Duna

Lynchova Duna je z první poloviny zábavná a z druhé poloviny bohužel velmi uspěchaná. Ovšem atmosféricky je to super. Každopádně je jasné, že nová verze bude parádní, už jenom proto, že Timothée Chalamet je mnohem lepší herec než Kyle MacLachlan.__________Edit 01/2022: Napodruhé jsem Lynchovu Dunu schopný ocenit alespoň v některých aspektech, i když jako celek kvůli uspěchanosti nefunguje. Lynchova Duna má velmi zajímavou, byť dobově poplatnou, atmosféru, herecký casting (s výjimkou Harkonnenů) není úplně špatný, hudba od skupiny Toto je výborná a celé to má svůj půvab. Bohužel druhá polovina kvůli střihačské zkratkovitosti nefunguje, závěr je natočen výslovně naivně a představitelé hlavních padouchů nepůsobí strašidelně, ale maximálně směšně. Beru na vědomí, že produkce filmu byla náročná a že David Lynch se nejspíš dost urputně hádal se studiem Universal Pictures (důsledkem je brutálně zkrácená druhá polovina nedávající smysl), ale film na mě nepůsobí tak, abych z něho padl na zadek, to se povedlo až nové verzi s Timothéem Chalametem. Je to velká škoda a promarněná příležitost, ale v každém případě je dobré Lynchovu Dunu vidět a ocenit tu velkou snahu.________EDIT 03/2024: Lynchovu Dunu jsem samozřejmě viděl už dříve, tentokrát jsem ji ale poprvé viděl na Blu-rayi v parádním remasteru. Musím přiznat, že jsem si ji překvapivě užil, přitom předtím jsem si k ní hledal dlouhou cestu. Herci výborní, parádní výtvarná a scénografická stránka, soundtrack doslova magický. Jediná velká škoda je v adaptovaném scénáři a konečném (producentském) sestřihu, jehož výsledek je bohužel hodně zkratkovitý a je to poznat. Jakkoli David Lynch dodnes považuje svou verzi Duny za osobní selhání, za svůj tvůrčí vklad se rozhodně nemusí nijak stydět, protože výsledný sestřih už nemohl nijak ovlivnit. Na druhou stranu Villeneuvova dvoudílná verze vytvořená skoro o čtyřicet let později je mnohem lepší a právem bude považovaná za klasiku nejen v žánru sci-fi, ale také za klasiku moderní kinematografie jako takové. (08.11.2020)

Lynchův film není dobrá adaptace, ovšem je to dost unikátní snímek sám o sobě. Unikátní jednak vizuální stránkou a jednak tím, kterak vytváří specificky makabrózní svět plný přehnaně melodramatických gest s nespornou estetickou hodnotou. Rozhodně to není nejlepší Lynchův film, což je ovšem zároveň takové obecně tradované tvrzení (Lynch to vlastně dělat ani nechtěl atd.). Když se na DUNU ovšem člověk dívá dejme tomu stejným způsobem, jako na ZBĚSILOST V SRDCI, tak funguje dobře. Jde o podobné dílo, jako kupříkladu komiksy KASTA METABARONŮ či INCAL Alejandra Jodorowského (samozřejmě - víme, že těch afinit je tady hodně a Jodorowsky po natočení DUNY vždycky bažil), nebo JUPITER ASCENDING sester Wachowských (imho nedoceněný film) apod. Ještě je třeba dodat, že je důležité se vyhnout prodloužené verzi – tu jsem viděl také a ta je oproti původnímu filmu (137 min) opravdu hrozná: sice scény navíc, ale jalové, debilní voiceovery, vysvětlující neumětelské obrázky a místy příšerný střih. Lynch pod touto verzí není ani uveden v titulcích a po jejím zhlédnutí jsem začal věřit, že TURKISH STAR WARS Çetina İnançe nejsou inspirované ani tak Lucasovou franšízou, jako spíše právě tímto campovým bastardem. (12.01.2019)

Duna se nevyrovnala konkurenčním vesmírným sci-fi ani v době svého vydání (zábavnější SW / geniálnější 2001) a dnes působí vyloženě jako nevydařený film. Dějová linie je nesoudržná, konflikt mezi hlavními rody není řádně vykreslen, dramatická rovina dost pokulhává a napětí zde není žádné. Postavy prožívají spíše individuální příběhy; velmi se mi líbily jejich vnitřní monology a tudíž přiblížení jejich psychologie, jenže dohromady to netvoří smysluplné a ucelené vyprávění, dívák se sice může upnout na dobrého MacLachlan, ale to je tak vše. Vizuální stránka je i přes slabé efekty nadprůměrná, Lynch v sobě malíře nezapře a "kreslí" film při nejmenším zajímavě, mohl se však do toho ponořit mnohem více... Prominul bych Duně dějové a dramatické výtky, kdyby byla více hypnotizující a psychedelická, tohle minimum mi nestačí. 5/10 (16.06.2009)

Rozsáhlý svět se v Lynchových rukou mění na depresivní a zjednodušenou pseudoságu. Už po pár minutách na mě sype osudová rozhodnutí o budoucnosti mnoha lidí, nechá do té doby naprosto neznámé hlavní postavy pronášet hrdinská moudra a přehnanými bizarnostmi podtrhává nohy atmosféře. Jinými slovy svého diváka lynchuje přesně podle nejjasnějších předpokladů, ale ve sci-fi žánru je to o poznání méně funkční než u mysteriózních thrillerů či dramat. A tu odosobněnou a pochybnou vznešenost zachraňuje přesně padnoucí ideální hrdina Kyle MacLachlan a hlavně samotná Duna. Vizuálně hypnotický Arrakis se svými obřími fantomy dokáže zcela pohltit a aspoň na chvíli dovést všechny k pocitům, že to, co se na plátně odehrává, má skutečně smysl. 50% (02.12.2007)

Můj nejsilnější pocit z Duny lze shrnout do jednoho slova - nevěrohodné. Celý film oplývá asi tak stejně "hutnou" atmosférou (a i jinak jsou si dost podobní) jako Strážci vesmíru. Jenže, tady to neni zdaleka tak zábavné. Největší slabiny vidím především v režii, scénáři a hudbě. K hudbě se vyjádřím podrobněji. Ta, až na hlavní motiv (bohužel opakovaný do zblbnutí) a jednom vedlejším, je naprosto příšerná. Elektrická kytara se prostě do sci-fi nehodí (nebo na to nejsem minimálně zvyklý). Každopádně celý příběh tato "rocková" hudba degraduje a tvoří z něj frašku. Stejně tak rušivým elementem působily nekonečně šeptající monology všech postav. Ano, chvílemi to je zajímavé, ale tady to pan scenárista taky přehnal. "Skvostné" obsazení rovněž nepředvádí kdovíjak oslnivý výkon, a tak největším plusem je postava Paulovy sestry, která je neuvěřitelně temná, působivá a jde z ní opravdu strach. (27.04.2006)