Režie:
Jaroslav MachKamera:
Jiří TarantíkHudba:
Štěpán LuckýHrají:
Karel Höger, Jiřina Petrovická, Vladimír Menšík, Bohumil Šmída, Jan Skopeček, Martin Růžek, Luděk Munzar, Miloš Nedbal, Jaroslav Mareš, Kateřina Klumparová (více)Obsahy(1)
Nahá pastýřka je název obrazu rokokového malíře Jeana-Honoré Fragonarda, který proslul nejen jako portrétista a ilustrátor, ale také jako autor erotizujících obrázků. Jedním z nich je i obraz ze zámku Ronov, na kterém je někdejší zámecká paní a proslulá milostnice Anna vypodobněna jako „nahá pastýřka“. A právě kolem tohoto plátna se točí bohatě rozvíjený příběh. Vyšetřovatel kapitán Tronda (V. Menšík) originálním způsobem – netradiční kombinací kriminalistických a divadelních metod – vyšetřuje dvojnásobnou vraždu a řadu podvodů a machinací s uměleckými díly… (Česká televize)
(více)Recenze (112)
Československý kriminální film odehrávající se na zámku Orlík (ve filmu Ronov), kde byla spáchána dvojnásobná vražda související s odcizením vzácného obrazu Nahé pastýřky. Jako první oběť byla zavražděna J. Petrovická v roli správkyně zámku, jež byla namočena do nelegálního prodeje obrazů. Poté se vrah zaměřil na autora obrazů vydávaných za originály starých holandských mistrů, věčně opilého malíře Oskara Maudra v podání M. Růžka. Skupinu vyšetřovatelů tvořil J. Skopeček, O. Velen a Z. Řehoř, kterým vydatně pomáhal kapitán veřejné bezpečnosti Tronda (V. Menšík), na základě jehož triku došlo k usvědčení a dopadení pravého pachatele. Mezi podezřelými se objevil bývalý herec a průvodce na zámku Zounar (L. Munzar), bývalý vězeň odsouzený za podvodný prodej obrazů Felix Pacínek (B. Šmída), odborníci na malířství profesor M. Nedbal a K. Höger coby doktor Laburda. Okruh podezřelých doplňoval Jaroslav Mareš, bratr zavražděné Petrovické, živící se rovněž pochybnými obchody. Do vedlejších ženských rolí byly obsazení málo známé E. Jandáčková jako Maudrova dcera Judita a hospodská Květuška v podání K. Klumparové. Vydařený snímek Jaroslava Macha těží z atraktivního zámeckého prostředí, pátrání po starém obrazu, kvalitnímu hereckému obsazení a v neposlední řadě zajímavého příběhu s překvapivým zakončením. Shledávám, že Nahou pastýřku budu hodnotit zcela určitě nadprůměrně a mohu ji z výše uvedených důvodů řadit k nejlepším československým kriminálním filmům. ()
Prazvláštní spojení tradiční ČB podívané s moderními postupy, jakými se točí spíše dnes. Jednak je tu ono míchání žánrů detektivky a komedie, které ladí spíše se současným US pojetím (dáme do toho tyhle žánry, zatřeseme a uvidíme, co z toho vypadne). Co ale ještě víc praští do očí je strhující tempo vyprávění a práce střihu. Film předběhl dobu o 60 let. K tomuto žánru a zobrazení se více hodí pomalejší postup, lepší prokreslení postav, hlubší ponor do případu. Nahá pastýřka je zamotaná, postav je hodně a moc se o nich nedozvíme a kriminalisté jsou až příliš dokonalí, protože zamotanec rozpletou během několika hodin a v zatraceném kalupu. Kdyby takto opravdu policie (či tehdejší VB) pracovala...tak asi všichni bručíme. Spíše jsem se v tom ztrácel a film si moc neužil. Za pana Pacínka a jeho finis coronat opus musím ovšem hvězdu přidat. ()
Body dávám především za herecké výkony, zápletka sama je sice solidní, ale spíše okrajová a tomu odpovídá i minimální aktivita Jana Skopečka and company a V Menšíka, který se taky věnuje více ochotnické režii. Martin Rúžek je vynikající jako pijící a svou práci milující malíř, Bohumil Šmída v panu Pacínkovi má snad životní roli, mladý Luděk Munzar je takový trochu nemastný, paní Petrovická jako obvykle tragická, jak se snaží o musklmimiku a práce s obočím a ty smíchy - OMG. Pan Hoger je nějak jako nevyužitý, podobně jako pan Nedbal - asi scénářem. Myslím, že je těch motivů prostě až moc -Ztracený francouzský obraz a ještě to divadlo a ještě rozmařilý bratr J Mareše a navíc falšování obrazů a rozkrádání a ještě kšeftíky pana Pacínka - všechno nacpat do 91 minut asi nešlo . Nicméně je to film, který se dá vidět opakovaně i po letech a vychutnávat si každý co se mu líbí. ()
Bohužel neshledávám na kriminálnce nic tak výjimečného a sedmdesát procent mi přijde moc. Nicméně Vladimír Menšík dělá z kriminálky alespoň trochu záživnou událost. Vlastně se divím, že nikoho nikdy nepapadlo z něj udělat skutečného kriminalistu do opravdových detektivních filmů. Oceňuji, že si divák může tipnout vraha. Jenže celkově je film postavený čistě na uzavřeném zámku, kde se nachází všichni podezřelí - takže klasická zápletka z britských detektivek. A všichni jsou podezřelí. Bez špetky napětí tak začíná rozplétání případu pomocí série výslechů. ()
Svižná, dobře natočená a slušně vymyšlená detektivka. Vladimír Menšík s Janem Skopečkem vyšetřují na zámku Ronov vraždu jedné zaměstnankyně a ztrátu hodnotného obrazu Nahé pastýřky. I když se kolem vyšetřování ztráty obrazu točí takové ty galerijně-umělecké kecy, tak to bylo zajímavé, jak se zbavit obrovského obrazu. Nejvíce ovšem vynikal Karel Höger coby kastelán hradu a velký znalec umění, který všemu rozuměl. [1739. hodnocení, 94. komentář, 70%] ()
Galerie (7)
Zajímavosti (12)
- Průvodce na hradě Ronově Zounar v podání Luďka Munzara návštěvníkům vypráví o tom, že by o avantýrách vévodkyně Anny jistě psal před 200 lety William Shakespeare, pokud by už nepsal o jiném zámku. William Shakespeare ale zemřel 350 let před touto prohlídkou. Buď průvodce, nebo scenárista, se dopustili chyby. (klukluka)
- Pacínek (Bohumil Šmída) si volně upravil přísloví „Audaces fortuna“ jako „Odvážní mají kliku“, věrnější verze překladu však zní: „Statečným přeje štěstí.“ (sator)
- Pacínkovi (Bohumil Šmída) chybí ucelenější vzdělání, a tak cituje latinská přísloví či jejich fragmenty bez hlubší znalosti souvislostí. Mimo jiné použil: „Byl jsem v jednom karé.“ Správně je „caricare“ – což znamenalo nakládat, přetěžovat vozy a pocházelo z latinského slova „carrus“. (sator)
Reklama