Mulholland Drive

Prelínanie reality so snom. Tak v tom je Lynch majstrom a tu nám to ukázal. Nesnažte sa film pochopiť, lebo aj tak ho nepochopíte. Nechajte sa len unášať tou geniálnou réžiou a atmosférou, ktorá v Mulholland Drive je. Lynch sa tu pekne pohráva s diváckymi myšlienkami, a to sa mi natom veľmi páčilo. Niektoré scény ako rozhovor dvoch mužov vo Winkies, alebo kabaret Siléncio ma totálne odrovnali, a priklincovali do sedačky. Film si drží svoje tempo a stále ponúka nejaké nové záhady, a stále drží diváka v napätí, a núti ho sa sústrediť a rozmýšľať nadtým čo vlastne pozerá. Určite tento film patrí medzi vrcholy Lynchovej tvorby. (03.05.2012)

Tak nevim, jestli je chyba ve mně a nebo ve filmu, ale já se po několika minutách naprosto přestal orientovat v ději i v postavách a zbytek filmu jsem jenom netrpělivě čekal na nějaký vysvětlení, který ovšem nepřišlo. Když už jsem měl chvílema pocit, že to snad začínám aspoň trochu chápat, tak se to v zápětí zase zamotalo a stejně jsem nepochopil vůbec nic. Navíc jsem se u toho strašně nudil a v podstatě celou dobu jsem měl chuť to vypnout a jít radši spát (což jsem měl taky udělat). Neudělal jsem to a naprosto tak promrhal skoro 2,5 hod života. Láká mě odpad, ale tu 1 hvězdičku si to zaslouží za pár povedenejch scén. Ale jsou to jen samostatný scény, který dohromady nedávaj smysl... No opět musim souhlasit s uživatelem flanker.27. (25.09.2007)

Moje první setkání Davidem Lynchem (bohužel jsem nevěděl s kým mám tu čest). Příběh se pomalu rozjíždí, pak se začíná rozvíjet, lehce zaplétat a najednou...se začínám topit ve směsici zdánlivě nelogických scén, pestrobarevných výjevů, obrazů, které obrátí dosavadní děj vzhůru nohama, snažím se něčeho chytit, ztrácím pevnou půdu pod nohama, nemůžu rozpoznat, co se vlastně dějě, najednou film končí a já nevím, co se vlastně právě stalo. Nejdřív jsem měl chuť dát jen podprůměr za to, co si to vůbec režisér dovolil, ale pak mi začalo docházet, že právě tohle bylo účelem. Přemýšlel jsem o tom pořád dokola s finálním přiznáním, že jsem to prostě nepochopil, režisér si se mnou dělal co chtěl a totálně mě zarazil do křesla s otevřenými ústy a nechápavou, lehce rozlobenou grimasou ve tváři. To se mi ještě u žádného filmu nestalo, takže nakonec hodnotím plným počtem (1* navíc za neuvěřitelnou atmosféru, 1* za Naomi, 1* za režisérské umění mnou dosud neobjevené). (19.02.2008)

Těžko stravitelná, ovšem o to přitažlivější podívaná. Pokud chcete zažít něco jedinečného, co se vymyká jakékoliv realitě a překračuje hranice lidského chápání, rozumu i fyzikálních zákonů a nechcete zrovna užívat omamné látky - dopřejte si tento snímek. Nebudete litovat, protože David Lynch je ve skvělé formě, opět nutí přemýšlet a je jen na vás, co si z Mulholland Drive vezmete. Jeden z nejděsivějších filmů co znám, s až nepříjemnou atmosférou, která přivodí permanentní mrazení v zádech. Ticho. (10.03.2014)

Buď geniální dílo, nebo strašná haluz, no každopádně vynikající nevšední zážitek. Navíc jsem se od svého prvního setkání s Lynchem poučil, jak se na jeho filmy koukat (přijmout, že většina děje se vlastně reálně vůbec neodehrála), takže tentokrát jsem přesvědčen, že vím, o čem ten film zhruba byl. A právě až v té poslední půlhodince to začne dávat smysl... Ve své podstatě ten snímek upozorňuje na časté pocity a stavy, které člověku svou každodenností tak zevšedněly, že už si jejich přitomnost ani neuvědomuje. Tužby, zklamání, bolest, únik, pomsta. PS: Anebo je to úplně jinak. (05.03.2009)