Když muž miluje ženu

Popravdě jsem čekal typickou romantiku formátu Meg Ryan,ale překvapivě se mi dostalo něco jiného. Slušné drama o ženě závislé na alkoholu a síle lásky jejího manžela, který s ní drží v dobrém i zlém. Bohužel právě Meg Ryan je hlavním záporem filmu, protože jí tato poloha vůbec nesvědčí a na rozdíl od Andyho Garcii je absolutně nepřesvědčivá. (18.01.2015)

Dějově jednoduchý příběh v úrovni romantické telenovely na obehrané téma alkoholismu. V souvislosti s ním se mi vybavily naše filmy, zaobírající se stejnou problematikou: Ikarův pád, Tažní ptáci a Dobří holubi se vracejí. Srovnání se vyhnu, protože to bych srovnávala nesrovnatelné. Neodpustím si ale výsledek hodnocení, který u mne v tomto případě vychází 100 procentně ve prospěch naší televizní tvorby a to jak herecky, tak i dramaticky. To je potěšující konstatování. V tomto hvězdně obsazeném filmu se hodně polemizuje a hrají tam věrohodně snad jen ty dvě malé holky. Průměrný, ale docela příjemný film, obzvláště po ránu. (18.11.2019)

Milý a neurážlivý film, u kterého přesně vím, proč jsem o něm v devadesátých letech ve videopůjčovně nevěděl. Nebyl vlastně důvod a herecké výkony Andyho a Meg to rozhodně nezachraňují k lepším filmovým zážitkům. Ale pokud jste emotivní a oceníte dobré lidi, tak si vztah těchto dvou v tomto filmu jistě užijete. (11.10.2018)

Film postavený na dvou (vlastně na třech) hereckých výkonech. Meg Ryan přesvědčivě ukazuje, jak alkohol dokáže zničit život jí samé i lidí v jejím okolí. A výborný Andy Garcia všem zkazí náladu, když zjistíte, že být dokonalý manžel někdy nestačí. Vše je perfektně podpořené výkonem dnes již poměrně milé a hezké ženy, tehdy však malé holčičky Tiny Majorino, což je to děcko z Vodního světa. Škoda, že dneska už moc nehraje. Bohužel je film místy nudný a zbytečně natahovaný. Nakonec se ale citlivé duše dočkají slz, tak mu tu délku odpusťme. (14.02.2006)

Jak to bylo, když Bart volal do baru Vočkovi? „Je tam, prosím vás, nějaký Al, příjmením Koholik..?“ Je to prosté. On miluje ženu, ona miluje flašku, s drobnými peripetiemi nakonec vše vyřeší a zlo závislosti odjede antabusem. Je vždycky dobré, když film vyvolá nějaké emoce, ať už jsou jakékoliv a mě třeba neskutečně rozčilovala postava Meg Ryan, která v přítomnosti dětí chlemtá jak duha z Divotvorného hrnce, chová se neskutečně sobecky a přitom všem obviňuje svého manžela A.Garciu, který by měl obdržet Nobelovu cenu za toleranci a při jehož zamilovaném pohledu počnou jabloně pučit i uprostřed tuhé zimy. Vím, měla to ve scénáři, ale k čemu to bylo, když vše stejně popřelo společné sypání si popele na hlavu v samotném konci. Krom přemrštěné stopáže mně tak nejvíc kazilo dojem právě to všudypřítomné klišé a jak se praví v jedné reklamě, to pak dále (v hollywoodské produkci) destilujeme. A destilujeme. A destilujeme. A destilujeme.. Apropo, na devítileté dítě neuvěřitelně přirozený herecký výkon od T.Majorino v roli Greenovic starší dcery - místy předčila i svoji hodně přeceňovanou filmovou maminku.. (18.02.2011)