Život v Heights

Sám se tomu divím, ale muzikály docela můžu. Pár bych se mi jich asi dostalo do nějaké topky a La La Land považuju za jeden z nej filmů posledních let a když si najdu na Youtube něco od Mirandy, tak je to opravdu zábavný. Docela jsem si užil i Šíleně bohaté asiaty, takže jsem se na tohle těšil aaaaaaand its gone. Bylo to příšerný a příšerně dlouhý, zbývá mi 45 minut a asi to dokoukám jako kulisu při vaření, resp doposlouchám. Má to nádherný vizuál, hezky se to poslouchá, ale je mi to totálně buřt co se tam stane. Asi jsem nepochopil žánr a je to jako bych si stěžoval, že ve fekal pornu je moc hoven. Ale kombinace zpívaných a mluvených dialogů je tu opravdu pekelná. Nevím jestli jde ta hrůza na vrub Chua nebo Mirandy, ten tu má mimochodem moc fajn hudební číslo se zmrzlinou, asi jediná zábavná věc filmu. 5/10 jenom za to jak je to veselý a barevný. (20.06.2021)

Na to, že se to několik měsíců promovalo jako muzikálový event roku a esence léta, je vlastně trochu tragikomické, že to není až tak dobré, a že to může vydělat míň peněz než Cats. Je určitě obdivuhodné, jak to do sebe zaplétá různé zkušenosti a sny lidí z latino diaspory, což muzikál v trochu patetické sladkobolnosti a heslovité naivitě vlastně v klidu unese, jako pásmo roztančených výjevů to ale působí spíš jako roztahaný trailer, v němž se moc rychle stríhá, a je v něm příliš málo nápadů, jako třeba pohyblivých hlav v salónu krásy. Forma je tak paradoxně dost gentrifikovaně uhlazená. Muzikál, v němž je hlavním antagonistou výpadek proudu, a v němž se všechny problémy vyřeší deus ex machina, by prostě měl být zábavnější. (14.06.2021)

Nuda. 1)  Viditelně moderní hispánský muzikál stojí na současné lehce zjazzované hudbě, rychlém střihu, masových tanečních scénách (na komparsu opravdu tvůrci nešetřili), na špičkových tanečnících. Zaznamenal jsem spoustu dobrých herců i zpěváků a celkově muzikál nabízí pěknou podívanou._____ 2)  To vše má ovšem jednu malou vadu - hodně jsem se nudil. Zřejmě nejsem ten "zdravý heterák" (Arsenal83***). (14.10.2023)

Miranda a jeho srdcová muzikálová adaptace, pěkná pocta "tavícímu kotlíku" v NYC (x), latino komunitě (x) a převážně dominikánské čtvrti Washington Heights. Imigrantský spirit, starý dobrý americký sen v lepší budoucnost, kulturně pestrá megapolis, letní nálada, sympatický obsazení, písničky tak středně chytlavý, stopáž standard pro Broadway, tady bych přeci jen pokrátil. (12.06.2021)

Těžké zklamání. Řekla bych, že základní pravidlo muzikálů je/by mělo být, že se člověk těší, až začne další písnička, nikoliv že čeká, až se s tím skončí, aby se děj konečně zase pohnul kupředu. Ačkoliv neznám divadelní předlohu, tak bych řekla, že hlavní problém In The Heights je v převodu z divadelního do filmového média, protože jako film s ústředním hrdinou, začátkem, prostředkem a koncem to prostě nefunguje. Je to tak epizodické, že se v tom Usnavi a jeho honění se za snem docela ztrácí, a je to moc soustředěné na Usnaviho, aby to byla tapiserie o životě komunity. A v kombinaci s tím, že ta pozornost je tak roztříštěná a detaily se vytrácejí v rámci sprintu od postavy k postavě, je délka filmu (minimálně pro mě) až smrtící. Kéž by si tvůrci sedli, rozhodli se pro téma a ještě víc nemilosrdně ostříhali to, co od něj odvádí pozornost, například stroprocentně Ninu a Bennyho, sorry děcka, ale tohle město je příliš malé na dva páry hlavních milenců. V současném objemu lehce nahozeného tisíce motivu je to materiál spíš na limitovaný seriál o šesti až osmi dílech, ale ne na jeden film. Jediný moment, který se mě opravdu dotkl, byl když abuela začala zpívat, a jediná slova, která mi utkvěla v paměti, jsou "we are powerless". (14.06.2023)