Cid

Každý národ má svojho superhrdinu, na ktorého život a činy sa postupne nabaľuje všetko, čo by legende mohlo prospieť. Ja sa v histórii príliš nevyznám, takže je mi celkom jedno, do akej miery je tento veľkofilm historicky verný. Vnímal som ho ako typický americký veľkofilm, veľký rozpočtom, výpravou, honorármi hlavných postáv i dĺžkou. Máločo z toho bolo využité tak, ako byť mohlo. Charlton Heston sa svojej úlohy zhostil, Sophia Loren už menej. Štatistov tam bolo dosť, ale boli väčšinu deja príliš statickí. Najviac to bolo badateľné na bojoch, ktoré namiesto masakru, ktorým sa vyznačovali vtedajšie boje pripomínali predstavenie skupiny historického šermu. A tá dĺžka, tá bola často neznesiteľná. Anthony Mann určite nakrútil minimálne jeden lepší film. Tento ostal na úrovni lepšieho priemeru, takže naplní očakávania trpezlivých a menej kritických divákov. (18.12.2016)

Divný. Válečný film o znovudobytí Španělska, kde bitvy jsou jednoznačně nejslabší části příběhu. Možná proto, že je člověk už zvyklý na mnohem naturalističtější ztvárnění. Pobíhající statisti a scény, kde nesmí být vidět kapka krve, pak působí spíš dojmem divadla, než brutální řeže, kterou to celé ve skutečnosti bylo. Paradoxně nebojové části filmu a pak asi Diazův souboj jeden na jednoho jsou tím, co tenhle film posouvá vysoko. Škoda. Kdyby se nechal původní film a bitvy dělal Mel Gibson nebo Paul Verhoeven, tak by tohle byl megabiják. (03.10.2016)

V zápětí po natáčení Spartaka, které skončilo pro Anthonyho Manna nešťastně, protože ho Kirk Douglas vyhodil a nahradil mladým Stanley Kubrickem, začal tento režisér pracovat na novém výpravném historickém filmu. Byl jím Cid. Co do hereckého obsazení si film v ničem nezadal se Spartakem. Ústřední dvojice Cid (Charlton Heston) a Chimena (Sophia Loren) jsou docela silným lákadlem. Děj filmu je poněkud rozvláčný, zejména jeho první půlka. V delších panoramatických záběrech mě vadila "škubající se" kamera. Nevím, čím to je. Nevyznám se v tom, ale rušilo mě to. Historická věrohodnost snímku je nevýznamná, protože jde o legendu. Právě spekulativní prostor s velkým množstvím interpretací režisér využívá. Některé scény jsou stěží uvěřitelné. (Jako příklad za všechny mohu uvést připevnění mrtvého Cida na koně a jeho následné posmrtné vítězství, kdy se před ním maurská armáda rozestoupila a následně se dala na útěk.) Jelikož ale jejich tematika vychází z hrdinských středověkých písní, nemůžeme se ani na film dívat jako na historickou rekonstrukci, ale jako na záznam legendární události, která byla během staletí španěli trochu překreslena a glorifikována. Cid je symbol hrdiny a cti, který dokázal spojovat národy i náboženství. Dokázal úspěšně řešit problémy, které tehdejší španělskou společnost nejvíce trápily. Byly to vnitřní politické spory a náboženské války. Cid ukázal velkého ducha a pochopení, když nechal vedle sebe žít dříve znepřátelené strany v míru. Nepřátelům, kteří nechtěli sloužit koruně nebo neuznávali dualitu náboženství, dokázal domluvit ať už na válečném poli nebo vlastním příkladem, který lidé chtěli následovat. Charlton Heston se pro roli Cida dle mého názoru velmi hodil a líbil se mi v ní víc než Kirk Douglas v roli Spartaka. Legenda o Cidovi je věc, která jistě stojí za pozornost a film Anthonyho Manna je dobrou příležitostí, jak se s ní seznámit. 66% (05.12.2010)

Špičková práce dnes už historického žánru hraného filmu. Velkolepé výpravě odpovídá kvalitní scénář a vynikající herečtí představitelé a - jak jinak - skvělá Mannova režie. Vrcholný středověk je tu před námi doslova předestřen, počínající reconquista jakoby byla současností. A to od natočení filmu uplynulo šedesát let. (01.03.2022)

80% - Když mi bylo asi sedm, viděl jsem Cida v televizi a byl jsem úplně unešenej. Včera jsem ho viděl po patnátci letech, a v něčem se mé nadšení potvrdilo. Klady tohoto filmu jsou nesporné -výprava, herecké výkony, hudba, kamera, ale především myšlenka, a vyobrazení rytířských ideálů. Nicméně, pár maličkostí mi zabránilo dát tomuto velkofilmu plný počet. Jednak podivné tempo děje a jeho časová neuspořádanost, pak nepochopitelnost jednání některých postav -často i Cida, no a hlavně zbytečné roztahování scén, které nemají moc co říci, ale které u romantického velkofilmu nesmějí chybět -mám na mysli intermezza s Lorenovou, jež jsou prakticky všechna na jedno brdo. Abych byl ještě věcnější kritik, je ve filmu slyšet, že autor hudby Miklós Rózsa se trochu tematicky vyčerpal v nedávno dopsaném Benu Hurovi. Dokonce tu použil jedno z jeho témat (námořní bitva a Ben v galejích) při dobývání Valencie. To mě celkem rušilo. Ale co... El Cid je prima historický velkofilm, který rozhodně stojí za tři hodiny divákova času. (16.03.2006)