Režie:
David LynchKamera:
Peter DemingHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Bill Pullman, Patricia Arquette, Michael Massee, Robert Blake, Henry Rollins, Mink Stole, Leonard Termo, Balthazar Getty, Guy Siner, Gary Busey (více)Obsahy(1)
Žena saxofonisty Freda Madisona nalezne na schodech jeho luxusní vily videokazetu, na které kdosi zaznamenal zločin spáchaný v ložnici jeho domu. Zkrvavená oběť vypadá jako Fredova žena Renee a vrah - jako on sám. Přivolaná policie muže zatkne, avšak po několika dnech zjistí, že v cele je uvězněn - místo Freda - neznámý mladý muž... (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Videa (1)
Recenze (714)
Od chvíle, kdy to přestává dávat smysl, jsem se to smažil nějak uchopit a racionálně vysvětlit, ale ono to prostě nejde. Možná díky podobenství, paralele, nebo jak se tomu říká, ale to je mimo realitu. Zkrátka bacha, tohle obsahuje fantasy prvky. Chápu, co v tom lidi vidí, ale mně to nic neříká. Nemluvě o tom, jak mě sral ten napudrovanej kokot s kamerou. ()
Ďalšia Lynch-ova čudesnosť, pričom po svojej prvotnej skúsenosti s týmto režisérom v podobe Twin Peaks, veľmi rád dávam na vedomie, že tvorba tohto pána, zrejme definitívne nie je určená pre moje oko. Výnimka potvrdzuje pravidlo v prípade Slonieho muža, ktorý príbehom, dejom, spracovaním, myšlienkou, doslova trhá srdce. Toto je umelecké, podivné mdlo, ktoré vo mne vyvoláva všetky možné pocity, len nie "uspokojenie". ()
Nepochopil jsem vše, ale líbilo se mi to. Devadesátky z toho úplně čpí, to je svatá pravda. Nicméně jsem mírně zklamán, protože bych se rád krapet zorientoval v tom co jsem viděl a ani četba komentářů mi k tomu moc nedopomohla. A tak tu nebudu filozofovat o jsoucnu a o tom jak Lynch porušil nepsaná filmová pravidla jednotlivých žánrů. Opravdu hodně blízko to má k Twin Peaks, jak tím rukopisem, tak žánrově. A taky i tam jsem ne vše chápal i když ty borovice tak nádherně voněly... Jednotlivé scény jsou super, bohužel nit na které jsou tyto korálky jak věřím navěšeny (ono je totiž možné že ne) se mi nepodařilo najít. A to mi štve. Mužské herecké výkony super, ale ohledně ženských nemáme s Lynchem evidentně stejný vkus. Takže dávám do obálky jen za 3 videokazety. * * * ()
Lynch je mistr mystifikace, která jednoduše dokáže vyvolat různé reakce na film. Zeptejte se ostatních o čem Lost Higway vlastně je, o co v tom filmu jde, co je vlastně jeho pointou? A uvidíte, že každý to vnímá a "chápe" trošku nebo třeba úplně odlišně. Právě proto je Lynch něco extra, dokáže svými náznaky a brutální symbolikou rozptylovat a přivádět na scestí a nebo třeba k náznaku řešení :-) A když k tomu přidáte tu úžasnou atmosféru, vizuální a hudební složku, jste zmateni mnohonásobně víc. Nic není jednoznačně dáno nedejbože respektováno, dalo by se říci, že všechno je dvou-až-více rozměrné, takže ve výsledku nelze pochopit film dvakrát stejně. Prostě, aby si divák film mohl užít, musí rezignovat na jednoduše-přímočarý děj a jasnou pointu! Což může být obtížné, moc. Od Lynche jsem viděla veškerou tvorbu 80-90 let (až na 3 tituly) a stále jsem přesvědčená, že právě on je velmi často zdrojem inspirací rádoby převratných děl moderně-komerčního filmu. Ale jeho um nezasahuje jen do filmového světa - podívejte se na stylizaci Rammstein, Marilyna Mansona nebo Davida Bowieho a okamžitě vám musí dojít, proč si právě tyto popkulturní ikony Lynch do Lost Highway "přizval" (ať už audiálně či vizuálně)! ()
Jak můžeme pochopit a poznat svět, když nedokážeme pochopit ani tenhle film? To jako by se nám snažil naznačit americký režisér David Lynch. Jeho snímek Ztracená dálnice se na první pohled jeví jako čistě schizofrenický tvar - je rozštěpen na dvě zdánlivě nesouvisející půlky, které drží při sobě jen ono záhadné něco, co se událo mimo zraky diváků ve vězeňské cele. Jde snad o záměnu identit? Nějakou schizofrenii hlavního hrdiny projevující se i vnějškově změnou fyzického vzhledu? Či snad o nadpřirozeno? Proč se pak ale dějová linka filmu začíná znovu následujíc nového hlavního hrdinu? Mystérium? Záhada? Celý film se přitom tváří jako prachobyčejný řadový americký krimithriller, dotažený v tomto paradigmatu k formální dokonalosti - bravurně přesná a ukázněná režie, skvělý casting (mě osobně dostal především Henry Rollins v roli vězeňského hlídače...jeho fyziognomie ho k tomu přímo předurčuje...) i herecké výkony, vyvážená dynamika filmu, rychlé akční scény plné akce a tempa (zvláště dokonalá automobilová honička v druhé půlce filmu) střídají ty filosofické a meditativně-mystické až surreálné, povedená hudební složka (tenhle film vlastně odstartoval mezinárodní věhlas německé skupiny Rammstein), dokonalá kamera a práce se světlem, barvami (pro Lynche tak příznačná viz Modrý samet či Městečko Twin Peaks), typické a typizované atributy akčních filmů (černý Mercedes s kouřovými skly, mafiáni, motiv sledování z úvodu filmu...). Ztracená dálnice thrillerem ale přesto není... Je spíše postmoderně vícevrstevnatým a významově nejednoznačným uměleckým dílem (se znaky surrealismu), u něhož se různí jeho možné interpretace. Máme tu však před sebou zjevnou analogii - film tvářící se jako běžný thriller, který ale porušuje vše racionální a vymyká se běžným normám vnímání a chápání. Je tu filosofický přesah ke gnoseologii - nauce o poznání. Lynch je zcela jistě mystik a provokatér, leč v kořenech svého světonázoru přesvědčený zastánce skepticismu, názoru (víry?), že objektivní poznání vnějšího světa je nemožné. Rád naznačuje, dává návody, ukazuje stopy, posunuje děj kontinuálně odněkud někam, ale přesto divák zůstane vězet v labyrintu filmového prostoru a času, nedojde nikam, ztrácí se... Přešlapuje na místě nebo se v kruhu vrací na začátek. Jak můžeme pochopit a poznat svět, když nedokážeme pochopit ani tenhle film? ()
Galerie (45)
Zajímavosti (34)
- Marilyn Manson se vedle účasti na soundtracku také objevil v malém cameu jako herec v pornofilmu. (hot_spot)
- Interiérové scény jsou točeny v hotelu Amargosa v Údolí smrti. (Karlos80)
- Bill Pullman se kvůli této roli naučil hrát své sólo na saxofon doopravdy. (Othello)
Reklama