Malé ženy

Tohle nešlo, mě to ženský prostředí a takový pojekávání přišlo hrozně rozsáhlý a vůbec jsem se v tom nenašel i zase ty vyprávěcí prolínačky mě nesedli, někdy jsem se ztrácel. Jediný štěstí, že holky zahrály fakt dobře a ty jejich odlišné povahy bylo fajn vnímat. Určitě se mě líbila i atmosféra filmu, tady kamera a režie taky udělali své a Jacqueline Durran za hadry má svou nominačku na Oscara zaslouženě, jen ten ústřední hudební motiv nemuseli hrát obscénu, ale tak asi tvůrci chtěli, aby mě zněl pokaždý když uvidím velký barák se zahradou. Ještě zpátky k těm herečkám, dobré byly všechny, ale Florence Pugh ta se v roce 2019 (Slunovrat) potkala opravdu s top formou. (21.01.2020)

Hlavní devízou snímku Little Women jsou precizní herecké výkony, jež od první až do poslední minuty přetékají oscarovými ambicemi. Režisérka Greta Gerwig se proto mohla plně soustředit na příběh, který je sice zpočátku poněkud chaotický, nicméně postupem času se rozvine v krásně nasnímanou mezilidskou mozaiku, jejíž nejsilnější momenty tkví v dojemných a úsměvných scénách. Jako člověk knižní předlohou nepolíbený tedy musím konstatovat, že se jedná o svižný a jímavý příběh plný silných postav, který zaujme jak svým zpracováním, tak i na tu dobu vcelku pokrokovým postojem k životu. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar Čtyři Dvory České Budějovice) „Women, they have minds, and they have souls, as well as just hearts. And they've got ambition, and they've got talent, as well as just beauty. I'm so sick of people saying that love is just all a woman is fit for.“ (04.02.2020)

Degenerovanost kultury se pozná také podle toho, co ta považuje za klasická díla své literatury. A otravný, kýčovitý, plytký brak sektářské transcendentální lesby, neumětelsky a zoufale se snažící parazitovat na rovněž těžce nemrdaných, ovšem dramaticky, příběhově i spisovatelsky zcela profesionálních pannách Bronteových, je vskutku děsivou vizitkou. Vizitkou, kterou se navíc co 10 až 20 let pokouší nějaký brutálně zanedbávaný bobr furt dokola urputně vizualizovat, patrně proto, že „romanticky založených“ ufňukaných prasnic u žehlících prken a rozněžnělých bukanýrů je neustále přesycený trh. Tudíž tu už po sté máme strašlivě zábavné trampoty čtyř až k Mumulendu přeidealizovaných hřadujících mladodospělých sufraštětkoidních pičinek, krutě přecypovaných Emanem, které na absolutně nehumánních pěti stech stranách, potažmo ve více než dvou agonických hodinách, naprosto záživně a nesmírně strhujícím způsobem kvokají o tom, která se za koho a kdy vdá, přičemž zažívají všeliká dechberoucí dobrodružství, jako například jízdu v kočáře, hru na klavír, vybíraní šatů, tanec nebo chichotavé očumování dandyjujících bukvoidů. Prostě povrchní a nudný satanopustý škvár, kulturní dávidlo a ve své podstatě takový instabitching a cuntmessaging 19. století, který tentokrát trochu vytáhli ze žumpy opruzených pošteváků alespoň herecké výkony. Sympatická Onanovic Srša tu fuckt jede bomby, a i Floránc Pjúková není ani trochu xblití a neméně zdatně ji kunduje. Ale to je tak vše. Zachránit to mohl leda alternativní závěr, v němž by se ten slizký žabožroutský řiťopich, do kterého se naše hlavní pičinka po pěti minutách kontaktu tak děsně osudově zamilovala, zasnoubil třeba s výpravčím, než by ta kravka doběhla na nádraží vstříc močopudnému heavyendu. To bych snad tasil i plnou palbu. (23.02.2020)

Největší devizou filmu je výborný casting mladých, talentovaných hereček, které ještě nestojí tolik co Scarlett Johansson, ale v teamovce umí dosáhnout minimálně stejné girl-power. A Laura Dern s Meryl je hezky generačně doplňují. Doslova potěšení všechny ty holky sledovat, jak si užívají své postavy a milovanou “holčičí” látku. Jak jsou rády, že toho mohou být součástí. Předpokládám, že je to taky zásluhou Grety Gerwig, která herce miluje a pro tohle citové vyprávění má talent. Bál jsem se toho, a o to více mě to pohladilo. Čirá filmová romantika s otevřeným srdcem. Chronologické skákání v příběhu místy zmatečné, ale na emocionální prožitek vlyv nemělo. Vedlejší herec Tracy Letts má za sebou super rok, postavou knižního vydavatele tady dovětkuje zářivou roli Henryho Forda II. v Le Mans ‘66. (02.02.2020)

Příběh čtyř sester, které v polovině devatenáctého století dospívají a ujasňují si, co vlastně chtějí od života, je i v jednadvacátém století překvapivě aktuální. Greta Gerwig v něm dává prostor především herečkám, které ji rozhodně nezklamaly, a sama zvládá dojemné i úsměvné scény naprosto s přehledem. Poctivá a zábavná moderní adaptace literární klasiky. Jen škoda, že je ve své první půlce možná až zbytečně chladná a odměřená. (30.01.2020)