Bodyguard

Supernapínavá úvodní čtvrthodinka se zmařením teroristického útoku ve vlaku a nástup dvou zajímavě nejednoznačných postav - robototicky vystupujicího profíka, kterému zřejmě hrabe, a dost možná bezskrupulózní ambiciózní političky. Tak svižný pilot jsem už nějakou dobu neviděl. A i zbytek seriálu výborně šlape, udržuje v napětí a překvapuje. (01.11.2018)

Je pravda, že tady tvůrci tolik přemýšleli a kombinovali, až to místy nedávalo smysl. Ono taky skloubit dohromady teroristy, obyčejné zločince, podplacené i neúplatné policisty, tajné služby, zatrpklé válečné veterány a politiky, to dá docela zabrat. Zjednodušení by ději prospělo, ačkoliv věřím, že na papíře to mohlo vypadat smysluplně. Nicméně scénáristické díry se tvůrcům daří vyplňovat tempem, které dává jen minimální prostor pro hluchá místa a pak také castingem. Madden to celé odehrál takřka na jeden výraz a přesto byl výborný, líbila se mi Keeley Hawes v roli ministryně či policejní šéfka Gina McKee. Pokud se v tom nebudete přehnaně šťourat, tak si to, myslím, užijete. 80% (30.09.2018)

Ukázka toho, jak by dopadlo kultovních 24 hodin, kdyby autoři neměli koule a vyhodily se všechny cool momenty. Čímž ani omylem neříkám, že Bodyguard není fajn řemeslo s řadou napínavých momentů. Ale rozhodně nejde o nic, co by mě vystřelilo z bot (už proto, že se až příliš dlouho nic konkrétního neděje a pak se najednou musí v poslední epizodě dohnat všechny naplánované zvraty). Konec je ve své neochotě udělat byť jen jediný dramatický řez už vyloženě zbabělý. (11.01.2019)

Sušil jsem Bodyguarda na disku tři roky, ale teprve uvedení v televizi je toho příčinou, že jsem se na tuto šestidílnou záležitost podíval (vážně budu muset se svou filmovou nevýkonností něco dělat). Nemůžu říct, že bych plakal, že jsem si takovou dobu nechával unikat klenot, protože nijak extra nadšen nejsem, i když zhlédnutí nelituji. Ale jak jde na konci Budd na terapii, napadlo mě akorát tak říct "ahoj, já jsem scenárista, pokouším se v šesti dílech splést dohromady policii, tajnou službu, organizovaný zločin a džihádisty a ono mi to nejde a já jsem frustrovaný." Vnějšková vyhlazenost mě neopije, když často jednotliví lidé (vč. hlavní postavy) a organizace jednají naprosto v rozporu s logikou jen proto, abychom měli další nečekaný zvrat (těžká to bolest moderní produkce) a celkové vyznění příběhu mi přijde jako věta zoufalého Jima Hackera: "potřebujeme sledování, je ohromnou zbraní v boji proti organizovanému zločinu." Rovněž tak si nelze nevšimnout, že pokud je v bezpečnostních silách někdo schopný a nezkorumpovaný, je obvykle jinorasový, vzdáleně připomínající ženu nebo nejlépe oboje. Pravda, částečně to platí i o druhé straně, ale méně částečně než u strany dobra a spíš tam, kde to má přivodit nějaké to "nečekané" překvapení, jenže mě spíš překvapilo, že hlava londýnského organizovaného zločinu nemá ještě alespoň ruský původ, protože jinak do současných tabulek zapadá dokonale. :) Co dalšího to sráží je, že i kdybych prominul ty díry v logice, pokus ubalancovat dílko v rámci politické korektnosti a další chyby, ten finální problém je se samotným Buddem, který mi nebyl sympatický. Nic proti Maddenovi, není to jeho chyba, ale hraje prostě zoufale špatně napsanou postavu. Co se týče jeho traumat, která ho mají polidštit, není snad klišé, které by to nenakouslo (aniž by to ale bylo dovedeno do rozumné podoby), některé jeho kroky si o průser přímo koledují a to zašššustění s ohyzdnou ministryní mi na pár dní sebralo chuť na jakékoli hezké věci. Kol a kolem dívatelné, ale ne víc než to. (24.05.2021)

Série patří do rozšiřující se části produkce určené ženskému publiku. Nehledal bych v tomto konkrétním případě vliv nějaké ideologie, je to jednoduše obchodní kalkul. Jde o tentýž případ jako Noční recepční s tím rozdílem, že Bodyguard se víc drží thrillerového žánrového uchopení, líp odsýpá a své si v něm snáz najdou i muži. Orientace na divačky se projevuje především soustředěním na emoce a vztahy na úkor akce, ale i zvýšeným podílem ženských rolí v pozicích, kde byste to nečekali. Velitelkou protiteroristického komanda je žena, v pozici ostřelovače ji jistí - hádejte kdo - a výbušniny jde zneškodňovat kdo jiný než pyrotechnička. Člověk by si chtěl zvolat podobně jako princezna v české pohádce Honza a tři zakleté princezny: "Pyrotechničkou? Proč ne!" Nicméně tyhle úlety považuji spíš za úsměvné a nepřekážejí mi. V životě jsem sledoval spoustu filmů, kde ženy představovaly jen měkkou podložku pod muže spočívajícího na lůžku nebo dekoraci po jeho boku, takže na podobné věci mají plné právo. První čtyři díly jsem měl dokonce pocit, že se dívám na čtyřhvězdičkový seriál, ale s postupujícími minutami se do scénáře vkrádalo stále víc falešných tónů a poslední díl s odhalením spiknutí to už úplně pohřbil. Podivné motivace i nepochopitelné přiznávání se padouchů jak v nějaké špatné klasické kriminálce, to byly trhliny v boku lodi, které vedly k potopení nadějného pokusu o "ženský" thriller a nakonec se projevily ve veskrze tuctovém výsledku. Kladem je určitě obsazení v čele s Richardem Maddenem, který to dává s přehledem a tu roli tvrďáka se srdcem na dlani mu můžete věřit. Celkový dojem: 60 %. (18.06.2021)