Má láska s Jakubem

Nebetyčná blbina, kde se motá páté přes deváté. Herci odříkávají to, co mají, nijak se nesnaží, ono není ani proč. Do toho šílený Zich, i když melodie jsou to pěkné, ale já jej nemusím. Spěje to celé od ničeho k ničemu, je to nuda, a nakonec jsem to stejně asi celé nepochopil. No nevadí, věšet se pro to nebudu. Stejně jsem se na to koukal jen kvůli Evě Jeníčkové, kterou jistý web uvádí jako jednu z protagonistek. Já ji tam neviděl, ale to si proto, že jsem krapet sem tam usínal nudou. Ale ani v závěrečných titulcích uvedená není. (16.04.2016)

Kromě dobré hudby - to Komenium bych si rád poslechl, jsou ještě zajímavé prostřihy na lidové tradice a juchání. Ovšem to je tak vše. Otázkou je, zda na počátku osmdesátých let chtěli filmaři ukázat, jak zastaralé názory leckde panují anebo zda naopak měli zájem zobrazit, že někteří mladí lidé to přehánějí se svou iniciativou. A může to platit jak na Petru tak na Jakuba. Velmi průměrný film, který prostě proběhne před očima jako pendolino a já jen vím, že právě projelo. Brzy ale zapomenu, jaký design vlastně mělo a kdy jsem jej viděl projet. (14.07.2020)

U těhle osmdesátkových titulů je zajímavé, že ač příběhově o to méně zajímavé, o to více herců tu naleznete. Jen mě překvapuje, že je tu Eva Jeníčková uvedena hned na druhém místě, ačkoliv se mihne jen při scénách z masopustu a to na pár vteřin. Na fdb je uveden i Svatopluk Beneš, ale toho jsem nenašel. A zajímá mě, kdo zpívá za Hartla a Adamovskou na začátku při koncertě na Strakonickém hradě....domnívám se, že za něj to Karel Zich a tedy za ní možná Lenka Filipová? (04.07.2021)

Byť by se dalo z názvu vydedukovat že půjde o milostný příběh, není tomu tak. Snímek se řadí mezi moralizující filmové produkty odehrávající se v ideologicky populárním výrobním procesu. Dějově máme na jedné straně papírenský průmysl, kde se snaží mladý ing. Jakub Horec o vybudování své kariéry a to za každou cenu. Na straně druhé je mladá učitelka Petra Jánská, která se zase snaží pro své žáky udělat naprosto vše. A to jak ve věci vzdělání, tak i jejich života. Jakub a Petra spolu žijí, do svého nové působiště se společně přestěhují, jejich starosti se vzájemně proplétají a v podstatě škodí jeden druhému. Oba při své snaze něco udělat narážejí jen na pokrytectví svých kolegů a zášti. Mezi lidmi vládne faleš, lži a hlavně snaha si nicneděláním nepoškodit kariéru vlastní. Civilní psychologický příběh si Václav Matějka napsal a natočil sám a velice dobře podchytil šeď doby, jakou si dnes málokdo umí jen představit. O něco se snažit byla, je a vždy bude zásluhou každého jednotlivce, ale když se střetne kariérismus, zájmy jednotlivců a tvrdý realismus socialistické etiky, veškerá snaha dostává značné trhliny, které poškodí nejen pracovní sounáležitosti. Děj příběhu má dvě roviny, které jsou přes svoji vážnost odlehčeny záběry masopustních her, ve kterém mají určité masky svou symboliku, čímž příběh dostává i jistou poetiku. Snímek je hodně na přemýšlení a to obzvlášť v dnešní době. Po divácké stránce je tak vhodný snad už jen pro filmové fajnšmekry. (15.11.2020)

"Koukej, zpívej, sláva masopustu ..." To se nám to bojovalo s větrnými mlýny, to se nám nastavovalo zrcadlo nespravedlnosti a to nás to tak moc nebavilo. Na druhou stranu byl ten uvědoměle naivní boj učitelky celkem sympatický a kdyby to vyšlo, tak by všichni skončili v nebi a jen já v pekle. Já se totiž nerad mačkám. (30.12.2017)