Poslední Mohykán

Můj vztah k tomuto filmu je dosti specifický. Jednak to byl první film, který jsem kdy viděl celý (zhruba v 6 letech) a pak ještě nejméně 20x, ale hlavně mě vždy závěrečná scéna naprosto dostala a já schovával slzy, aby mě rodina v obýváku neviděla bulet. Poslední Mohykán je spolu s Tancem s vlky nejlepší "indánka", která kdy vznikla. Je to rozhodně také nejlepší film popisující koloniální britské vojsko a nejlepší film popisující indiány na východním pobřeží severní Ameriky, kdy si prérijní kmeny na západě (ano, ty z westernů), ve kterých má mimochodem předky i "poslední Mohykán" Russell Means, mohly nechat o debilním bělochovi jenom zdát. Krásný příběh se skvělými herci, který má dokonalé kostýmy, dokonalou hudbu a dokonalý komparz, který má paradoxně nedostatky pouze v indiánech (Huronech), které kolikrát hrají běloši namalovaní válečnými barvami, což je dost poznat. Problém také vidím v předloze, kdy jsou Francouzi vylíčeni jako čiré svině spolčené s ďábelským kmenem žroutů srdcí a Britové jako celkem gentlemanští kavalíři se zeleným mozkem a roztomilými Mohawky hrajícími lakros na své straně. Fakt, že Francouzi dokázali s loajálními indiány jednat s respektem a téměř rovnocenně a měli dobrou indiánskou politiku, na rozdíl od Britů, kteří je považovali automaticky za podřízené opice, to v tomto filmu moc patrné není, což je škoda, protože tento film je pro většinu diváků první a poslední návštěvou historie, kterou do této tématiky podstoupí. Nebudu ale hodnotit historii ani její přesnost v tomto filmu, Poslední Mohykán je zkrátka perfektní film, který nemá žádného srovnatelného následovníka zachycující stejné místo a období. 95% můj TOP 10 (15.07.2012)

„Len ak by si mieril lepšie, ako rozmýšľaš.“ Magua je v podaní indiánskeho herca Wesa Studiho mimoriadne pôsobivý a uveriteľný zlosyn, ktorý pôsobí dojmom, že ním nie vždy bol. Ale kruté udalosti ho zmenili, ako sa to niekedy stáva. Bohužiaľ, scenár je dosť priemerný a niekedy sa hrozne vlečie (dlhá a úplne zbytočná, hoci pekne zrežírovaná, pasáž v obliehanej pevnosti). Akonáhle však Mannov historický triler za pekných 40 miliónov chytí dych (čo sa stane len v akčných scénach, našťastie je ich požehnane - úvodný nástup Sokolieho oka, masakra osadenstva pevnosti a mrazivé vysokohorské finále, u ktorého si prajete jediné - aby niekde existovala utajená, o 10 minút dlhšia režisérska verzia), dosahuje jedinečné obrátky. Na tom má dozaista podiel i perfektné herecké obsadenie (Day-Lewis predovšetkým, ale mne sa vždy páčil aj Steven Waddington) a dôraz kladený na atmosféru. Výborná hudba, silná a krásna výprava jedinečných, vtedy ešte nepoškvrnených lesov Severnej Ameriky a podľa mňa jedno z najlepších finále americkej kinematografie, kde režisér brutálne dobre pracuje so strihom či extrémnymi zvukovými trikmi. (24.10.2004)

Poslední Mohykán je vše co si můžeme představit pod klasickým, historickým velkofilmem - láska, nenávist, čest, pomsta a pořádné bitvy. Rozepře mezi Francií a Anglií slouží spíše jen jako povinný historický základ, o trochu větší roli hraje spor mezi dvěma indiánskými kmeny a úplně nejvíc se film soustředí na putování samotného Posledního Mohykána, ztvárněného vynikajícím Danielem Day-Lewisem... Film však zdaleka není jen one-man-show, skvělá hudba a efektní kamera se postarají o kvalitní audiovizuálno a spolu s velkolepou výpravou zaručí komplexní historický/velkofilmový zážitek v překvapivě ne-velkofilmové stopáži... Vcelku mě ale Poslední Mohykán ničím nepřekvapil, pokud by jej někdo nazval mdlým, asi bych dokázal pochopit, co tím myslí. 8/10 (21.09.2008)

Mann je režisérským intelektuálem s jedinečným darem pobavit nejširší masy. Nad kompozicí obraz/hudba zůstává rozum i smysly stát a geniální zručnost v budování jemných vztahů mezi postavami vdechuje filmu život. Jenže Poslední mohykán je, při vší úctě, pouze dokonale načančanou indiánkou, která ve mně, díky své jednoduché prvoplánovistoti, po celou dobu budila dojem dokonalé sterility. Jakékoliv rozvinutí nitek divácké empatie k osudové lásce drolí válečné zápolení a naopak. Po skončení jsem měl pocit zpola uspokojeného libida a toužil jsem po minimálně půlhodině navíc. PS: A známý ústřední motiv ještě nedělá automaticky geniálním celý soundtrack. (05.10.2007)

To co činí z tohohle filmu zážitek je zejména opravdu silná ústřední skladba, která je posluchačsky vděčná. Stačí aby se rozezněl hrdinský hudební motiv a vše funguje jak má. Ale ani ostatní složky nezaostávají. Závěr filmu je opravdu napínavý. Mannovi se podařilo knižní předlohu přetvořit v krásný plnohodnotný film. (21.11.2004)