Duna

Nemohu si pomoci, ale Duna je pro mě fatální filmové zpracování knižní předlohy. Který jiný blázen než Lynch se mohl pustit do zpracování této fantasy ságy na ploše jednoho večerního bijáku než on (Mimochodem hodně mě potěšilo, že tu absentuje jeho -obvykle hodně žretelný- rukopis). Kdyby někdo chtěl vyjmenovat deset racionálních důvodů, proč tomu tak je, těžko bych je našla (hrozné triky, strnulí herci, přehršle "úchyláren" - to je jen pár negativ, které jsou často zdůrazňována). Duna je prostě osobité dílko -po formálně stránce kolísající na povážlivých hranách trapnosti- které však dle mého názoru rozhodně neznehodnotilo fenomenální literární předlohu a hlavně její vyznění a atmosféru, jak tomu v těchto případech obvykle bývá . (24.04.2005)

Jedinečný snímek, který jsem poprvé viděl už někdy v polovině 90. let, jako mladý švarný junák a který mi pak dlouho unikal. Ovšem po letech mě o to víc oslovil, i když přiznávám, že velkou měrou z nostalgie. Když však David Lynch vstoupí na půdu sci-fi, nemůže to dopadnout zle. Po Sloním muži asi jediná Lynchovka, která se dá nějakým normálním způsobem uchopit a při které si divák nepřipadá, jako totální idiot. Krásný film, na který však musí být lynchovská nálada. (20.02.2017)

Kdo má koření, ten vládne světu. Já mám doma plný sáček drceného kmínu a ještě špetku oregána, takže to asi budu já. Já vím, že je to nesmysl, ale na svou obhajobu uvádím, že Lynch si začal a já mu to jenom vracím. Spolehlivě jsem se totiž v úvodu ztratil již mezi nekonečným počtem jmen, ras a planet, takže mi chvíli trvalo zjistit, kdo je dobrý, kdo zlý a kdo je Harkonnen. Když jsem to konečně pobral, tak jsem zase musel spontánně vybuchovat smíchy při každém zveřejněném myšlenkovém pochodu, protože takhle pitomě to neumí naservírovat snad ani parodie. Na závěr se přidám k těm, kteří označují knihu za mnohem lepší než film. Knihu jsem sice nečetl, ale horší být rozhodně nemůže. (05.05.2014)

Rozsáhlý svět se v Lynchových rukou mění na depresivní a zjednodušenou pseudoságu. Už po pár minutách na mě sype osudová rozhodnutí o budoucnosti mnoha lidí, nechá do té doby naprosto neznámé hlavní postavy pronášet hrdinská moudra a přehnanými bizarnostmi podtrhává nohy atmosféře. Jinými slovy svého diváka lynchuje přesně podle nejjasnějších předpokladů, ale ve sci-fi žánru je to o poznání méně funkční než u mysteriózních thrillerů či dramat. A tu odosobněnou a pochybnou vznešenost zachraňuje přesně padnoucí ideální hrdina Kyle MacLachlan a hlavně samotná Duna. Vizuálně hypnotický Arrakis se svými obřími fantomy dokáže zcela pohltit a aspoň na chvíli dovést všechny k pocitům, že to, co se na plátně odehrává, má skutečně smysl. 50% (02.12.2007)

Hodnotenie kinoverzie a z pohľadu fanúšika knihy: Ten film má solídnu sci-fi atmosféru a pozoruhodné kostýmy a dekorácie, ale inak je to len nekoncepčný blábol, ktorý zdôrazňuje nepodstatné (úchylácke záľuby Harkonennov) a zanedbáva to, čo je pre príbeh dôležité (napríklad láska k Chani, prerod Paula vo vodcu fremenského džihádu atď.). Je to skrátka úplne na hovno a dobre hodnotiť to môžu len tí, čo nemajú potuchy o geniálnej predlohe, prípadne videli o hodinu dlhší zostrih. (02.12.2008)