Malé ženy

Ve chvíli, kdy mě film měl naprosto v hrsti, nejemocionálější scénu s Beethovenovou sonátou utnul s razancí řeznické sekery do dalšího epizodického vprávění. Přesto v mém malém soukromém klání mužský vs. ženský film Malé ženy porážejí Le Mans '66, paradoxně menší literárností a lepšími hereckými výkony. I když jsem si jako správný chlap všechna jména zapamatoval až někdy uprostřed filmu. (10.02.2020)

Hlavní devízou snímku Little Women jsou precizní herecké výkony, jež od první až do poslední minuty přetékají oscarovými ambicemi. Režisérka Greta Gerwig se proto mohla plně soustředit na příběh, který je sice zpočátku poněkud chaotický, nicméně postupem času se rozvine v krásně nasnímanou mezilidskou mozaiku, jejíž nejsilnější momenty tkví v dojemných a úsměvných scénách. Jako člověk knižní předlohou nepolíbený tedy musím konstatovat, že se jedná o svižný a jímavý příběh plný silných postav, který zaujme jak svým zpracováním, tak i na tu dobu vcelku pokrokovým postojem k životu. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar Čtyři Dvory České Budějovice) „Women, they have minds, and they have souls, as well as just hearts. And they've got ambition, and they've got talent, as well as just beauty. I'm so sick of people saying that love is just all a woman is fit for.“ (04.02.2020)

V istej, nemenovanej, TV. sk telenovele, účinkuje už 27 - ročná herečka, ktorá sa «hrá» iba na 16-ročnú tínedžerku !? A to rovno súvisí skoro so... › samým úvodom týchto «Malých žien» , ktoré nie sú ani zďaleka najlepšou adaptáciou, ako to líčia mnohé nadhodnotené, filmové recenzie, kedy som si začal po malej chvíli už pomerne rýchlo uvedomovať, že tu určite nie je niečo v naprostom poriadku... ! A ani sa úplne nedá čestne prehlásiť, že by som mal hocaké výhrady k dvom časovým rovinám, v ktorých sa film presne odohráva, ale skôr, čo som absolútne nemohol preglgnúť bolo to, ako sa toto ústredné herecké kvarteto, dnešných súčasných populárnych herečiek, intenzívne snažilo stvárňovať svoje postavy za mladých čias, keď napríklad taká predstaviteľka Amy March, čiže Florence Pugh, ktorá len pred niečo vyše mesiacom oslávila svoje 24. narodeniny, sa doslova zažrala do seba samej, ako 13-ročnej, čo bolo podľa mňa už neuveriteľne trápne, a to sa týka inak všetkých štyroch, ale bohužiaľ u citovanej, to bolo najviac viditeľné, až priam komické ! Vezmite si, že týmto šarmantným dámam je v skutočnosti medzi 21-29 rokov, kedy sa hrajú na 12-18 ročné, z čoho pre mňa pramení minimálna VIEROHODNOSŤ - spojená s typickým skonštatovaním do: »ad absurdum« . Najčastejšie som býval priam alergický, keď sa prestrihávalo na tieto sekvencie, pretože boli skrátka málo uveriteľnými, ale i napriek tomu mi prišiel strih Nicka Houya, ako mierne nadčasový ! O žiadnej nadčasovosti sa absolútne nedá povedať o filme, ako celku, v ktorom sa absolútne nič zaujímavé ani nedialo, jednak bol i strašne dlhý, keď som zároveň pri jeho sledovaní akosi pozoruhodne často trpel, že som sa nevedel dočkať záverečných tituliek, kedy aspoň zhruba 30-40 minút pred nimi, boli Malé ženy najviac stráviteľné ! _Kostýmová dizajnérka - Jacqueline Durran si dala na svojej robote extra záležať, lebo poobliekala tieto fešandy do fantastických kostýmov, ktoré im náramne zakaždým svedčali, ako uliate. Ďalší ansámbel: «Streepka» bola neznesiteľná a Chrisa Coopera som ani nespoznal, až tak bol perfektne zamaskovaný. Na záver: S režisérkou a scenáristkou Gretou Gerwig mám toho veľa spoločného, t. j. máme rovnaký dátum narodenia, len trochu iný rok, ale nie je v ňom veľký rozdiel, no i napriek tomu, jej nemôžem prísť vôbec na chuť, a tak to ešte asi chvíľu potrvá, pokým sa to rapídne zmení... ?! (08.02.2020)

Tak jsem tuhle klasickou kostýmní romanci stihnul ještě před oscarovou nocí. Dílo spisovatelky Louisy May Alcott se v minulosti dočkalo řady filmových zpracování. I když musím říct, že jsem dobrou hodinku čekal na pořádný háček. Jakmile si mě chytil, bylo to příjemné přitahování se. Čtveřice dospívajících sester, každá se svými sny, v nelehké době chudoby během občanské války. Navzdory předpokladům nakonec každá zvolí svou vlastní cestu. Palec nahoru si zaslouží adaptovaný scénář, který nás dostává do dvou časových rovin, tvůrci mezi nimi přeskakují, místy boří zajeté pořádky, ale pořád je to srozumitelné a hlavně ony „komplikované“ rodinné vztahy nikdy nejdou tak na dřeň, jak se režisérka Greta Gerwig tváří. Linky propojuje synonymum ženské nezávislosti spisovatelka Jo, její sestry jí ale místy solidně šlapou na paty (nicméně ódy na Florence Pugh šly nějak mimo mě). Saoirse Ronan v sobě opět nese křehkost, zranitelnost, ale i slušný ranec odhodlání, emancipace a drzosti. A hlavně čtvrtá herecká oscarová nominace v pětadvaceti letech – která herečka se něčím takovým může pochlubit? PS: Musím každopádně zmínit, že verze (1994) australské filmařky Gillian Armstrong přinesla dle mého krapet víc emocí. (09.02.2020)

Než se člověk ve všech těch postavách a časových rovinách zorientoval, chvíli to trvalo, ale pak už klasický feministický příběh, který samozřejmě má co říct i v současnosti (pro Mr. Hlada viz též třeba Jane Austenová a sestry Brontëovy) šlapal jak hodinky. Na mě se tam vztahy pitvaly až moc, ale jsem chlap a tohle už k romantickému žánru zkrátka patří. (12.03.2020)