Jackie

Jackie není běžným životopisným snímkem, který by využíval již tolikrát předvedený model, jenž se řídí podle jasné a předvídatelné šablony, ovšem svým zpracováním se upíná spíše k artovému pojetí spolu s retrospektivním vyprávěním ve formě interview. Jedná se tak o náhled do psychického rozpoložení manželky J. F. Kennedyho, a to hned skrze několik časových linií, jenž utváří velice komplexní portrét a donutí mnohé události prožívat spolu s postavou na plátně. Autenticita, která podporuje pochopení postavy je dosažena mnoha způsoby, přičemž vizuální stránka, včetně výkonu Natalie Portman, který je velice rozporuplný, jednoznačně tuto funkci ovládá. Precizní záběry, které znázorňují dokonalost jak Bílého domu, tak i Jackie, jsou doplňovány hojně využívanými velkými detaily na tváře aktérů a zachycují všechny reprezentované emoce. Scény se samotným atentátem a bezprostředně po něm, kdy má Jackie stále ten stejný kostýmek, jsou díky vizuálnímu perfekcionismu naprosto odzbrojující a emočně silné, ovšem nikoliv v podobě soucitného či sentimentálního předvedení. Velkou měrou se na tíživé atmosféře podílí také hudba, jenž má téměř hororový nádech a při mnoha scénách působí až příliš úderně a drsně, což při kontextu celého filmu pouze umocňuje onen prožitek. Zmíněný rozporuplný výkon hlavní herecké hvězdy opravdu nelze objektivně zhodnotit a v očích každého diváka bude působit značně rozdílně, přičemž bych naznal, že žádné hodnocení nelze vyvrátit. Jako psychologický doplněk k již rekonstruovanému atentátu naprosto ideální. [80%] | Kino (06.02.2017)

Film, na který jsem se hodně těšil kvůli tématu a Natálii. A spokojený jsem byl jen tak napůl. Natálie je skvělá. Emma Stoneová byla v La La Landu taky výborná, ale loňského Oscara prostě i s odstupem měla dostat Natálie. Jackie Kennedyovou ztvárnila včetně hlasové dikce a přízvuku tak věrně, až to bere dech. I proto se sympatie k hlavní hrdince jaksi nedostavují, ve snímku Jackie není mladá truchlící vdova a matka, ale afektovaně reagující nepříjemná žena, jež tolik dbá na svůj mediální obraz, až si neuvědomuje všechna možná rizika, která tím přináší nejen své rodině, ale celé mašinerii prezidentské kanceláře. Mediální obraz nade vše. A vzhledem k tomu, jak ikonickou osobou se stala, se jí to bezpochyby podařilo. Film je technicky výborný, ale chladný a odměřený jako sama Jackie. Místo velkolepého díla mapující jednu ze zajímavých kapitol americké historie jsme dostali pouze portrét jedné sebestředné dámy. Že by to bylo víc o atentátu a Johnu F. Kennedym, to se čekat nedalo, ovšem ani osobní portrét vdovy s pozadím kráčejících dějin to taky není. Jackie nabízí jen odraz Kennedyové v zrcadle, ne přímo ji. A to je chyba. (02.03.2018)

Lepší, než jsem čekal. Ale výkon Portmanové bohužel táhne film dolů. Imituje sice Kennedyovou tvrdohlavě a puntičkářsky, ale chybí tomu život a přesvědčivost. Stejný problém mám se stylem Meryl Streepové posledních let. Vlastně to není herectví, ale čistá nápodoba. Pustil jsem si schválně dokument z Bílého domu, jehož scény jsou v Jackie hojně kopírovány, a zatímco v něm má Kennedyová kouzlo a šarm (i přes určitou bezelstnou ťunťovitost), Portmanová působí velmi napnutě, neuvolněně a nepřirozeně, přestože každé jedno gesto je na tom úplně samém místě. Je to škoda, protože jinak se mi ta hypnotická atmosféra zadržované hysterie velmi zamlouvala a skvěle ladila s vypjatým námětem týdne absolutního přepjetí sil. Bohužel když je to vše soustředěno na neživotnou figurýnu, je to problém. Portmanové Kennedyová není ani tak uvězněná v bezvýchodné situaci, ale v gestech a mimice, které musí napodobovat a které jí brání se lidsky vyjádřit. 3 a 1/2 (02.02.2017)

Hrozně moc jsem těšil, ale převládá neuvěřitelný zklamaní ještě ted jsem z toho rozrušen. Naprosto diletantsky odvyprávěný nic. Není to příběh, je to snůška pocitů, které Jackie měla po dalasské střelnici a jak o tom přemýšlím, tak si myslím že je to vysloveně odfláklý. Pevně doufám, že Jackie není na plátně naposled, protože její příběh je divácky na výsost atraktivní, ale to by se scénáře muselo chopit nějaký eso a ne skoro debutující vozembouch. Vůbec nechápu v jakým stavu byla porota v Benátkách že mu ještě mrskla za tohle cenu. Ovšem film za pokuk stojí jednak kvůli překrásné Natálce, místy jsem měl ocit, že Jackie se točila jako taková Natálčina herecká vizitka pro akademiky. Režie taky není zprasená, byť třeba pietní pochod by byl ještě více pietnější, kdyby nešla hudba a bylo slyšet ticho a kroky, ale já sem jen diváček - laik. (03.02.2017)

Dává smysl se v životopisném filmu zaměřit na kratší časový úsek, než se snažit do hodiny a půl natlačit něčí celý život. Tady je to zhruba týden mezi atentátem na JFK a státním pohřbem, doba vypjatých emocí a nenápadného tlaku okolí. Natalie Portmanová se snažila Jacqueline Kennedyové podobat tolik, až to občas bylo skoro až na škodu. Rozhodně ale zaujala hudba, které by bylo těžké si nevšimnout. Pro Pabla Larraína šlo určitě o nejvíce divácký film, ale navzdory tématu to stěží bude nějaká zábava pro masy. (16.09.2019)