Tiché místo: Část II

Režie neskutečně tlačí na pilu v napínavosti scén, jakoby servírovala průlomové žánrové události. Přitom ale neservíruje nic objevné (kromě původního nápadu se ztlumováním zvuku u hluchoněmé holčičky) a spíše se inspiruje jinde (kameramanská exhibice ve skvělém úvodu a lá Spielbergova Válka světů). Hlavním problémem filmu je ovšem ještě větší kontrast mezi skvělým vizuálním provedením a pitomostí scénáře, než v jedničce. Filmu chybí základní chytrost a selská logika zkušených, komplexně přemýšlejících scénáristů. A režijním boostování napětí zajímavým vizuálem v obklopení toliké hlouposti se jeho tvůrci (nevědomky) přiznávají k vlastní krátkozraké tvůrčí rádoby sofistikovanosti, která je místy takřka k smíchu. (03.08.2021)

Po zvukovej stránke je dôležitou zložkou aj hudobný sprievod. Skladby stupňujú už aj tak vyhrotenú náladou a napätie, ktoré by sa dalo krájať a energicky do nich dodávajú život. A toho spomínaného napätia tu nie je pomenej. Ba naopak, Tiché miesto: Časť II je na ňom závislé, rovnako ako jeho predchodca. Lenže tu, zdá sa, tvorcovia stavili na ešte väčšiu mieru intenzívnosti. To je na jednej strane dobré, pretože tým neustále drží pozornosť divákov, na druhej strane sú potom niektoré až zbytočne príliš vypäté. To však nič neuberá z faktu, že ide o kvalitné predstavenie a rovnako ako Tiché miesto, sa aj jeho pokračovanie zaradilo medzi najlepšie horory súčasnosti. Veľký podiel na tom má aj herecké obsadenie, kde nemožno nájsť slabý článok. Všetci podávajú silné a kvalitné výkony. Film má všetko, čo sa dá od uspokojujúceho hororu očakávať, zrozumiteľný a naplňujúci príbeh, vybudovaný svet, veľa napätia, efektné ľakačky a silné zaujímavé postavy, ktorým stojí za to fandiť, ​​aby prežili. (30.4.2022) (02.09.2022)

Prvý diel sa dal interpretovať celkom zaujímavými spôsobmi, príšery ako metafora materinského strachu, prípadne abstraktnejšie chápanie fikčného sveta ako zobrazenie spoločnosti, kde si musíte dávať pozor, čo poviete a tak ste radšej ticho. Čiže tento svieži prvok už logicky druhý diel mať nemôže a treba ísť ďalej. No a pokračujeme veľmi pomaly, skoro ako v seriáli, čo bude aj jasným Krasinskiho zámerom. Myšlienkovo sa posúvame smerom od pôvodných metafor k otázkam nového otcovského vzoru alebo dospievania a prevzatia zodpovednosti v prípadoch, kde ešte nedávno hrala prím iba milujúca matka. Dôležitú úlohu hrajú dopravné prostriedky, ktoré vlastne vďaka hluku boli absolútne vyradené z hry, čo ma pred troma rokmi akosi vzhľadom na komornosť nejako nenapadlo, tu sa napríklad pozrieme do zničeného vlaku, dôležitú funkciu získavajú prekvapivo lode a nakoniec pomôže aj to posraté auto. Hororové a akčné scény fungujú, aj tak väčšine ide iba o to. Vo výsledku ale prvý film neprekonávame, moment prekvapenia je už fuč, s tým sa nedá nič robiť. (09.06.2021)

Pšt! Slepé mimozemské kreatury osidlují zeměkouli už druhým rokem a stále je nejlepší obranou proti jejich smrtícím nájezdům nedělat hluk. Jejich mimořádně senzitivní slechy zná Emily Blunt a její relativně pustou krajinou putující rodinka za bezpečím naprosto dokonale. Nyní k sobě do party přizvali Ciliana Murphyho a na ty bestie si pořádně vyšlápli. Společně zachytili rádiový signál, který dává určitou naději na přežití. Jednička sklidila komerční ohlas, proč tedy nepokračovat ve výdělku. Vznikla dvojka, sice bez Johna Krasinskiho před kamerou (nepočítáme-li úvodní rekapitulaci apokalyptických událostí za jeho přítomnosti), ovšem s Johnem Krasinskim za kamerou a v tvůrčí a produkční permanenci. Michael Bay coby šéf své produkční společnosti pokračování taktéž náležitě posvětil. A poměrně nelehkým úkolem bylo pokračování posunout do oblasti nejapných diváckých překvapení. S politováním musím oznámit, že žádné mimořádné inovativní překvápko se ve druhém dějství neurodilo. Kreatury nenosí roušky a respirátory, do bister a restaurací chodí v klidu neočkované a pro nějaké scenáristické rozvolnění mají svá osobitá pravidla. Oproti tomu je Emily Blunt nemálo ustaraná, aby zdravotní klima umožnilo filmu jejího manžela v kinech zabodovat, až má občasně na čele zduřelou žílu. Film si na květnaté dialogy nepotrpí, obsahuje několik pasáží beze slov, které v sobě mají ostrou nálož napětí a působivosti. Najde se i porce nedomyšleností a film nemá povedený závěr, nebo mně nepřišel zajímavý. John Krasinski se ukazuje být schopným režisérem, scenáristicky už tolik neexceluje. Technické zázemí filmu je na patřičné úrovni, líbilo se mně, že film není ponořen do tmy a nebojí se bojovat s kreaturami ve dne. Dvojka má jen standardních 90 minut, tudíž má poměrně spád a nestihne vyloženě nudit, je mládeži přístupná, takže gore nemá prostor, navíc námět má tendenci být vyčerpaný jedničkou, přičemž scénář na něj víceméně urputně navléká scénky a scény rodinky v ohrožení, načež to celé zakrnělo v horor v očekávaných mantinelech. 6/10 (07.07.2021)

Mírný propad ano, ale John Krasinski to zvládl i napodruhé. Poznáváme další prvky postapokalyptického světa, logicky přicházejí nové situace a nové postavy, po řemeslné stránce je to znovu velmi solidní kus. Ústřední (oslabená) rodinka opouští bezpečí svého proti predátořím krasavcům vybaveného domu a vydává se vstříc neznámému. Ještě předtím se podíváme, co se dělo na úplném začátku, kdy se tahle monstra se sakra vyvinutým sluchem objevila. A pak se vrátíme do současnosti. A pochopíme, že nepřítelem nebudou jen obří zabijáci. Už to ovšem není takové atmosférické, plíživé, napínavé, účinné. Navíc v „tišší“ jedničce musely postavy vše držet neustále v sobě. Tady je všechno čitelnější. Fajn je aspoň to, že se rozdělené linie (tam matka, tam dcera s rodinným přítelem…) vždy „sejdou“ v jeden moment. Ale celkově spokojenost, jen je prostě škoda, že jsme přišli o (minule) zdaleka nejvýraznější složku celého díla. Práce s tichem je ve dvojce už prostě jiná. (24.06.2021)