Noční můry z temnot

Z pátky k táborovým ohňům, zpátky k povídkám před spaním, z pátky k původním hrůzám a děsům, kterými se divák kdysi nechal děsit, zpátky k Příběhům ze záhrobí !!! Nebo k Creepshow 1+2, kde se najdou i právě některé děsivé povídky, které patří do tohohle filmového vesmíru a tam byli zpracovány. A musím uznat, že tenhle hororový film, mně příjemně překvapil, ano najdou se tady klasické hororové klišé, ale film to zase vynahrazuje jinými věcmi. Jako třeba fajn parta školáků, až na jednoho tedy, ten si svůj vlastní příběh zasloužil, tak sou super, sice mezi nimi neni žádná velká chemie, což je škoda, ale jinak sou super. A víte co je ještě super, monstra, bubáci a taky pavouci, až na Sarah Bellows která je taková nic moc, ale ten zbytek je prostě parádní. A ano film je PG-13 a opět se plašilo, že to nebude hororové protože tam nebude krev a gore, (smrtící logika) tak je to sakra hororové, lekaček sice neni moc, za což sem rád, ale ve třech případech, ze čtyř to bylo pěkně nechutné a drsné. Jedno úmrtí je mimo kameru a ta úmrtnost tady neni nijak velká, ale to je asi tak vše co by se dalo vyčíst, zbytek je parádní.Takže velice silné čtyři, moc nechybělo a mohla tam být pátá. (18.08.2019)

Sympatický teenagerský horrůrek (nesnáším zdrobněliny, ale označení "horror" mi k němu fakt nepasuje), se sympatickým obsazením, s klidnou pečlivou kamerou (jak to mám rád) a povedenou výpravou z konce amerických maloměstských šedesátek, což mi bohatě stačí na to, abych jednoznačně zaokrouhlil hodnocení nahoru. Příběh ničím neohromí ani nepřekvapí, strašidelná kniha a pomstychtivý duch atd atd, ale líbilo se mi to a bavilo mě to a o to přece jde. Nejvíc zapamatováníhodný je asi zlověstný strašák v kukuřici oblezlý brouky. A tehdejší neexistenci mobilních telefonů scénárista chytře vyřešil amatérskými vysílačkami a já si vzpomněl, jak s nimi o ca 20let později jeden spolužák na základce machroval ve třídě, když mu je jeho strýc přivezl ze západu. (24.05.2020)

Milá sofťárna. Ani dostatečně strašidelná, ani krvavá, pouze s kvalitní prací s prostředím/výpravou a hezky vystiženými osmdesátkami (ve kterých by jí to slušelo více). Dnešní hororový divák - i ten nejmladší - je zvyklý na intenzivnější žánrové zážitky, zprostředkující silnější husí kůži i lekačky. I když v blběji napsaných a hůře zrežírovaných opusech. Ale kvůli té intenzitě na ně chodí. A zde se mu jí moc nedostane. (13.09.2019)

Vizuálně nápaditá hororová jednohubka, která ale bohužel v budování atmosféry či v množství intenzivnějších scén končí trestuhodně na půl cesty. Scary Stories to Tell in the Dark tedy zaujme pouze nápaditým designem příšer a sympatickými hlavními postavami. A to je v i rámci tohoto žánru na nějaký dobrý počin vážně hodně málo. Škoda. (24.10.2019)

Jak to jenom říct slušně a zcela v souladu s novou a lepší filmovou publicistikou uja HOMA? Inu, asi takto: Čumět přes sto minut na vyjebané noční poluce nějakých kurevsky nesympatických pubertálních kokotů v infantilní, umorousané a uměle natahované anemické pičovině může být někdy fuckt horor. Kdysi tolik talentovaný a náležitě ostrý Vilém Býkovský, plný neotřelé fantazie, se někdy v roce 2008 nechal sterilizovat, zteplal, začal chovat kočky, a nyní zabíjí filmy nejen vlastními sračkami pro postpřechodové prasnice, prepubertální dementy a přecitlivělé rektoskopy libovolného stáří, ale také produkčním bitchem bezskrupulózně kurví a homosexualizuje další, kdysi tolik talentované a náležitě ostré režiséry, plné neotřelé fantazie. Tudíž velmi doufám, že mu ten jeho senilně vytoužený Pyjnokio vrazí svůj sáhodlouhý dřevěný rypák do prdele až po horní ret, aby konečně na vlastní rektum poznal, jaké to je způsobovat jiným ruptury konečníků, a přestal točit a produkovat přiblblá, otravná a tendenčně kýčovitá svinstva, z nichž se chce zletilým heterosexuálním divákům akorát tak Blade. (04.11.2019)