47 metrů

Katka s Bětkou jsou děsně kůl, avšak tak trochu hysterické piče. Patrně z výše uvedeného důvodu zrovna kopnul Bětku do prdele její kolík, no a nejlepší náplast na takový mindrák je vydat se na jih, v tequilovém komatu tam opíchat pár Chuanů a posléze si skáknout zapotápět se mezi velké bílé svině do Mexického zálivu, i když krutě ostřílená Bětka do té doby akorát tak šnorchlovala ve vaně mezi kachničkama. Roztomilá nehůdka na sebe nenechá dlouho čekat, o čem by to taky jinak bylo, a než byste řekli „tupá kunda“, ocitnou se obě pipky v dost bezvýchodné situaci. No, bezvýchodné … Pořád mají tři krásné možnosti. Buď si hysterickým trojčením a ječením do masky co nejrychleji vydýchat bomby a pojít, nechat se ohlodat velkou bílou sviní a pojít, nebo se z padesáti metrů chytře co nejrychleji vynořit, uhnat si kesona a pojít. Holky se rozhodly blonďatě zkombinovat všechny varianty. Podmořské záběry stoji celkem za vyližprdel, květnaté dialogy se větší část filmu omezují jen na máchovsky otřepané „Bětkóóóó! Katkóóóó! Pomóóóóóc!“ a stejně kvalitní herecké výkony by podal i neoprén s rebrýtrem, netrpělivě čekající zavěšeni ve skříni na další řízkový zájezd na bázi do Chorvatska. Nicméně i za těch pár šušňů je to dramaticky dobře zvládnuté, napínavé a indexem zábavnosti to dýchá na hřbetní ploutev letošním Mělčinám. A navíc se tu žraloci po dlouhé době chovají jako paryby, a ne jako vysokoškolsky vzdělaný predátor s doktorátem z logiky a strategie požíraní humanoidů. Jen mě trochu mrzelo, že ty frfně selektivně nežerou příslušníky pobřežní hlídky. (16.08.2016)

Dost možná ten nejlepší žraločí biják od dob Deep Blue Sea, a to už je nějakej ten pátek zpátky. Záměrně nebudu škatulkovat (thriller, horor, drama - vyberte si sami), každopádně od chvíle, co s hrdinkami vstoupíte do temných vod, budete celou tu hrůzu prožívat s nimi. A je úplně jedno, jestli máte větší strach z dravých ryb, udušení nebo z mořských hlubin. Pocit neustálého ohrožení podporuje skvělá hudba (Tomandandy opět dokazuje, že brnkat na nervy umí), napětí se dá krájet po celou dobu, a žraloci, ač JSOU digitální, tak vypadají moc pěkně a v té tmavé vodě rozdíl stejně nepoznáte. Takže velká doporučenka, a to i přes mnohé fyzikální lapsy. Inteligenti ať jdou tedy o kus dál, tohle je čistě o zábavě. (90%) P.S. Jsem zvědavej, jak ještě dopadnou Mělčiny, protože to zatím vypadá na silné žraločí léto. (31.07.2016)

Nebolo to zlé, ten film ubieha rýchlejšie ako klietka medzi žraloky na dno, ale niečo mi k tomu chýbalo. Zrejme viac napätia alebo lepšie napísane postavy, ktorým by som viac fandil. Žraloky sú spravené dosť dobre, ale nečakajte nejakú krvavú divočinu typu čeľuste, tie sa tu vyskytujú len keď sú hladné a celý film hladne niesu ;) 65% - 3* (23.03.2018)

Strhující , napínavý předvidatelný ale i hodně nečekaný tenhle snímek o boji a přežiti mezi člověk a žralokem. Co byste neudělaly proto abyste ukázali že se umíte bavit a vyzkoušeli všechno možné, třeba i selfie se žralokem jde vyzkoušet. Žraloky já můžu a po výborném snímku Mělčiny přichází další žraločí teror. Žralok luxusní svou velikosti i se svými kámoši , herečky na správném místě jedna hysterická jedna bojácná jak už to bývá, vše okolo užasne až na rychlý konec který bych prodloužil. (03.09.2016)

Stejně jako dvě extra šukézní hrdinky tohoto filmu, jsem i já byla vystavena životu nebezpečnému nebezpečí - V létě jsem se zasekla s jednou důchodkyní v hypermarketu ve výtahu. Vedro jak v píči způsobilo, že z nás během chvilky lilo jak z prasklý roury, důchodkyně vedla protože byla nabalená jak na Sibiř, a smrad jejího žluklýho potu mě štípal v očích. Do toho občas mocně uhnila, jelikož stará střeva už nefungují tak dobře jako kdysi a já se tak dávila v koutě, zatímco babizna, hluchá a bez čuchu snad ani netušila, že mi tam co pět minut prdelí hraje sólo na trambón - Let čmeláka. Dostavil se tak, stejně jako u hrdinek ve filmu, zoufalý boj o kyslík a následně i halucinace. Nebo se tam ta bába fakt začala po hodině svlíkat. K tomu se se mnou stále snažila vést konverzaci a rozklepaným hlasem, prozrazujícím stařeckou demenci se mě co minutu ptala - ,,Nevíte proč nejedeme, slečno?" Plus měla strach o mé zdraví jelikož jsem prý nepřirozeně žlutá a mám nateklé oči. Chtěla jsem jí poslat do hajzlu, vysvětlit jí, že jsem žlutá od přírody a oči mám šikmý stejně jako ona scvrklou macochu, ale kombinace vedra, smradu, nedostatku vzduchu a jejího hlasu způsobila, že jsem sebou sekla a probrala se až nevím kdy na čerstvém vzduchu, kdy babka už byla pryč a já jako omluvu dostala ten nákup zdarma. Takže radši do klece se žralokama okolo, než do výtahu s prdící ježibabou. (14.12.2017)