ano. Ano. Ano. "Břitká satira" na rdousící krutost televizního šoubyznysu, do něhož se v té době už bez zástěrek překlápí i hrdé lodi zpravodajství. To všechno. *** A navíc divadelně silné mistrné monology, a to nejen v odkrývání mechanismů financemi poháněného systému, ale i v partnerských, kolegiálních a intimních vztazích. Chvílemi jako byste přepínali na Kdo se bojí Virginie Woolfové, a to je asi vůbec největší poklona. *** A navíc Faye Dunawayová se tu až nepříjemně uvěřitelně vtělí do cílevědomé kariéristky neschopné soucítit a sbližovat se s druhými tak bytostně, že fakticky úplně postrádá se appeal. To bych nečekala.*~ (05.12.2020)

„Nemůžeš mě přepnout na jiný program!“ Pravda v televizi pochopitelně neexistuje, ale proč na ni zcela rezignovat? Protože nikoho nezajímá, protože je v přímém rozporu s pověstným „show must go on“? Dalšími objekty scénáristova zájmu jsou lidé z televize a jejich vztahy, obdobně falešné jako zprávy, jež vypouštějí do světa. Podle filmu byla právě sedmdesátá léta zlomovým obdobím, kdy byla generace mající celkem rozumnou představu seriózního zpravodajství definitivně „sežrána“ generací nastupující. Posledních pár statečných, jejichž lamentování nad starými dobrými časy nelze označit za prázdné fráze, musí ustoupit před náporem dravé mladé krve. Před lidmi, kteří svět chápou výhradně skrze onen ďáblův vynález a vypustí-li z úst větu „Tohle v televizi neříkali, jak se to dělá?“, nemusí jít nutně o nadsázku. Terčem scénáře přitom není jen televize, negativní dopad působení konglomerátů a cílení na masový trh odráží situaci v celém Hollywoodu od druhé poloviny 70. let. Network je proklatě mazaný film. Dokáže být v jednom momentě k potrhání vtipným i nepříjemně upřímným (protože poukazuje na něco, co si sami neradi připouštíme). Prvotřídní kvalitu hereckých výkonů možno brát jako odměnu pro diváky, kteří před tím přílivem rychle chrlených slov briskně neprchnou (zkuste si to říct pětkrát za sebou). Právě jim bych taky doporučil seriál Aarona Sorkina Studio 60, jdoucí věrně ve šlépějích Networku a nadto modernizující některé aspekty téhož konceptu. 90% Zajímavé komentáře: Tomco, Lookass, Ondrish (21.05.2009)

Neuvěřitelně pravdivý fiktivní příběh o fungování televizních stanic a médií vůbec. Vlastně se divím, že se už něco podobného opravdu nestalo. Hvězdné obsazení hraje pod taktovkou dirigenta Sidneyho Lumeta jako symfonický orchestr a obzvláště sóla pro Faye Dunaway a Williama Holdena stojí za to. Na doprovodných nástrojích více než potěší Robert Duvall a další. (01.08.2011)

Agresivní boj o koláče sledovanosti i skvělý herecké výkony jsem předem považoval za největší klady snímku. Naivně jsem však neočekával, že film z roku 1976 půjde tak nekompromisně za každým vydělaným dolarem a má tlamička se s údivem rozevřela při neskutečně aktuálním monologu pana Jensena o korporacích. Pátou hvězdu sice subjektivně nedávám, ale pouze proto, že při sledování pohyblivých obrázků potřebuju občas podráždit svou bránici uvolňujícím smíchem a tady na mě pan režisér Lumet evidentně zapomněl. (04.10.2011)