Zapadákov

O tomto filmu jsem v životě neslyšel a to samý platí o jménu režiséra, takže jsem vůbec nevěděl, co mam od toho čekat. Výsledek neni špatnej, ale je to prostě jenom další z mnoha filmů o útěku. Nic, čim by mě Zapadákov nějak výrazněji zaujal, mě nenapadá. Prostě už jsem viděl lepší a zároveň teda i horší filmy na podobný téma. Martin Sheen roli frajírka zahrál celkem uvěřitelně, Sissy Špaček jako naivní pipka zdatně sekunduje. Problém je v tom, že obě hlavní postavy mi postupem času začaly dost lézt na nervy a nejradši bych je oba nakopal do prdele. Jinak film je inspirován skutečnou událostí. (07.01.2014)

Kriminální drama o mladé dvojici na útěku před policií, to není nic nového. Jenže Malick ho vyzbrojil trochu chytřejším scénářem a výborně ho natočil. Výborná kamera, dobře zvolená hudba a přesvědčivý pár Martin Sheen & Sissy Spacek v hlavních rolích. Kdybych už neviděl Malickovy Nebeské dny, šel bych možná na plný počet (90%). (11.10.2013)

Podľa expozície som predpokladal, keďže som o filme vopred nič nevedel, že sa bude jednať o zabíjanie nudy a hľadanie zmyslu existencie na americkom malomeste, kde skapal pes, ako v prípade Five easy pieces. Lenže Mallick sa ani v debute nezaprie a hneď po prvej vražde sú hrdinovia konfrontovaní s prírodou a to až do konca. Splývajú s ňou, sú stále spolu, napriek tomu cítia samotu. Kite sa podobá na Jamesa Deana, je rovnako rebelom bez príčiny, ktorý sa tiež vzchopí proti nepochopeniu generácie rodičov a to vďaka neakceptovaniu jeho lásky k Holy zo strany jej otca. Spôsob rebélie je ale "dôraznejší". Mňa najviac na Zapadákove fascinovalo flegmatické chovanie postáv obetí a policajtov, z ktorého bol cítiť určitý súhlas s činmi ústrednej dvojice. Film poskytuje divákovi podnet na zamyslenie sa nad jeho príčinami. Táto flegmatická, až melancholická atmosféra je tak v kontraste s násilím, ktoré sa na plátne odohráva. Predstavte si, akým spôsobom by musel byť podobný námet uchopený dnes. (12.12.2012)

Film má svoje kouzlo a skvělé herce. Ale nemůžu si pomoc, obě hlavní postavy bych okamžitě poslal k psychiatrovi, Kit je vyloženě debil. Normálně mi podobná stylizace postav (tady možná ani o stylizaci nešlo, když jde o film podle skutečné události) nevadí, ale tady mi to vyloženě kazilo fajn zážitek. (09.07.2007)

Malick lyricky banalizuje americké mýty svobody, rebelských psanců i mladé lásky a staví je tváří v tvář přízemnosti násilí i nezměrnosti všehomíra. Jeho báseň pomíjivosti stojí na neokázalých kontrastech - prázdnoty ikon oproti věčnosti, přemíře slov bezvýznamných vůči mlčenlivé oslnivosti světa, krutost bez zlovolnosti, snaze otisknout se do historie blednoucí vůči apatické lhostejnosti času. Celé dílo pak lemuje motiv nevinnosti, potažmo naivity, a to nejen ve smyslu lásky, ústředních postav a jejich pohledu na svět, ale také samotné Ameriky, chráněné v době děje neotřesitelnými legendami, které ale v době vzniku filmu už dávno padly. A přitom Malick usiloval o to zasadit film do snového bezčasí oproštěného od konkrétní doby, byť se k času v mnoha detailech a liniích vztahuje. Podobně také navzdory tomu, že usiluje o odromatizování a přesah vůči všem legendám o milencích na útěku ve spirále násilí, se "Zapadákov" paradoxně sám stal mýtem, na který navazují další takové příběhy, navíc vyloženě dobově definované - obzvláště to platí o dvojici děl podle Tarantinových scénářů "Takoví normální zabijáci" a "Pravdivá romance" (druhý z nich vyloženě Malickův film cituje v hudebním motivu). Na druhou stranu Malick, který svou tvorbu zasvětil vyjadřování totožných motivů napříč různými příběhy, sám moc dobře ví, že některé příběhy nelze než opakovat a tím dokládat jejich nadčasovou platnost. (18.04.2023)