Mulholland Drive

Zo začiatku veľmi pomalé, nudné, neprirodzené... postupne sa otvárajú nové a nové dejové línie, ktoré neskôr náhodne začnú do seba zapadať, celé sa to zamotáva a zamotáva až kým nevznikne veľké klbko plné nezmyslov, ktoré divákovi tak vypláchne mozog, že už ani netuší, čo vlastne začal pozerať. Silné a nepredvídavé. Brainwashing najhrubšieho zrna. (25.03.2013)

Podobnost mezi městečkem Twin Peaks a velkoměstem Los Angeles se na první pohled zdá minimální. Avšak při důkladnějším prozkoumání člověk (divák) zjisťuje, že v obou těchto městech "tepe" něco velmi neklidného. Obě dvě města (a v nich žijící osoby) řeší totiž podobný problém, a to, že věci na povrchu vypadají úplně jinak, než pod povrchem. Pokud je Los Angeles "městem snů", pak ještě nikde není řečeno (či napsáno), že tímto snem nemůže být úděsná noční můra. A právě na tuto odvrácenou tvář "města snů" David Lynch ve svém jedinečném snímku MULHOLLAND DRIVE poukazuje. Rozepisovat se příliš o samotném ději by bylo - vzhledem k mnohoznačnosti a značně silné subjektivní interpretaci - zbytečné. To, co se však celým snímkem silně prolíná je jakýsi Lynchův zneklidněný a kritický pohled na zákulisí velkého hollywoodského byznysu, v němž je (občas/někdy/často/neustále - nehodící škrtněte) tak těžké mít a prosadit si svůj vlastní názor. David Lynch se i v tomto snímku zaměřuje na rozličné rozpolcenosti v osobnosti a na psychické a sociální anomálie. Scéna s podáváním kávy je pro toto více než silným příkladem (vybíravé a distingované chování při kávovém rituálu v kontrastu s celkově asociálním chováním). Tento moment je možné vypozorovat i v jiných Lynchových opusech (například: LOST HIGHWAY obsahuje prapodivnou scénu jakési sociální vyšinutosti - viz "vysvětlování" toho, kolik obětí ročně přináší nepřiměřená jízda automobilem). U snímku MULHOLLAND DRIVE si nesmírně cením jedné věci: může se sice žánrově přiřadit k dramatu, hororu či mysterióznímu nebo romantickému filmu, ale především jde o naprosto geniálně propracovaný psychologický film. Ba co více: David Lynch nabízí divákovi jedinečnou možnost stát se na chvíli psychologem/psychoanalytikem. Divákovi je předložen stejný pracovní materiál, tj. sny + pár dalších náznaků. A je jen a jen na něm, nakolik přiměřeně a správně tyto indicie rozklíčuje a interpretuje. Stranou samozřejmě nemůže zůstat ani poznámka o excelentních hereckých výkonech, bezchybná práce s kamerou, výborná hudba a přímo parádní zvuk (nervní vrnění, bzučení atd.). Shrnuto a podtrženo: David Lynch sice tentokrát nepředkládá zběsilou jízdu jako tomu bylo v případě LOST HIGHWAY, ale přesto se jedná o jedinečný a výborný opus. MULHOLLAND DRIVE je čistá a perfektní filmařská práce a neskutečně silný filmový zážitek. Poznámka: Věta "This is the girl!", se nesmazatelně vryla do mé mysli. Považuji ji za jednu z nejsugestivnějších vět, které jsem kdy ve filmu slyšel. (03.11.2003)

Je dost možné, že žádný jiný film ve mě ještě nevyvolal tak smíšené pocity. Zatímco první hodina a půl byla docela zklamáním, protože kromě nechtěné, komické vraždy přes zeď to byla trochu nuda, tak další hodina, počínaje skvělou lesbickou scénou konečně otevřela mé testosteronové oči dokořán a ponechala je bez mrknutí snad až do závěrečných titulků. Pocit lehké nechápavosti, chytání se zlomků reality a minimálních souvislostí jsem si maximálně užil, byla to typicky Lynchovská, vtahující, atmosferická "jízda". A navrch scéna v divadle byla dokonalá. Jenže teď babo raď, jaké celkové hodnocení zvolit? ... Baba poradila - 8/10 (25.02.2008)

Mulholland Drive není filmem pro diváky, kteří potřebují jednoznačně vypointovaný scénář, chtějí znát odpovědi a jasné rozuzlení. Je naopak vhodný pro všechny, co si rádi hrají, mají rádi tajemnou atmosféru a nechybí jim pořádná dávka fantazie a představivosti. Mulholland Drive, to je především typicky lynchovská hra s žánry a pop-kulturními odkazy, film s výbornou hudbou, skvělými hereckými výkony, přesným střihem a zajímavou kamerou. Snímek, který udělal z Naomi Watts hvězdu první velikosti. Celkový dojem: 95 %. Spolu s daleko temnější "Ztracenou dálnicí" asi nejlepší Lynchův kousek. (24.09.2007)

Těžko stravitelná, ovšem o to přitažlivější podívaná. Pokud chcete zažít něco jedinečného, co se vymyká jakékoliv realitě a překračuje hranice lidského chápání, rozumu i fyzikálních zákonů a nechcete zrovna užívat omamné látky - dopřejte si tento snímek. Nebudete litovat, protože David Lynch je ve skvělé formě, opět nutí přemýšlet a je jen na vás, co si z Mulholland Drive vezmete. Jeden z nejděsivějších filmů co znám, s až nepříjemnou atmosférou, která přivodí permanentní mrazení v zádech. Ticho. (10.03.2014)