Joker

Všechnu špínu, marnost a bolest Gotham City si v sobě nese jediný člověk. A to je na tohoto vyděděnce společnosti i lůzy.. osudem zlomeného klauna příliš… Joaquine Phoenixi... bolelo to! A kdybych vedle sebe neměla svého přítele (který mě obětavě držel za ruku) asi bych to úplně neustála. Víc napíšu později, až... Vlastně ne. Povstal nám nový Joker! Ať žije!! (06.10.2019)

Todd Phillips je režisér, který se proslavil komediemi ( Pařba ve Vegas, Road Trip, Týpci a Zbraně), takže Joker byla jeho první výzva a uspěl na výbornou, byť bez menších výtek se neobejdu. DC má svůj první non mainstream film. Joker je především hutné psychologické Drama o proměně člověka v absolutního šílence, který se vydává na dráhu zločinu a trošku zamrzí, že na pravé Jokerovo řádění si budeme muset počkat na Sequel. Joaquin Phoenix je naprosto odzbrojující a vyšlapuje si cestičku k Oscarovi, víceméně film stojí pouze na jeho perfektním hereckém výkonu ( smích!). Skvělá je také atmosféra Gothamu, ale městu a tamnímu zločinu se nevěnuje tolik pozornosti kolik bych chtěl. Akce zde není takřka vůbec a vyloženě brutálním způsobem zde zabije jen jednoho člověka ( v tomhle směru jsem očekával film špinavější a brutálnější). Finále je poměrně šokující, ale taky krátké. Větší gradaci bych se nebránil. Tedy celkově vzato solidní film, který se oplatí vidět v kině, ale kvůli pomalejšímu tempu se na druhou projekci příliš nehrnu. 80% (10.10.2019)

"Promiňte, že se směju, jsem nemocný." Jsem moc malej masochista na to, abych se dokázal dvě hoďky bavit depresivním přerodem šílenýho magora s nepříjemně skřehotavým smíchem ve slavnýho šílenýho magora s nepříjemně skřehotavým smíchem. Kromě deprese mě ještě docela zaujala ta nekonečná nuda a hlavní hrdina chladnoucí v ledničce. To asi někdy zkusím. A taky chci vyzdvihnout show Murrayho Franklina, protože to bylo jediný místo, který mě na chvíli donutilo přestat zívat. (07.10.2021)

Je to komiks? Není to komiks? Je to jedno. Doufejte akorát, že s vámi bude v kině sedět co nejméně puberťáků nebo zastydlých puberťáků, kteří jdou na zábavný trikový spektákl, protože tohle není zábavný trikový spektákl, je to novodobý Taxikář. Velké sólo úžasného Joaquina Phoenixe, nejlepší role Roberta De Nira za poslední roky, silný příběh a jeho bezvadné podání. Drsný vtip s výbornou pointou. (03.10.2019)

Pamatujete si, jak v Burtonově Batmanovi řekl při finální konfrontaci na střeše Gothamské katedrály netopýří muž Jokerovi: „I made you, you made me first.“? Lhal... Phillipsova krádež v obchodě se Scorseseho špinavým sedmdesátkovým zbožím budiž vysvěcena účelem. Mezi „midget jokes“ a tóny Guđnadóttir, stahujícími do bažiny deprese, sledujeme rozpad a znovusložení osobnosti, kterou si jako své vlastní monstrum vypěstovaly netečná společnost a nefunkční systém. Dochází k zrození tragické ikony, která při tanci mezi naší lítostí a pohrdáním dospěje k nebezpečné premise, že být slušný a pokorný není nejkratší cesta k pozornosti druhých. Všechen ten přerod a sporná revolta proběhly v komiksovém vesmíru, který už od začátku neměl v úmyslu pohltit Phoenixe, protože dobře věděl, že on pohltí jeho.. K oprávněným chvalozpěvům na herce, který z toho udělal one freak show, mám jen dva poznatky. Pod make-upem v talk show u Murrayho Franklina jsem ani na vteřinu nepoznal, že je to on. To byl prostě Joker! A kdyby se Joaquin místo hubnutí začal chvíli věnovat posilovně, mohl by v nějakém životopisném filmu ztělesnit Sonnyho Landhama. Ten běs v očích tam je.. (17.10.2019)