Příběh Glenna Millera

S prihliadnutím k tomu, že hudba Glenna Millera ma oslovuje iba minimálne a Jamesa Stewarta považujem za herca s charizmou, ale bez talentu, dopadol Mannov životopis celkom dobre. Netreba sa čudovať, že každý životopis, a teda aj každý životopisný film, začína mizernými začiatkami a veľkou ideou a končí naplnením idey. Inak by nemalo význam nakrúcať životopisné filmy, pretože by v nich chýbal osobnostný vzor pre divákov. S menom Glenna Millera sa mi v mysli spájajú iba dve skladby (In the Mood a Chattanooga Choo Choo) a tak som nemohol ani očakávať, že životopisný film o ňom to vytiahne na viac, ako tri hviezdičky. (02.09.2018)

Americký životopisný doják... Příběh podaný bez výraznější gradace, i navzdory načrtnutí zajímavých profesních překážek titulní postavy v náročné cestě ke slávě to působí jako hladká pohádka. Invence samotného filmu se hudebním invencím Glenna Millera ani zdaleka nepřiblížila, jde o standardní hollywoodský film. Tak proč jsem dal až 4 hvězdičky? Jednoznačně díky hudbě, která zde (naštěstí) prakticky hraje hlavní roli, a vedle níž se na ten sentimentálně romantický příběh nakonec kouká velice příjemně – sedí k ní. :-) Jak nemám Jamese Stewarta moc v oblibě, tak zde mne naopak velice bavilo v rámci role slavného skladatele a přelomového muzikanta sledovat jeho originální práci s orchestrem, Stewartův hlasový projev byl přímo nezaměnitelný. Kouzelné retro, ve kterém uvidíme na pár minut v barvě i velkého Louise Armstronga. 70% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (28.10.2019)

Shlédnuto asi na třikrát, ani nechápu proč jsem se na to díval, super nuda s extrémě nudným Jamesem Stewartem, postrádající jakoukoliv mimiku a osobnost, trvající skoro dvě hodiny, což je utrpení, pokud vás nezajímá, tak jako mě, americký swing a podobné hudební vkusy 30. a 40. let a jejich historie. Příběh jednoho hudebníka, jeho pády a vzestupy, naprosto nezajímavý profesní i soukromý život, kolegové, oddaná manželka, žádná pořádná zápletka a plno teatrálního tlachání o ničem, který ovšem bylo v USA ve filmu v tomto období běžný. Souhrn filmu: Chci originální zvuk ve svých skladbách a né ho stále nalézt. Můj souhrn: A co má bejt, koho to má jako zajímat? (29.08.2016)

Nesedlo mi. Životopisné hudební filmy mám ráda, tady mi to přišlo spíš o paní manželce, která Stewarta přehrála v každé scéně, pak se hledal stále ten zvuk a aranžmá a pak se trochu uronilo. Ale decentně s úsměvem, ó jak jsme rádi, že orchestr bude navždy pokračovat v Glennnápadech. Hudba skvělá, Glenn byl pán, film jistě potěší řadu diváků, mě nebavil. (20.08.2020)

Naladil svou melodii. Ten památný zvuk - ono vzácné koření. Ten památný orchestr - hodný hluboké poklony. Všem, kteří dokážou ocenit příchod a průběh zlatých časů života a díla velikána, šviháckého elegána Glenna Millera. Společně s ním si do rytmu pobroukávat, okusit pocit úspěchu na předních pódiích kontinentů. (01.04.2016)