Baby Driver

"YOU PROBABLY WOULDN'T EVEN NEED TO USE A GUN WITH HER. JUST SAY "BOO", AND SHE'LL GIVE YOU THE BIG BILLS FIRST." ------------ Drive mal atmosféru a charizmu. Baby Driver nemá ani jedno. Má síce nadupanú Imprezu a totálne šialeného Jamieho Foxxa, Debbie, ktorá silne pripomína Twin Peaks, no a samozrejme Kevina Spaceyho, ale stačí to? Rozhodne nie, a preto je tu ešte jedna vec - hudba. Či už skladby, súvisiace s náladou a situáciami Bejbyho, alebo tie perfektne namixované hudobno-akčné strihy. V podstate je celkovo soundtrack podarený. Až na ten presladený koniec a veľa infantilných momentov nemám čo vytknúť. (16.10.2017)

Táto akčná krimi komédia vie šliapnuť na plyn a ženie sa vpred zbesilým tempom za zvuku nespočetne chytľavých songov. Nielen hudba a šialená akcia, ale aj kamera rozhodne stojí za zmienku. Zbesilý a rýchly strih striedajú dlhé zábery bez jediného prerušenia. Baby Driver je rozhodne veľkým prekvapením a osviežením v jednom. Vynikajúca herecká zostava podčiarkuje hravosť aj vypäté scény. Ich charizmu a talent podržia aj samoúčelné momenty plné klasických akčných póz, ktoré pobavia a nepôsobia trápne, čo by menej skúsení herci rozhodne nezvládli. Keby scenáristovi na konci nedošiel trochu dych a postavy zostali viac verné svojim charakterom, jednalo by sa o takmer dokonalé štylizované akčné béčko, ktoré svojou hravosťou a skvelými songy okorení každý filmový večer. (11.09.2019)

Bejby Drivera bych směle zařadil vedle Atomickou Blonde a Zabijáka & bodyguarda do škatulky sezónních, jednodušších akčňáků, které se však jakýmsi záhadným způsobem docela povedly. Od příběhu nečekejte víc než pár stylových loupeží s frajerskými postavami a cool hláškami. Co se týče ryzí akce, tak vítězí Atomic Blond, co se týče humoru, tak vítězí Zabiják & bodyguard, nicméně i Baby Driver se svou chytlavostí a esem v rukávu v podobě Jamieho Foxxe dokázal přehoupnout přes laťku čtyř hvězdiček... 7/10 (26.09.2017)

,,KDYŽ BYL MLADŠÍ, UDĚLAL JEDNU CHYBU. A OD TÉ DOBY HO TO PRONÁSLEDOVALO…“ /// Úvodní adrenalinová (?) honitba vyvolá dojem, že se Kurýr dočkal syna. Při loupežích totiž nejde vo to, co a jak ukrást, ale jak nejefektivněji vodjet (za zvuku mixu všelijaký muziky). Baby je hodnej, trochu jinej… prostě týpek, jehož úkolem je vohromit publikum. A daří se mu to! Po loupežnickým úvodu přichází romantický intermezzo… no ale já su celkem rád, když se jde zase loupit. Neříkám, že je to nuda, on i Debbie jsou sympaťáci, navíc si maj co říct (což ostatně platí i vo vostatních), ale je to prostě cílený na ty mladší – čemuž (asi?) vodpovídá i soundtrack. Zlodějská a romantická týnejdžerská jízda, která se snaží (a daří se jí to!) bejt pro všechny. Vodsejpá to, úniky jsou fajn, bohužel to ale nemám potřebu vidět znova. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem muzikální řidič. 2.) Pochopím, proč do akce nebrat lidi, kteří sami nechcou. 3.) Thx za titule „tkimitkiy“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (28.10.2017)

Baby Driver mě divácky ani analyticky nijak zvlášť neokouzlil, ač bych tomu byl rád. Pod vším jeho rachotem (písně, řev motorů, výbuchy, dialogy), okázalým designem a siláctvím vlastních postav mi nepřipadl nijak inspirativní a nejsilnější byl pro mě v momentech, které od všeho toho rámusu a záměrného pozérství utekly k mnohem civilnější poloze se subtilnějšími filmařskými nápady (viz dále bod b plus všechny scény s pěstounem). Tři věci mě ale na jeho výstavbě upřímně zaujaly. ___ (a) Komplexní práce s různými formami rytmu. Ta je zřejmá už z toho, že první scéna (335 sekundy) měla průměrnou délku záběru 1,48 s., zatímco druhá scéna (165 s., tedy 49 % trvání první) byla naopak komponována jako jednozáběrová. A to aniž by se významně změnilo tempo, důraz na pohyb figur rozsáhlým prostorem a určující role zvukové složky, takže se rychlý střih a návaznosti mezi záběry plynule funkčně transformovaly do složité spolupráce prvků mizanscény v pohyblivém rámu. ___ (b) Inscenace dialogové scény v prádelně jako scény muzikálové, přičemž hudba v ní naopak v porovnání s celkem osnovy ustupuje do pozadí. Romantický pár postav, spojený navzájem jedněmi sluchátky v uších, se v třicetisekundovém záběru hladce posouvá prostorem na pozadí barevně sjednocených otáčejících se bubnů praček. V závislosti na rytmu a významu promluv v dialogu se v kooperaci s pohybem steadicamové kamery takřka tanečně otáčejí, aniž by si musely vytáhnout sluchátka z uší. Krátké, ale kinematograficky krásné... Pro mě nejlepší moment filmu (ještě vedle první návštěvy pošty s malým chlapcem). ___ (c) Míra přemotivovanosti: film jako celek kopíruje vývojový vzorec akčních filmů (znáte to, profík, poslední džob, láska jako trám), takže logicky ho následovat nevyžaduje velké úsilí. Navzdory tomu ale zavádí do hry obrovské množství drobných i větších motivů, jež zahušťují zcela transparentní systém spojnicemi a vysvětleními, které sice k pochopení nepotřebujeme - ale každý z nich se excesivně využije, někdy i víckrát! Vypravěčsky to irituje, což je ovšem zřejmě součást konceptu, neb jejich funkce zjevně není vypravěčská či psychologická, nýbrž dekorativní až ornamentální. Lze to chápat jako součást sebou-se-opájející hry na muzikálový akční film: jakkoli maskovány za kompoziční či realisticky motivované prvky, naplňují tyto detaily a dílčí rámce především čistě sebestřednou estetickou funkci (např. motiv Babyho dětství, kazetové remixy, některé songy). (16.07.2017)