Poslední Mohykán

Poslední Mohykán je klasika. A rozhodně povedeně zfilmovaná. Budu se opakovat po ostatních, ale nezmínit úžasnou hudbu u tohoto snímku, je hřích. Posouvá dané scény mnohem dál, než je jim předurčeno, tudíž divácký zážitek je umocněnější. Několik posledních minut je famózní podívaná, skvěle natočená, perfektně zaranžovaná, dokonale podbarvená hudbou, avšak já slzavé údolí neměl, jak mnozí jiní. Snad jsem očekával něco jiného, proto jsem zůstal "jen" u diváckého naplnění, a dojetí si ponechám pro jiný film. (09.09.2010)

Předloha dostává sice na frak, ale Poslední Mohykán naštěstí funguje především jako dobrodružně-romantický film sám o sobě. A nutno dodat, že velmi dobře. Navíc všechny zápory vytlačí ze zorného pole nezapomenutelná závěrečná pasáž. Být takový celý film, tak se mi nedostává slov. Jen na tu knihu prostě raději rovnou zapomeňte. ♫ Hodnocení OST: 4/5 (07.08.2007)

Režisér Michael Mann se tímhle romanticko-dobrodružným kusem, který se z předlohy smyšleného příběhu J. F. Coopera posunul ještě dál k diváckému očekávání, definitivně probil mezi tvůrce, které je potřeba brát vážně. Mannova hvězda začala právem stoupat strmě vzhůru. Kolonizace ve druhé polovině 18. století vypráví příběh dvou bratrů, posledního z Mohykánů Unkase a jeho nevlastního bratra Sokolí oko, bělocha, žijícího mezi indiány, kteří stojí proti nepřátelům v čele s Maguou, přeběhlíkem a zrádcem ve výborném podání Wese Studiho. A chrání dcery anglického velitele pevnosti, do kterých se zamilují. Mann, který předtím svým způsobem změnil tvář televize a poté natočil několik zásadních kriminálních thrillerů, výrazně žánrově uskočil: natočil dobový film, s čestným a vznešeným hrdinou, a rozmáchl se k vizuálně bohatému, epickému vyprávění, kterému vévodí řežba uprostřed panenské přírody při opouštění pevnosti, která padla do rukou Francouzů. Pár chyb najdeme (několik zbytečně delších pasáží, skřípající scény v pevnosti), to si přiznejme, přesto tu máme vizuálně podmanivé dílo se soundtrackem, o kterém bylo napsáno snad už všechno. Poslední minuty našlapané.. (06.12.2015)

Mann si len raz odskočil od filmov točených v žiare veľkomesta a hneď tu mám skoro najlepší jeho výtvor. V prvom rade hudobný motív pozdvihol tento film, síce si netrúfnem povedať o koľko percent ale podľa jeho ospevovania o hodne. Vo viacerých variantoch znie prakticky počas celého film a neomrzí. Hrdinskosť, hrdosť, obetavosť a Day-Lewis spravili z tohto filmu presne to čo, dokázal Gibson, i keď on o trošku lepšie. 85%. (08.03.2006)

Když jde o moje oblíbené knihy, jsem velmi přísná vůči tomu, co filmaři udělají s postavami, které zbožňuji a s kterými dýchám během jejich literární cesty každé písmenko. V tomto případě si (ne)mám na co stěžovat - z knihy nezůstalo nic, jen pár jmen, jejichž používání je v mých očích hříchem vůči překrásné knižní předloze. Dějové změny odsunují indiány na vedlejší kolej a ve středu je zase bělošská láska, zkrátka že tomu Hollywoodu občas není hanba. Plus klasická pompézní hudba, která mě nebaví. (29.11.2008)