Mazací hlava

Na plátna kin přichází ten největší blázen na režisérské židli - David Lynch. V mnohém svoji prvotinu nepřekonal - v nevysvětlitelnosti, úchylnosti a šílenosti. Zatímco u ostatních Lynchovek víte alespoň chvilku o co jde, zde ani náhodou. Zábavné chvilky se střídají s těmi nudnějšími a zážitek je hodný deliria. Vážně, pokud chce mít pocit jako ve vožralství a chcete ušetřit, sežeňte si Mazací hlavu. O tomto filmu nemohu říci, jestli se mi líbil, či nelíbil. To nelze. To se vymyká všemu. X%. (24.10.2008)

Lynchova prvotina a hned pěkná kupa hnusu. Hnisem, slizem, krví, nádory a podobným humusem se tady teda rozdohně nešetřilo. Lynch se nejspíš řídil heslem - "Dokut se u toho divákům nebude chtít zaglvat, tak to nebude mít ten správný šmak!" - a dává nám to jasně pocítit. Zásadně bych to zakázal budoucím matkám a vám všem ostatním doporučuju rovnou přeskočit k Lynchovu úžásnému "Slonímu muži". (06.04.2007)

Lynch se neubírá klasickým směrem, kdy film musí mít logiku, racionálnost a určité zdůvodnění proč vlastně exituje. Proto je jeho tvorba tak blízká surrealistickému směru - jde jen o náhodné nahazování námětů a prvků a rozvíjení příběhu do mnoha snových až halucinogenních linií... Proto není třeba hledat nějaké zběsilé teorie, které vysvětlí do puntíku proč se dělají z hlav tužky, proč kuře najednou oživne, proč má žena z radiátoru kotlety... Jde jen o proud myšlenek a vizí, které měl Lynch v hlavě a které se mu (opět) podařilo svérázně zobrazit na plátně. Jeho depresivní atmosféra omámí hned po pár minutách filmu, zvukový repertoár nejrůznějších industriálních a fabrikových ruchů vás nenechá oddechnout ani na jediném místě a určitě si ani minutu neoddechnete, protože ve filmu není žádné místo na uvolnění, ticho, či klid... Film přece nemusí být pouze krásný, pateticky vyfabulovaný příběh... Pro mě srdcová záležitost, jeden z nejosobitějších a nejlepších Lynchových filmů. Je to deprese, to ano, ale perfektně udělaná! (07.09.2006)

Nepochopil jsem a těžko budu Lynchovi odpouštět pár výjevů, které mě chtě nechtě znechutily. Ono ale vážně není snadné přistoupit na obrazy z nočních můr, když mě zpěvačka v bílém každou svou scénou psychicky deptá. Přesto jsem neměl problém dojet film do konce, protože jsem pořád věřil, že ho pochopím. Nevadí. Tím, jak je celá Hlava zničující a nepříjemná, je zároveň nemožné zabránit tomu, aby zalezla pod kůži. Přesto ji můžu doporučit jenom divákům se zálibou ve výzvách, experimentech a skocích do neznáma. (26.05.2006)

Je to trochu na palici, utahaný děj, jestli se tomu dá říkat děj, zvláštní výjevy a dosti švihlý chlapík s ještě horší přítelkyní, kterou zřejmě přefikl nepěkný ufoun. Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, vydržel jsem se na to dívat, bylo tam "něco", kvůli čemu jsem to horlivě sledoval a snažil se to alespoň z části pochopit, což moc nešlo. V diskuzi je dost zajimavý článek o možném vysvětlení, které má něco do sebe. (28.03.2014)