Přes prsty

Kolečka mám rád hlavně díky jeho seriálové tvorbě a jak u Okresního přeboru,Čtvrté hvězdy,Mostu!,ale třeba i u Vyšehradu sem se skvěle bavil.Pak je tu ovšem Kolečkova odvrácená strana v podobě třeba Marty a Věry,Padesátky nebo Bajkerů a tam to bylo veskrze velký špatný.Přes prsty je pak někde na pomezí mezi těmito dvěma Kolečkovými světy.Tu a tam se tu podaří nějaký ten humor,Langmajer občas slušně zahláškuje,ale pak přijde úsek,kdy jsem marně přemýšlel kdo z ústřední trojice je větší kretén.Evidentně tu nepomohlo,že si Kolečko ke scénáři přibral i režii se kterou nemá zkušenosti a na filmu je to vidět.Dost možná jeho scénář vypadal na papíře opravdu vtipně a v rukou zkušenějšího tvůrce (třeba Prušinovského) mohl být výsledek úplně jiný.Takhle je to jen občas trochu vtipná komedie na jedno podívání...40% (18.01.2020)

Podtitul „I hovada mají srdce“ je celkem výstižný, nicméně decentní čuňas Kolečko začíná i se svým sportovním pozadím (myslím tím zákulisí) nebezpečně ztrácet glanc. Způsob, jakým dostal bosého správce Langmajera a trénující Hřebíčkovou do restaurace z úvodu, jen aby mohl předvést další humornou vložku, to byl vrchol tvůrčího zmaru.. (23.01.2020)

V seriálových počinech scenáristy Petra Kolečka alespoň často figuruje Jan Prušinovský coby tvůrčí autorita revidující jeho scénáře a dodávající jim dramaturgicky pevnější a věrohodnější tvar, zatímco v Kolečkově filmové tvorbě tato autorita znatelně chybí a výsledkem je mnohdy nevtipný, sexistický a hloupý blábol (viz též Bajkeři či Padesátka). Komedie Přes prsty není výjimkou, přičemž Kolečko ji i režíroval (což původně nebylo v plánu, šlo o nouzové řešení) a ku prospěchu věci to není. Děj filmu je otřesný a šovinistický a kromě toho má snímek zásadní problémy i s vypravěčským tempem, nepřesvědčivými dialogy, prkennou a neobratnou realizací mnohých scén i s křečovitou či v lepším případě rozpačitou prací s humorem. Ženy tu hrají roli iracionálně uvažujících fyzických objektů určených zejména pro vizuální a sexuální potěchu, a to včetně dvojice hlavních hrdinek, které jsou předurčeny skončit v posteli i s chlapem, kterého ještě před pár hodinami považovaly za starého, odporného úchyla (ale pak se pousmály jeho poznámce týkající se jejich pozadí). Muži se chovají jako hovada, ale nejsou za to nijak postihováni ani káráni, ženy jim i tak bez okolků podléhají a každou špatnost okamžitě odpouštějí. Langmajerova postava je vykreslena jako zkušený svůdník, který nakonec udolá každou, aniž by se musel nějak moc snažit, ale přitom jde zároveň o zhuleného manipulativního povaleče, který bez vyžádání předvádí své přirození na veřejnosti a je přesvědčen, že s ženami spí pro jejich vlastní dobro. Když se pak žena ohradí, je to považováno za hysteričnost a přehnanou reakci (viz bizarní scéna, v níž je naštvané hrdince nabídnuta sklenice džusu a ona ji, protože je volejbalistka, namísto afektovaného shození ze stolu rozplácne dlaní, takže si pořeže šlachy). K příjemné letní oddychové zábavě to má daleko. (27.08.2019)

Jsou to hodně slabé 4*, spíš by si to zasloužilo silné 3, neb kvalita kolísá jak na houpačce, ale když to vezmu jako celek... Ale popořádku. Člověk je už tak zblblý z těch neskutečně pitomých českých romantických komedií, kde si pár ufounů hraje na lidi, že už k podobným filmům tohoto žánru přistupuje s velkou nedůvěrou. A skutečně - začátek mne málem odradil, jak blbá ta scéna v luxusní restauraci byla. Ještě po úvodních titulcích jsem si říkal, co to je amatérštinu, když si skriptka nepohlídá, že v jednom záběru má u rozhovoru s tv komentátrem ruce v kapse a v dalším je má založené křížem. S příchodem Langmajera na plac je to však už jiné kafe - charismatický chlap s tajemstvím. Úvodní půlku filmu táhne rozhodně on, a je velká škoda, že z něho udělali tvůrci pěkné pako. Vůbec ty chlapské role jsou zas takové zvláštní - záletník, který v Albánii objeví své přírodní kořeny; jak rumunský skořápkář (Cituji z filmu) vypadající slovenský věčně vysmátý léčitel; neschopný barman (i když u něho je fajn myšlenka, že chybami se člověk učí a nic se nemá vzdávat); upjatý číšník... snad jen Taclík jako hráčský trader působí uvěřitelně a v pohodě. Štěstím filmu je, že obě herečky měly také co hrát - jejich postavy měly uvěřitelné charaktery, ty drobné zmínky o rodičích mi stačily, neb stačily a dokreslily povahu, některé vtipy hodně fungovaly (pozor, schody; tikačka, Albánie v Jižní Americe aj.), i když nejde o řachandy. Ona to totiž vlastně není komedie, ale v podstatě dramatický film se sportovní tematikou na pozadí s jemným, fakt jemným humorem. Nic tu naštěstí podle mne není chtěné, vše vyplývá z charakterů postav a logiky jejich chování. A navíc mě potěšilo, že jedna z holek bydlí v obyčejném bytě v obyčejném baráku, a dokonce mne potěšilo i to rýpnutí do luxusních restaurací ("smrdíte jak ryba" - mimochodem koukám teď paralelně na australský Bliss, a jako by to z tohoto zvláštního filmu vypadlo). A nakonec to dobře skončilo a Wilson šel ovit jiného trosečníka, takže za mě fajn film a až se mi nechce věřit, že za ním stojí Kolečko. (22.03.2020)

Petr Kolečko UMÍ psát vtipy, ale bohužel neumí moc dobře režírovat. Není náhodou, že nejlépe jeho scénáře fungují pod režijní taktovkou Jana Prušinovského. Mám takový pocit, že sám Kolečko se nedokáže krotit a má pocit, že každá jím napsaná "hláška" je darem lidstvu, která musí mermomocí na světlo světa. Bohužel čtyři z pěti takový na sílu tlačených hlášek působí neskutečně trapně. OVŠEM ta jedna, která funguje, stále převyšuje naše sterilní komediální prostředí o několik délek (zde např. legová terminologie). Neuvěřitelně přestřelený film. Hvězdičku navíc dávám za odvahu natočit v dnešní době tak neskutečně šovinistickou komedii. Jako protiklad hyperkorektní době to funguje překvapivě dobře. (04.01.2022)