Tenká červená linie

Očekávání: napínavá válečná řež s bandou sympatických chlapů. Realita: 170 minut filozoficko/psychologicko/psychedelických pindů s minimem zmatené, otravné akce, Clooney v úvodu pronese krátký projev a už ho nepotkáme, ostatní si po cca 7 letech vůbec nevybavuju (jo, Nolte tam cosi hulákal v roli divného oficíra). Možná bych to podruhé vnímala lépe, když už bych věděla, do čeho lezu, ale nemám ani nejmenší chuť na reprízu. Ty tři hvězdičky jsou v podstatě za technické, řemeslné kvality snímku; příběh (pokud to tak lze vůbec nazvat, děj jaksi chyběl) mě nezaujal v nejmenším. 51% a to si přijdu jako srab, že nedám rovnou 2*. Vím, co se divákům tvůrci pokoušeli sdělit a vážně mě to nebavilo. Ale co byste chtěli po ženské...;-) (24.06.2010)

There's only a thin red line between the sane and the mad… Nikam nespěchající švédská trojka, kde si to nejdřív něžně rozdávají panenská příroda Tichomoří a hloubavý existencialismus, načež se do toho vloží majetnická nymfomanka zvaná válka („The whole fucking thing´s about property..“). Malick filozoficky o válce, válečně o filozofii a vše co vidíte, máte možnost i cítit vnitřně a to, přiznejme si, dokáže málokterý film daného žánru. Donutí vás přemýšlet, vstřebávat, probouzet empatii a já třeba přemítal o tom, kdo v širokém spektru charakterů je mi nejvíce podobný a vyšel mi z toho seržant Welsh Seana Penna, neboť i on se cítil osamělý pouze mezi lidmi.. Pan režisér umí, o tom není pochyb, jen by nemusel tou rozvleklostí nutit některé diváky skočit na odjištěný granát místo Harrelsona.. (02.08.2010)

Znáte ty filmy, po kterých máte pocit, že už nic nepotřebujete vidět? Tak tohle já zažila právě teď. Alespoň teď teda nějakou dobu nechci vidět žádný válečný film, jelikož bych asi srovnávala a vím, že s Tenkou červenou linii se v tomto žánru může rovnat máloco. Marně si vzpomínám, jestli jsem někdy viděla válečný film s takovou hloubkou. Malick tuto látku pojal naprosto odlišně, on je to neuvěřitelný člověk a neuvěřitelně vnímavý ke všemu, co je na světě, tak mi to z jeho filmů připadá. Žádný válečný film, co jsem kdy viděla, neměl tak propracovanou psychologii postav. Tento film se klidně může řadit do žánru psychologických dramat. A zase to úskalí všech Malickových filmů, diváci se dělí na dvě poloviny, pro jedny to je mistrovské dílo, pro jedny tříhodinová nuda. Já se řadím mezi ty, které tento film neskutečně zasáhl, ale zároveň chápu i tu druhou skupinu. Malickův přístup prostě nemůže sedět všem a rozumím, že ty vnitřní monology postav, které podle mě zvedají film o třídu nahoru, můžou někomu vadit. Film jsem viděla poprvé až teď, ale jsem ráda, že to nebylo dříve, jelikož toto je ten typ filmu, do kterého musí divák určitým způsobem dozrát. Technická stránka filmu vynikající, kamera je úchvatná, stejně tak hudba Hanse Zimmera. Herecké výkony do jednoho výborné. Tenká červená linie je pro mě naprosto fascinující snímek a Malick se tímto u mě zapsal hodně vysoko. (04.08.2011)

Tenká červená linie je nejsilnější v momentech, kdy nechává vyděšený tváře vojáků čelit absurdně nádherným výjevům přírody, skrývajícím nevyzpytatelnou bolest a smrt. Malick už pozvolna opouštěl lhostejně baladickou notu vyprávění svých starých kousků (Nebeské dny, Zapadákov) a blížil se ke spirituální filozofii těch novějších (Strom života), nicméně stejných kvalit se mu dosáhnout nepovedlo. Z jeho díla jsem vždy s chutí fetoval pocity - proč mám teď dojem, že mi některý byly banální formou nuceny? Náznaky klišé, nastrojenost a zbytečná konkrétnost zamrzí. I tak je to víceméně s přehledem za čtyři hvězdy, jelikož zase jednou někdo vypráví o válce a jejím pekle trochu jinak. To čekání, kdy panensky nádherný travnatý lány prořízne smrt... kdy válka arogantně pohřbí jedinečnost života kdesi v Pacifiku... to bylo prostě boží. (16.01.2013)

Poměrně slušný, vydařený válečný snímek z Tichomoří s výbornými výkony herců a s působivými válečnými scénami. Zajímavý je kontrast čisté přírody a ničících lidí. Nádherná je zde hudba Hanse Zimmera a kamera Johna Tolla. Nicméně celkově je na mě film moc dlouhý a chvílemi docela nudný. Ve stejném roce natočený Spielbergův vojín Ryan zůstává jednoznačně nejlepším válečným filmem. Z 8 oscarových nominací (film, scénář, kamera, střih, zvuk, střih zvukových efektů a hudba) nezískal film ani jednu. (05.08.2003)