Režie:
Josef MachKamera:
Jaroslav TuzarHrají:
Gojko Mitić, Jiří Vršťala, Rolf Römer, Jozef Majerčík, Jozef Adamovič, Martin Ťapák, Milan Jablonský, Hans Hardt-Hardtloff, Gerhard Rachold, Hannjo Hasse (více)Obsahy(1)
V krčmě pevnosti Fort Smith je bělochem zvaným Red Fox zákeřně zabit starý a opilý indián Mattotaupa, protože nechtěl prozradit indiánské naleziště zlata. Jeho syn Tokei-ihto se vrací ke kmeni Synů Velké medvědice. Po dvou letech je tento kmen téměř poslední, který ještě nebyl postupující bělošskou civilizací podroben. Při přepadení kolony se zbraněmi padne Tokei-ihtovi do rukou i dcera majora Smithe Cate. Odvede ji sám do pevnosti a chce vykouřit s majorem dýmku míru, ale je uvítán střelbou, a tak pevnost přepadne a zvítězí. Brzy je k němu vyslán zrádný Red Fox jako vyjednavač a Tokei-ihto je po příchodu do pevnosti na vyjednávání o míru zákeřně uvězněn a jeho kmen se musí skrývat. S pomocí poctivého Adamse se však Tokei-ihtovi nakonec podaří z pevnosti uprchnout. Chce svůj kmen odvést do Kanady, kde zatím jsou pro indiány lepší podmínky k životu... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
Indiánky s Gojkem Mitičem natočené ve Východoněmeckém studiu DEFA jsou sice slabší než Vinnetouovky, avšak některé z nich nejsou zlé. Kupříkladu tato je slušný western s dobrou zápletkou, ušlechtilými indiány, podlými záporáky, přestřelkami, dobrodružstvím a romantikou. Ke slavné mayovské čtyřce a Americkým a Italským westernům to má sice daleko, ale jako nenáročná a příjemná podívaná na prázdninový večer ideální. ()
Je smutné, ako veľmi tieto východonemecké indiánky s Gojkom Mitičom vypáchli. Ako dieťa som to žral (a nielen ja, kedysi to boli v tuzemských kinách väčšie hity ako Harry Potter a Piráti Karibiku dohromady), dnes už vidím tú scenáristickú a režijnú impotenciu, naivitu a nekonečnú stupiditu. A samotný Gojko? Toporný juhoslovanský kulturista, ktorého jedinou hereckou polohou je urputné vystrkávanie lícnych kostí. Aj tie dve hviezdičky sú len z nostalgie a za ten Gojkov trademarkový skok do sedla. ()
Komunistický western (nerad to vytahuju, ale protiváha mayovek, taky natočená podle románu) vypadá zpočátku zajímavě, potom je ale k uzoufání nudnější a nudnější. O pozdějších filmech ani nemluvím. A Dean Reed, který emigroval ze západu na východ?! Pokrevní bratři se nepovedli, stále stejné zápletky o velkopodnikatelích, lačnících po ještě větším majetku, vlivu a penězích, ničící ubohý lid (Indiáni, pak černoši.) Jenom ti Bílí vlci za něco stáli. To už je lepší podívat se na nějakou mayovku ze sklonku šedesátých let. Stejně filmaři nakonec vyměnili východoněmecké exteriéry za úchvatné masívy jugoslávské :-( ()
Film jsem viděl jako dítě v době jeho premiéry v NDR, kde jsem zrovna nějakou dobu byl. Zajímavé bylo, že mí němečtí kamarádi vrstevníci byli naprosto unešeni, asi proto, že nebyli dotčeni ještě v té době filmy o Vinnetouovi, které jsou o třídu výše. Když jsem jim o těch filmech vykládal, neznali je, asi se ještě v NDR nepromítaly. ()
Gojko Mitić byl s mayovkami hodně spjatý. Natočil jich pět a stal se jejich ikonou stejně jako Lex Barker a Pierre Brice. Po snímku ´Vinnetou - Poslední výstřel´ se s ním už ale takřka nepočítalo a tak se rok poté zúčastnil tentokrát ve východním Německu konkurzu na připravovaný film ´Synové velké medvědice´, který měl být údajně východoněmeckou filmovou odpovědí na západoněmecké indiánky. Uspěl, film natočil a věhlas nenechal dlouho čekat. Námětem je východoněmeckým indiánkám velmi podobný. Ne-li v podstatě stejný. Náčelník Dakotů Tokaito je charakterově totožný náčelníku Apačů Vinnetouovi. Dějově jde opět o zlato a bezpráví. Nakonec, jak jinak. Snímek má ohromnou československou stopu. Režisér Josef Mach, kameraman Jaroslav Tuzar, o československých hercích ani nemluvě. Údajně se tu vyskytuje i slovenská krajina. Vedle známých mayovek film hodně zaostává, ale ruku na srdce, vyloženě katastrofa to také není. Dá se říci, že i některé mayovky dopadli daleko hůř. Gojko Mitić tedy v první své hlavní roli indiánky, kterou, jak dnes už víme, započal rozsáhlou indiánskou kariéru. Film je ryze klukovská záležitost, jinak nic víc. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (4)
- Film točil pro východoberlínskou DEFU český režisér Josef Mach podle stejnojmenného románu Liselote Weiskopfové-Heinrichové v Subci na jugoslávském pobřeží. Autorka románu několik let studovala život Dakotů, potomků Velké medvědice. Ve filmu je spojena skutečnost s dobrodružnou fantazií a objevují se tu i českoslovenští herci. (Mariin)
- Gojko Mitić jako někdejší kaskadér točil sám všechny scény, včetně těch nebezpečných. (Krissty)
- Mezi natáčeními režisér Josef Mach často vyprávěl Gojkovi Mitićovi o českých dějinách a o Praze. (Olík)
Reklama