Fabrika

Ve srovnání - kterému se člověk nevyhne - s autorovým předchozím snímkem Hlupák mě tento oslovil výrazně míň. Jednak mi přišlo, že většina motivů z Fabriky (korupce, arogance mocných, bezmoc chudých) se už objevila ve zmíněném starším filmu (a celkově se nemůžu ubránit pocitu, že jsou oba filmy natočené v podstatě přes kopírák, jen s jinou výchozí situací), a jednak mě zklamal samotný závěr - zatímco finále Duraka je šílená depka, která ten film působivě uzavírá, tady mi zakončení přišlo takové podivně rozplizlé (ani se pořádně neukáže, jak vlastně Šedivák dopadl), jako takový konec-nekonec (byť to vlastně končí úplně stejně jako Hlupák, tedy špatně, jak bývá u ruských filmů tohoto ražení obvyklé). A vlastně se mi tam místy i trochu vkrádala nuda a taky mi to přišlo lehce předvídatelné - v podstatě od začátku jsem věděl, jak to dopadne, a odtušil jsem vývoj i v některých dalších momentech. Není to špatný film a Bykov mi je hodně sympatický, ale za mě tentokrát bohužel jen průměrný dojem. (11.11.2019)

Film Jurije Bykova mi mocně zlepšil náladu potom, co se mi na ní ošklivě vyřádil Andrej Tarkovskij. Tady se rozhodně příliš nefilosofovalo (jen trochu), místo toho jsem dostal vcelku zajímavý a slušně natočený příběh, který by se mohl odehrát i tady ve Slezsku, kdyby tu měli lidé podobnou náturu. No, ale na místě pana Bakaly bych po shlédnutí filmu asi i tak znervózněl:-) Každopádně jsem se ani chvíli nenudil, a přes pochmurnou atmosféru jsem měl ze snímku dobrý pocit. (04.01.2021)

Kritika systému, nekritika systému, jakmile vidím lidi v kuklách s AKMSkami v ruce, jak postávaj v omšelých fabrikách a zdevastovaných planinách, padne na mě strašnej videoherní Stalker vibe. Jinak vlastně podobně jako předchozí Bykovovův Durak i tohle působí jako perfektní debut v tom, kolika způsoby chce vyloženě vyřvat do světa nějakou nespravedlnost, aniž by si odpouštěl různé žánrové zkratky, artefakty či třeba akční scény. Fabrika působí méně vyspěle než Durak, v něčem je psána nadšenou dětskou rukou, ale zároveň je zřejmé, že jejím majitelem je někdo, kdo sleduje současné filmy a dokáže tak otáčet některá nabízející se klišé. Z tohoto hlediska je to taková součinná radost sledovat. Jakkoli se film snaží být bezvýchodný a tíživý. (27.11.2019)

Jeden by čekal, že nám Rusáci naservírují pořádnou akčňárnu z obsazené fabriky do které si jde oligarchova ochranka a SPECNAZ pro svého muže. Ale to je omyl. Ačkoliv o akční momenty není nouze, hodně se tam kecá na téma smyl života v Rusku. Je to dost depresívní a věřím, že i s reálnými základy. Rozpad Sojuzu v Rusku leckdo dodnes nerozdýchal a nastoupivší kapitalismus rychle zasmrádl po onucích a vodce. Úspěšný není ten con co nejvíce umí, co nejvíce dře, kdo nabízí kvalitu... Ale ten co má známé, kdo má moc a sílu. Film mi lehce připomenul záležitost jménem Vosí hnízdo. Prostředí staré továrny na armatury pro panely bylo fajn a i herci mi celkem sedli. Hráli dost evropsky a neafektovaně. Dávám tedy zy 3 ohnuté ocelové tyče. * * * (22.11.2020)

Najskôr si treba uvedomiť, na čo idete do kina. Najlepšie je samozrejme poznať aj predchádzajúce Bykovove snímky, vďaka ktorým pochopíte, že tu ide najmä o žáner, čo ale nevylučuje ani nejaký ten mesidž. Fabrika je akčný, vyjednávací triler, pracuje s presne dávkovanými zvratmi, ponúka drsnú chlapskú akciu, ale pritom myslí aj na motivácie postáv a solídne symbolicky prepája prvú s poslednou scénou. Takže pokiaľ pôjdete do klubového kina s očakávaním nejakej pomalej drámy s dlhými meditatívnymi zábermi v ruskej réžii, tak to si radšej doma pustite znova Stalkera. Fabrika je proste film o drsných chlapoch pre drsných chlapov, taká kovbojka v modernom háve, ale funkčne zakomponovaná do reálií súčasného Ruska. (27.08.2019)