Bloudění orientačního běžce

Ač normálně mlčenlivý, dnes mám nějakou sdílnou náladu, tak to holt odnese nešťastný, nic netušící čtenář komentářů. Takže za 1. Film ukazuje vyspělost čs. výpočetní techniky a programátorů, kteří na IQ 151 dokázali upravit ve fotošopu Suchánkovu výšku o dobré tři metry. 2. Vzhledem k tomu, že jsem celkem malej, můžu si s klidem dělat šoufky z vysokejch lidí. Takže fakt nechápu, jak Bidlo mohl kdekoli bloudit, popř.se topit, stačilo, když si stoupnul na špičky. 3. Film ukazuje nejen vyspělost nejen čs. programátorů, viz bod jedna, ale i východoněmeckého automobilového průmyslu, páč dnes by se Bidlo s Chýlkovou měli problém nacpat i do autobusu, zatímco tehdá se v pohodě složili do trabanta, a to v něm ještě zbylo místo tak na dvě tři mouchy. 4. Tleskám režisérovi, jak báječně se mu podařilo sladit hlavní prostředí lesa s výkonem všech zúčastněných (tj. prkenným výkonem, to je vysvětlení pro ty, co jim to prkenně myslí), ovšem škoda, že herci nedokázali přepnout, když se z lesa přesunuli do škol, do vlaku a domů. 5. Škoda, že se i dnes mládež nevěnuje hromadně nějakým podobným lesním aktivitám, jako je orientační běh. Protože teď my, co chodíme do lesa pozorovat mravence a jinou havěť, musíme dávat velkej pozor na klíšťata, zatímco tehdá nám je lítající mládežníci spolehlivě vysbírali. 6. Výtečnost filmu podtrhuje i kvalitní muzika, co tam zazněla, zkrátka šlágr za šlágrem. Dalibor Janda, Nagy, Michal David, Gottův diamant. Přesto my, hudební fanšmejkři, se cítíme kapku nespokojeně, co Rezek, to je jako vosk?! 7. Rybáři lověj ryby na háček, CIA agenty na černý brejle a tvrďáckej výraz, a čs. požárníci kluky na lesklý odznáčky. Mimochodem, proč se píše "odznáčky", a né "oznáčky"? Odznakem se přece člověk označuje, že někam patří, a né odznačuje, že někam nepatří! Jungmanne Jungmanne, tohle jsi fakt nevychytal! 8. Už vím, proč jsem furt tak chudej, to proto, že zmlsaně jím zdravá jablka místo nahnilých! 9. Film oplývá fakt vtipnými hláškami - "mámo, nenech ho cvičit, narostou mu svaly a bude si myslet, že je nejchytřejší!" atd. (17.07.2016)

Jo tyhle orieňtáky známe, to jsou svinstva první kategorie. Já na rozdíl tady od Radka nebloudil, to by mě mohli milovat abych pobíhal někde po lese jenom z mapou a buzulou, by se taky mohlo stát že bych skončil někde v Maďarsku. Jsem si vždycky lehnul do borůvčí papal borůvky a čekal až mě začnou táborový vedoucí hledat, pak jsem rozkřáp o pařez buzolu nasadil výraz umírajícího buvola a šel vstříc volajícím hlasům s tím, že jsem upad na buzulu a já se dezorientoval, ale Radek to pojímal úplně opačně. Vůbec mě fascinovalo jak si lůsr jako on dělal nárok na největší kočku ze třídy. Stejně balit holku na dvě popadaný jabka :-) Zkuste to dneska chlapci a holky vám ty jabka narvou do prdele dřív než se stačíte citově vyjádřit. Nevěřím tomu, že Radek a jeho otec jsou herci, přišli mě jako realnej syn a táta, navíc teda značně obroušený i když hláškování jim šlo na jedničku, hlavně Ráďa trousil perlu za perlou. Jinak to mám s tímhle filmem na chlup stejně jako kolega dobytek. (17.01.2011)

Tenhle film jsem viděl opravdu hodněkrát, protože když jsem někdy na počátku 90. let chodil do školní družiny, tak jsme často chodili do kina, kde stále dokola opakovali asi tak 5 filmů. Ty ostatní filmy asi nebyly moc zajímavý, protože si na ně vzpomínám jen velice mlhavě, ale tenhle film jsem měl opravdu rád. Pak jsem to viděl ještě po X letech znovu v televizi a sice jsem z toho už nebyl až tak nadšenej, ale pořád se mi to celkem líbilo. Příběh sice nic moc, ale občas ve filmu zazní nějaká hláška od fotra hlavního hrdiny, což byl docela dobrej pošuk. (19.11.2008)

Film, který dávno vyvanul z mé paměti a připomněla mi ho až exhumace TV Barrandov. Několikrát jsem byla svědkem, jak po sídlišti v Ostravě-Výškovicích zmateně krouží mladí lidé s mapami v rukách a čísly na hrudích, pobíhají tam a zpátky, rozšlapávají psí hovna a bylo mi jich (běžců, ne hoven) děsně líto. V dětství jsem díky své výšce měla tu výhodu být studentem prestižní sportovní školy a jakoukoliv trať delší než 250 m jsem upřímně nenáviděla. Plíce a mozek odmítaly vytrvalostní běhy akceptovat. A při mém lehce podprůměrném orientačním smyslu, strčit mi do ruky mapu a buzolu, mohla bych dnes mít třeba švédské občanství... Při mé smůle spíše ruské, možná i kubánské. Film o nesympatickém Bidle, jeho mindrácích a výkonech, se mi v dětství docela líbil. Připomínka po letech přinesla příjemnou nostalgii a to je asi tak vše: moc moralizování, růžky vystrčila agitka, herecké výkony některých (vlastně většiny a zvláště hlavního hrdiny) velmi slabé, celkově to bylo dost prkenné. Dnešní puberťáci, pokud se dívali, asi jen nechápavě sledovali tu bandu "nerdů a geeků". Upřímně, já bych se současnou omladinou neměnila, radši být tehdy mimoň než dnes "supa roštěnka", shánějící ve 13-ti letech šprcku :-P. 55% (17.01.2011)

V prvním momentech filmu, jsem zvažoval, zda se vůbec dívat. Z počátku mně film připadal takový fádní. Spolužáci se Chaloupkovi posmívají a ono mu to celkem ani nijak nevadí. Na první pohled to vypadá tak, že mu to je snad i jedno. Jako zlomový okamžik filmu mi přičel okamžik, kdy Chaloupku nevzali požárníci (pro ty mladší - hasiči) na krajský přebor. V Chaloupkovi se cosi zlomilo, konečně získal tu správnou motivaci a dostal chuť se sebou něco dělat. Celkově lze říct, že se nejedná o žádný trhák a film s hlubším obsahem, Troufám si tvrdit, že by se nejedni mladí při sledování tohoto filmu s nějakou postavou ztotožnili. Jsem rád, že jsem si vzpomněl jak se jmenoval onen v závěru zmiňovaný film, kdy lidi na nástupišti fackovali mávající lidi vykloněné z okna. Italský film s toutou fackovací scénou jsem viděl, jmenuje se: http://www.csfd.cz/film/31970-moji-pratele-amici-miei/. (neděle 30.08.2009) (30.08.2009)