Na dobré stopě

Dostava se nam nakouknout do zivota skatu ,junaku .V nasem pripade se jedna o junaky vodni.Muzeme videt jake vztahy mezi sebou meli, jak se k sobe chovali .Velmi by mne zajimalo co tomuto filmu rikal Jaroslav Foglar.Z cteni jeho knizek si vsak dovedu prestavit,ze takto nejak to muselo byt a fungovat mezi temito chlapci v dobe kdy bylo junactvi u nas na vrcholu a clenska zakladna byla pres pul milionu. Coz v soucasne dobe dosahuje u nas snad jenom zakladna registrovanych hracu kopane. Film vyuzil popularnosti a rozmachu junactvi u nas,coz si dovolim tvrdit velmi pomohlo k jeho vytvoreni(natoceni). Ve filmu muzeme take videt vodni skluzavku,v provedeni takovem jako nejspisa byla ona znama vodni skluzavka Rychlych sipu.Nesmirne popularni junacka organizace jak pred valkou tak i po valce byla nekompromisne zastavena silou rudou-tedy komunistickou.Kazdy kdo se o ceske junactvi zajima jiste oceni tento snimek,jehoz rok natoceni 1948 byl na dlouha leta k tomu poslednim - vhodnym rokem. (14.06.2008)

Mám celkem velký problém jak tento film ohodnotit. Na jedné straně oslava junáctví, her a dobrodružství, která mě připoměla i moje klučíčí roky, kdy jsem několik let po sobě trávil vždy tři letní týdny ve Foglarově "bobří zátoce" a učil se, stejně jako kluci v tomhle filmu čestnosti, odvaze a různým dovednostem a znalostem. Až sem by to bylo za silný čtyři hvězdy. Jenže....... . I když pominu klíčový nesmysl, umístění táboru pro děti do pohraničního pásma krátce po válce. Už vidím, jak se rodiče dětí nemůžou dočkat až pošlou svýho miláčka na hranice s Německem, aby si užil krásných prázdnin. Nicméně s ohledem na pointu příběhu na tohle hážu bobek. Nicméně moje bobky došli v okamžiku, kdy jsem z filmu cítil silnou proti německou náladu. Umím pochopit, že tak krátce po válce Němci nebyli v českých luzích a hájích žádný šlágr, ale některé věty mě brali za uši až příliš. Z českých úst totiž podobných vět zaznívá v dnešní době na adresu některých národů či menšin velmi mnoho a jsou zárodkem pro velmi nakažlivou a těžce léčitelnou infekci, zvanou xenofobie. S příhlédnutím k roku natáčení, nakonec snížuji pouze o jednu hvězdičku, ale vzniknout tohle v dnešní době, byl bych nekompromisní. (16.01.2010)

Na skautský svátek skautský film! Opět jeden film pozdě viděný. Vidět jej ve svých skautských letech, vrněl bych blahem! Teď až příliiš vidím ty švy a schematičnosti. Hezké exteriéry, dobře vybrané typy, zajímavý motiv hitlerjungeho Edy, ale zpracování příliš neoslňuje. Ten protiněmecký osten dnes působí až divoce, ale takhle krátce po válce je pochopitelný (stačí srovnat s filmem Ves v pohraničí ze stejného roku). Tak k tomu svátku aspoň 3 *. (24.04.2012)

Je zvláštní, že těch skautských filmů nebylo natočeno víc. Hlavně třeba po revoluci. Jako poválečný film pro mládež snímek svůj smysl má. Vždyť mládež byla dříve zneužívána nacisty k úplně jiným účelům. V první řadě jde o oslavu mládeže a návratu k přírodě, ale též o odvaze, píli a zdravé míře soutěžení mezi mládežníky. Souhlasím ale s tím, že tábor umístěný do pohraničí je sám o sobě velký nesmysl. Podobně naivní je využití nezkušených mladíků k chytání pašeráků. Já bych to dobrodružství u tohoto tématu hledal jinde. Chápu, že zakázaní skauti dostali konečně volnost a možnost se nadechnout, ovšem natočeni byli v roce, který naznačuje, že to opět nebylo na dlouho. Ale spojení skaut a konec války mi v tomto ohledu až tak nesedí. Ačkoli nutno uznat, že svou typologií se film zcela odlišoval od poválečné a před či poúnorové filmografie. (07.07.2024)

"I kdybys byl olepený odbornými zkouškami od hlavy až k patě, nikdy nebudeš dobrým skautem, protože nemáš srdce!" Je tri roky po vojne a organizovaná uniformovaná omladina plná antinemeckého sentimentu sa tuží v brannej zdatnosti v prázdninovom junáckom tábore neďaleko hraníc, kde sú lesy plné lykožrúta a germánskych záškodníkov. ("Tak, a teď jdi a udej mě." "To bych musel být Němec.") Ostražitým dorastencom to ale nestačí a hľadajú nepriateľa aj vo vlastných radoch. Nájdu ho v podobe osiroteného rovesníka, ktorý nedobrovoľne absolvoval počas vojny ponemčovací proces v ríši. ("Když jednou řeknu že je to kojot, tak vím co mluvím!") Obě zápletky nakoniec dôjdu k zdarným koncom, Edík presvedčí zarputilého Odborku o vlastných kvalitách nielen za pomoci boxerských rukavíc, junácky oddiel pomôže pohraničníkom pri zneškodnení diverzantov a aj ten les je spasený od hmyzej invázie. Príbeh je náležite naivný a poplatný dobe, herci detských rolí sú miestami odrastenejší ako to už býva, akčné scény sa radšej odohrávajú potme, občasný humor spočíva  v tom, že niekto, najlepšie obézny, spadne do vody. Napriek tomu ma film chytil za srdce a pobavil. (22.11.2022)