Noční můry z temnot

Utahané 2.5*. Nejlepší je zde jednoznačně expozice a dobová atmosféra, čímž ale výčet pozitiv skutečně končí. Dokud se „objevuje“ a nezačnou se vyprávět příběhy, tak se to ze zmíněných důvodů celkem dá. Celkově je to ale strašně rutinní záležitost, která nenabízí vůbec nic nového a která bohužel není ani dostatečně děsivá a ani dostatečně humorná. Vlastně mi to celé přišlo, jako bych jedl tři dny starý chleba s máslem. Dá se to, nakonec to sníte (když doma nic jiného nemáte), ale mnohem radši byste si dali něco čerstvého a výživnějšího. (15.08.2019)

André Øvre(WAN) to opět dokázal a po Autopsy of Jane Doe servíruje další solidní hororovou zábavu, která v letošní TOP 5 chybět nebude. Je to takové dětské dobrodružství zasazené do 70.let o Halloweenu, kde děti v opuštěném domě naleznou knihu, která sama začne psát příběhy, které se ihned stanou realitou. ( Místy jsem si i vzpomněl na Nezvratný osud). Je třeba uznat, že žádný článek příběhu není slabý, ale každý má svůj xicht a perfektní ústřední zlo ( nádherné praktické efekty!!), do toho slušně hustá atmosféra, která napíná, šponuje a místy i zamrazí. Já byl na konci spocený jak po tělocviku a to se mi dlouho nestalo. Děti jsou poměrně sympatické, vizuálně solidní, tempo je velmi rychlé a film nestíhá nudit ( Takhle čistá hororová zábava v kinech letos ještě nebyla). Za mě velká spokojenost a jako předkrm před IT 2 jsem nemohl dostat nic lepšího. 80% (09.08.2019)

Jak to jenom říct slušně a zcela v souladu s novou a lepší filmovou publicistikou uja HOMA? Inu, asi takto: Čumět přes sto minut na vyjebané noční poluce nějakých kurevsky nesympatických pubertálních kokotů v infantilní, umorousané a uměle natahované anemické pičovině může být někdy fuckt horor. Kdysi tolik talentovaný a náležitě ostrý Vilém Býkovský, plný neotřelé fantazie, se někdy v roce 2008 nechal sterilizovat, zteplal, začal chovat kočky, a nyní zabíjí filmy nejen vlastními sračkami pro postpřechodové prasnice, prepubertální dementy a přecitlivělé rektoskopy libovolného stáří, ale také produkčním bitchem bezskrupulózně kurví a homosexualizuje další, kdysi tolik talentované a náležitě ostré režiséry, plné neotřelé fantazie. Tudíž velmi doufám, že mu ten jeho senilně vytoužený Pyjnokio vrazí svůj sáhodlouhý dřevěný rypák do prdele až po horní ret, aby konečně na vlastní rektum poznal, jaké to je způsobovat jiným ruptury konečníků, a přestal točit a produkovat přiblblá, otravná a tendenčně kýčovitá svinstva, z nichž se chce zletilým heterosexuálním divákům akorát tak Blade. (04.11.2019)

Už jenom ten začátek nepůsobí zrovna dobře - příběh se odehrává, bůhvíproč, v roce 1968, hlavními hrdiny je banda totálně nesympatických študáků, o kterých se později dozvíme, že jsou všichni šikovaní. A protože je Halloween, rozhodnou se, že se mu pomstí. To taky udělají, jenže je pak zaženou do autokina, kde potkají sympatického mladého krásného Mexičana, do kterého se brýlatá holka hned zamiluje a on do ní taky, jenže je najdou šikanátoři, pak se parta přesune do strašidelného domu, kde najdou prokletou knihu, pak je zase najdou ti šikanátoři a v domě je zavřou a vůdce těch šikanátorů potom jde do pole, kde se promění v strašáka. Od téhle chvíle se začal rozvíjet nějaký příběh, který sice byl celkem zajímavý, ale naprosto ho zadupala do země nesympatičnost hlavních postav a upřímně mi i bylo jedno, kdo a jak zemře. Pravda, ty smrti byly zajímavé a dokonce i bez krve se obešly, ale to pořád nezachraňuje zbytek filmu, který bůhvíproč trvá skoro dvě hodiny a tak jsem se u něj i celkem dost nudil. Tohle šlo v pohodě odvyprávět za 80 minut, ale pan režisér chtěl asi natočit něco "velkolepého" (teď se dívám, že je to ten, který natočil The Autopsy of Jane Doe, tomu snad radši ani nechci věřit), ale natočil jenom obyčejný horor, který je i celkem otravný a hlavně utahaný. A už vůbec nechápu, proč se zde pořád objevují odkazy na politiku, to jako má navodit atmosféru doby? Jsem spíš celou dobu čekal, že finální pointa bude "za všechno mohl Nixon". Ach jaj... No, tenhle horor mi fakt radost neudělal, tak se co se dá dělat. 2* (30.11.2019)

Výsledek spíše někde u horní hranice realistických očekávání od PG13 adaptace dětské strašidelné knížky. Scény, které adaptují jednotlivé scary stories, šlapou na jedničku. Dokážou napnout, postrašit, občas i vyvolat pocit mrazení. Na krev a gore by sice divák samozřejmě čekal marně, ale i tak se mi zdá, že si tvůrci v rámci "dětského" ratingu dovolili překvapivě dost. Rozhodně jsou Scary Stories více horor než třeba třetí série Stranger Things. Rád bych těch strašidelných minipovídek viděl víc. Více monster, příšerek, bestií. Ale bohužel. Pojivo mezi "povídkami" zde ke škodě není dostatečně zajímavé, zvlášť vzhledem k tomu, jak velkou část stopáže zabírá. Hlavní hrdinové sice nijak zásadně nevadí, o nějakých výrazných sympatiích u většiny z nich ale taky nejde hovořit. Představoval jsem si, jaké by to bylo, kdyby se tvůrci vyprdli na příběh, čarovná kniha by prostě nějak "přečetla" celé městečko, a začal by monster mayhem. Kolem a kolem jsem vlastně spokojený, film se mi líbil. Čtyři hvězdičky jsem nicméně letos dal mnohem výraznějším a zajímavějším hororům, stejně tak předchozí dva Ovredalovy zářezy byly silnější, takže Noční můry si ode mne budou muset vystačit s trojkou. (09.08.2019)