Kramerová versus Kramer

Kvality se filmu jistě upřít nedají. Ale já byl většinu času spíše nasranej. Hlavně kvůli Joanně. Ta si prostě z ničeho nic ze dne na den sbalí kufry, políbí Billyho na čelíčko, řekne mu, že ho miluje, a odjíždí na rok a půl hledat sama sebe. Pak se vrátí, suše Tedovi oznámí, že už se našla a že se s ním bude soudit o dítě, které rok a půl ani neviděla. Ano, Ted očividně do jejího odchodu nebyl nejlepším otcem, snad ani manželem, ale ona se prostě zachovala jako sobecká, blbá husa. Úplný závěr to, dejme tomu, celkem zachraňuje, ale tak jako tak se nelze ubránit dojmu, že kdyby to milé Joanně seplo dříve, ušetřil by každý tak půl mega na právníkovi a Billy by nemusel mít pocuchané nervy... Jak píši, film je to bezesporu dobrý, herecké výkony na jedničku, ale nedokážu si představit, že si ho ještě někdy pustím... 90% (14.11.2016)

Tenhle film obsahuje 3 naprosto dokonalé herecké výkony. Hoffmana, Streepové a toho kluka. Obzvlášť u toho kluka čumím, jak ho "vedli" aby si počínal takhle přirozeně. Nejspíš mu rozbíjeli v zákulisí hračky jako chudákovi Koljovi. No ale výsledek stojí za to. Na film, kde "nikdo neumře" je to poutavé a nenudí ani chvíli. Část ze soudní síně mi byla kvůli emoční vyšponovanosti až nepříjemná. Doporučuji, ani po letech neztrácí nic ze svojí působivosti. A konec značně oceňuji! (24.08.2017)

...je snímek podle (stejnojmenné) literární předlohy A. Cormana vyprávějící příběh (ženatého) T. Kramera (úspěšného reklamního agenta), přičemž divák vstupuje do příběhu právě ve chvíli, kdy Teda opouští jeho manželka Joanna a ponechává ho napospas se svým (jejich) sedmiletým synkem Billym. Létají tu výrazy jako „přespříliš patetické, doják, laciný ždímač divákových emocí“.... Já osobně bych napsal, civilní, komorní, umírněné, s patřičným nadhledem, přitom plné emocí, které k tomuto ožehavému tématu neodmyslitelně patří a s citem zahrané všemi ústředními představiteli, tj. trojlístkemm D. Hoffman-M. Streep a mladičkým přirozeným J. Henrym. V prvé řadě však stále aktuální, jak by také ne, když scénář psal sám život. S osobním dovětkem na závěr. Je mi smutno z faktu, že v tom spousta z vás vidí jasný (oscarový) kalkul. Téma (mně) blízké. Není (pro malé děcko) nic horšího, než když se vám rozvádí rodiče, špína létá na všechny strany, vy jste uprostřed toho, přičemž logicky toho nemůžete spoustu „pobrat“ a jste to právě „vy“, kteří na to nejvíce doplácí(te). A (bohužel) narozdíl od snímku samotného, ve skutečném životě (v dosti případech) ne(z)vítězí (pokud se to dá v tomto případě tak vůbec nazvat) rozum(ná) dohoda. „Povinnost (nejen) pro všechny (rodiče)“. Silný (100%) zážitek, přičemž nemyslel jsem, že mě (vyjma pohledu na prázdný resp. plný talíř) ještě někdy něco rozbrečí, ale stalo se. Za tyto slzy se však nestydím. (12.11.2012)

Věhlas souboje rodičů Kramerových přisuzuji faktu, že byli jedni z prvních, kteří na plátno přinesli ožehavé téma soudní tahanice o dítě. Není to ani tak o hereckých výkonech, ale sází se na citové vydírání. U soudu se párkrát zvýší hlas, což asi nikoho nepřekvapí. Nechybí scény s dítětem, které nechce jíst a rozbije si hubu na hřišti. Fakt peklo. (15.03.2020)

Velice povedené a silné drama ve kterém podává Dustin Hoffman naprosto perfektní civilní herecký výkon v roli otce, který bojuje o svého syna. Oskar pro Hoffmana byl v tomto případě zasloužený ale co se týká Meryl Streep ta byla ve filmu přesunuta na hodně vedlejší kolej, tudíž Oskar pro ní mě docela překvapil. Film plyne pomalým tempem a nevyskytují se v něm nějaké pamětihodné nebo nezapomenutelné scény, avšak je natočen takovým způsobem, že mu rádi vše uvěříte. Možná i ten konec o kterém si nejspíše každý pomyslí něco jiného. (07.08.2008)