Zlá noc

Sice se film neubrání chvilkové naivitě (zbytečně polopatické flashbacky), ale děje se tak pouze výjimečně. Jinak děj je dobře napsaný, zápletka je poměrně neotřelá a navzdory době vzniku a prostředí, ve kterém se film odehrává je zde až nepochopitelná a potěšující absence jakýchkoli agitačních hesel a propagandy. Díky přesvědčivým hercům (především málo využívaný Michal Pavlata) jsou postavy skuteční lidé se všemi slabostmi a chybami. Je trochu nespravedlivé, že tahle zapomenutá perla má stejné hodnocení jako přehršel o několik tříd slabších žánrových filmů. 85%. (24.05.2011)

Hodně povedená kriminálka z prostředí velkorypadla a dělnického prostředí kde dojde k vraždě mladé holky.Hlavní podezřelý je samozřejmě její bývalý který jí té osudné noci dá sbohem po trošku ostřejší výměně názorů.Navíc i on sám si myslí že ji zabil on takže maskování před VB dlouho nevydrží.Supr krimi které neomrzí (30.07.2009)

Československý kriminální film z prostředí povrchových hnědouhelných dolů v Komořanech. Po úvodní oslavě narozenin jednoho z dělníků je nalezena mrtvá mladá žena a případu se ujímá vyšetřovatel V. Ráž. Strohý, klidný, ale bezpečně jdoucí za odhalením pachatele a jiných trestných činů souvisejících s touto tragickou událostí. Jako nejvíce podezřelý se jeví mladý M. Pavlata. Muž, jenž je znám především díky svému hlasu a jenž nebývá často viděn na filmových plátnech si zahrál neklidného, láskou omámeného horníka s nepříliš čistým svědomím. Co se týče kriminální zápletky, je na velmi slušné úrovni a divákovi je napětí servírováno až do konce snímku. Postava tajného policisty, jehož ztvárnil P. Kostka, skutečný manžel zavražděné C. Mayerové, byla však lehce odhadnutelná. Ve vedlejší roli dostal poměrně velký prostor oblíbený V. Babka, dále robustní Z. Kryzánek, netradičně nevtipný J. Krampol a méně známý J. Koza. Originální průmyslové prostředí spolu se záběry na obří vícepodlažní kolesové rypadlo dodávají snímku originalitu a snadnou zapamatovatelnost. Spojením všech těchto aspektů se režiséru Matějkovi povedlo vytvořit lehce nadprůměrné krimi. (19.03.2013)

Doba v roku 1973 bola jasne normalizačná. Už v titulkoch si prečítame, že hlavný dramaturg bol L.Toman. Preto to prostredie. Prvý dojem bola hudba k filmu, pri krimi je to dôležitá vec. Mňe hudba L.Fišera celkom sadla. Režisér nás doviedol až na koniec, kde sme odhalili vraha, lebo bolo úplne jasné , že to M.Pavlata nieje. No bolo to celkom v pohode. Dobré výkony M.Pavlatu, P.Kostku..... 55%. (05.10.2009)

Lepší z normalizačních detektivek, byť lehce překombinovaná a vystavěná na naivitě až dětinskosti dospělých představitelů (Pavlatův hrdina žije v tom, že vraždil, byť se jeho oběť našla na jiném místě, než kde ji předtím zanechal). Iritovala mě technická stránka, z poloviny se to odehrává ve tmě, se kterou se tehdejší kamery vůbec neměly rády. Jinak jako by si tady kulturní fronta vyřizovala účty s dělnickou třídou. Nebyl snad jedinej člen party kameníků, kterej by se nenamočil do vraždy mladé ženy v podání Carmen Mayerové. Měli jsme tady násilnýho nevěrníka, vyděrače, agresora, lháře... Soudruhům na schvalovačce z toho muselo cukat v obočí. (24.03.2019)