Hodinářův učeň

O rok starší Čertí brko je sice ještě lepší, ale i tohle je výjimečně podařená nová pohádka. Perfektně obsazená i zahraná, překvapivá, k zbláznění zábavná (Miroslav Krobot, víc psát nemusím) i napínavá, s krásnou výpravou (vždycky děkuji, když se tvůrci rozhodnou zbavit obvyklého "alternativního středověku" a vsadí na jinou dobu, tentokrát na konec 19. století) a díky Jitce Rudolfové naplněná působivými scénami všeho druhu. (26.12.2020)

Padme potěšena, jedná se o milou a příjemnou pohádku, ve které je možné vše a to se právě jen v pohádkách smí. Velice si cením kreativity tvůrců s neokoukanými nápady, ať už jsou to kukačky, motýlci, hodinky atd. Místa natáčení, mně důvěrně známá, vyloudila úsměv na rtu a hřejivý pocit u srdíčka nad krásou naší země. Po herecké stránce bez výhrad, pan Viktor Preiss v kvalitě A+, dvojka Plesl-Neužil pobavila parádně, k tomu zajímavá a nepřehlédnutelná Pavlína Štorková. (21.12.2019)

Jména Plodková, Plesl, Neužil, Krobot stačila, abych se po dlouhé době vypravil na tuzemskou pohádku do kina. Zvlášť představitelka zlé sudičky si film ukradla pro sebe kreací, při níž jsem si vzpomněl na Deppa v prvních Pirátech z Karibiku. Dvojka by se mohla jmenovat Hrobníkův učeň (herzovský pohádkový horor) a trojka Prezidentův učeň (horor říznutý politickou satirou). (22.08.2019)

Pozitiva: skvělé a skvěle natočené lokace, příjemně civilně hrající Balcar s Droppovou (Balcar mi připomněl mladého Hanuše), slušné triky (s výjimkou smrtihlavů a motýlů). No a pak negativa: příběh je vykradený a slepený z: dvou židovských legend, jedné části jedné německé pohádky, Sloního muže a dalších již existujících motivů, dále je zde zase skoro komplet Dejvické divadlo (to i za komančů alespoň herce spravedlivě střídali a nebyli ve filmech jen ti provaření komunisté z Realistického a Vinohradského divadla), Plodková strašně přehrává a absolutně nechápu scénu, kdy chce umýt záda - to jako aby i tady ukázala kozy?, Žáček hraje pořád stejně jako v Comebacku, sled jednotlivých scén přichází tak naprosto nevyváženě, až jsem čekal, kdy se tady objeví v nějaké scéně Vinnetou (jako fakt, když už tu máme chlupatého muže, siamská dvojčata, věčně se peroucí lidi, karneval, zlézání hory apod.), a vůbec to celé působilo utahaně (Proč třeba nešel k těm hodinám s kukačkou v hospodě ten kluk první, nebo nejvýše druhý den? Proč pořád čekal? Proč tam musela být písnička? Proč ten lístek v obojku našla až tak pozdě? Proč mladík na lístek nenapsal, že ho do světa poslal její otec?) a prostě jako sprostá vykrádačka všeho možného, jen splácaného do sebe. Ostatně, Preiss má v několika scénách na hlavě židovskou jarmulku, hodinářství připomíná židovský krámek, ale ta inspirace židovskou legendou o Meiselovi (Mayzlovi) tady prostě ne a přiznaná není - dokonce dojde raději na svatbu v katolickém kostele, byť v moderním ritu. Aby bylo jasnější, o jaké vykrádačce mluvím, stačí kouknout sem. Btw, a celé je to chladné jak hodinářská práce - prostě ten film nemá a nevzbuzuje emoce. Dopoledne jsem viděl jen kousek Pyšné princezny a emocionálně to má dodnes daleko větší koule. Jo, a abych nezapomněl - kurnik šopa, proč musí v pohádkách pražští herci mluvit pražským "bejt", "cejtit" apod.?, proč to nejde jako dřív mluvit spisovně? (25.12.2020)

Podařená česká pohádka, kterých je za poslední roky velký nedostatek. Co se týče hereckých výkonů, tak musím pochválit V. Preisse, M. Krobota a J. Žáčka. Naopak co nebudu chválit je herecký výkon J. Plodkové, která těžce přehrávala. Chyba je to především režisérky, která jí měla říct, že tohle už je moc. Jinak, ale spokojenost. (26.12.2019)