Režie:
Július MatulaScénář:
Markéta ZinnerováKamera:
Antonín DaňhelHudba:
Dezider UrsinyHrají:
Michael Dymek, Jiří Strnad, Josef Somr, Jana Tomečková, Ivan Mistrík, Ilja Prachař, Petr Voříšek, Helga Čočková, Miroslav Horák, Blažena Holišová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Film režiséra Júlia Matuly podle námětu a scénáře Markéty Zinnerové nás zavádí do prostředí dětského domova, kde děti prožívají nejen velká přátelství, ale i problémy ve škole a s láskou, a také nesmírnou touhu po domově. Pohraniční vesnice Větrov žije svojí „knoflíkovou válkou“. Vedou ji proti sobě chlapci z dětského domova zvaní Indiáni a místní Šímáci. Právě na sobotu je vyhlášena bitva, kvůli které devítiletý Fanda vytrhá Šímovic kohoutovi pera, aby si jimi ozdobil indiánskou čelenku… (Bontonfilm)
(více)Recenze (81)
Hezký dětský příběh -příjemný rodinný film -proč tam tahat politiku :-) V dnešní době si takhle neužívají ani děti , které nežijí v děcáku ... Doba je jiná -filmy frčí taky jiné :-))) ()
"Sympatičtí kluci to jsou, tihleti indiáni. Dokonce i nám, pohraničníkům, kteří chráníme naše hranice před diverzantními narušiteli, pilně pomáhají. Nedávno dokonce jednoho takového narušitele zatkli a přivedli k nám. Hajzl, nelíbilo se mu u nás a chtěl za kopečky. Tak dostane co proto." ()
Markéta Zinnerová možná byla výborná autorka příběhů pro děti o dětech, a možná to byla i vlídná dáma znalá dětské psychiky. Filmoví Indiáni Z Větrova ale rozhodně nejsou takovou nevinnou idylkou jako si někteří zde komentující myslí, a přitom obviňují ty, kdo dští oheň na ideologickou odpornost každé minuty tohoto snímku, z vidění komunistické propagandy pod každým kamenem a za každým stromem. Pravda tentokrát není úplně uprostřed, ale spíše na straně zastánců nemanipulativní tvorby pro děti, protože promiňte, ale kromě hrdinných soudruhů pohraničníků, jejichž moudrý a své práci oddaný velitel "stréc plukovník" má pochopení pro dětské bolesti a srdce na správném místě, jsou tu k vidění jenom roztomilí nevinní uličníci, hodné tety a soudruzi doktoři ve sluncem zalitém (a srdce rvoucím) dětském domově. Ano, jistě, rodiče nepečující o své děti, jsou stejná šmíra za každého režimu, a páry, kterým matka příroda zabránila povít z lásky vlastního mrňouse, zajisté prožívají své trápení taky stejně za každého politického klimatu, ale rozhodně každý potenciální adoptivní tatík není zodpovědný pracovník/nositel Řádu práce a každá potenciální adoptivní mamina není vzorná a spokojená žena v domácnosti (a nebyla ani v roce 79). Takže z tohoto pohledu je to skutečně lehce k zblití. Jenže ona je tu ještě druhá stránka, a tou jsou vztahy "bráchů" z Domova. Z tohohle úhlu bráno se Indiáni Z Větrova naopak navýsost povedli, a nemáte pocit, že by z vás někdo dělal blbce. Výsledné hodnocení ale vzhledem k porovnání pozitivního a negativního "kapitálu" nemůže být důvodem k radosti. Ode mě 40%, protože to prostě je naivní břečka, byť jinde než ve vykreslení života hlavních hrdinů. ()
Hrozné je, jak ti naši normalizační >umělci< dokázali zneužívat i malé děti. Ten film sám o sobě je zoufale průměrný, byť to téma dětí v dětském domově mohlo být zajímavé, muselo by však být jinak a !nepoliticky! podáno. Takto do důsledku vzato je ten film vlastně takový propagandistický hnus pro mládež, natočený s cílem vychovávat tu šťastnou novou stádní generaci pro pseudosocialistický husákovský ráj. Nakolik se to povedlo, je bezesporu vidět na generaci dnešních třicátníků a čtyřicátníků... Jó, nakonec stačí se podívat na zdejší hodnocení. Hnus relativizmus... :-( . . . Jedna hvězdička jen za některé ty dětské nevinné výkony... ()
V minulém režimu vzniklo mnoho agresivnějších snímků propagujících rudé vidění světa. Míra agitace je tady na snesitelné úrovni a prim hrají hodnoty jako přátelství a láska. Dnešní filmy pro děti jsou zase nechutně prolezlé PP. ()
Filmové zpracování známé dětské knihy nabízí obyčejný klukovský příběh, kdy se každá lotrovina a klukovina odpouští. A dvě nesmiřitelné klukovské party vedou spolu blátivé války. A každý malý indián nepatří do děcáku. Je šance, že si ho dokonce i někdo osvojí. Jenže tu klučičí svobodu, kterou malý chlapec ve Větrově má, už v nové rodině mít nebude, i když na něho budou sebehodnější. Vzorně zahrané, citlivě zrežírované, ale už to nějak moc zestárlo. Rovněž motiv pohraničníků byl dost rušivý prvek, ale vzhledem k době, ve které film vznikal, a s ohledem na literární předlohu, která tím ovšem tolik netrpěla, zřejmě nutný. 60% ()
Celkem slušně průměrný film (na svoji dobu). ()
Normalizační agitační typičnost, podpořená adekvátní hudbou Deža Ursinyho, nad kterou by myslím jeho příznivci zrovna nejásali. ()
Velmi průměrná, ničím nepřekvapující a zajímavá adaptace ve své době poměrně známé dětské knihy. ()
Vlastěn si z toho tu agitku ani nějak nevybavuju, spíš takové ty klasické dětské výkony, co se mi jako děcku líbily a jako dospělému mi lezou na nervy. Jinak Zinnerová byla na dětskou tvorbu dobrá, ale tohle není úplně nejpovedenější dílko. ()
Rodinný film z roku 1979. Nic víc, nic míň. ()
Rodinný příběh o dětech, které postrádají domov, končí spřátelením Větrováků a jejich nepřátel Šímáků, nalezením nového domova pro vysloužilého psa Dana a odjezdem Bystré lišky z domova na Větrově, kterého si do péče vzala jedna bezdětná rodina. Film je natočen podle knižní předlohy Markéty Zinnerové. Markéta Zinnerová byla dramturgyní literárně-dramatického vysílání pro děti. Pracovala také v Domově dětí jako medička, takže dokonale poznala dětskou psychiku a také zde načerpala inspiraci pro své dětské příběhy. Jako malá holka jsem příběhy paní spisovatelky Zinnerové milovala. ()
já ten film miloval. jako kluk jsem ho žral. ()
S postupujucou normalizaciou zacali popri kvalitnych reziseroch /Vavra, Lipsky, Menzel/ tvorit aj sudruhovia neschopni reziseri. Krasnym prikladom moze byt Matula, ale chodit netreba prilis daleko /Vojtech Trapl a dalsi/. Pribeh je prilis detsky, siti na deti a na detske vnimanie sveta. Herecke vykony su tragicke, snad len Somr a Mistrik vedeli hrat. Rezia hrozna, scenar je uplne demetny a nepomoze ani zasadit dej do pohranicia s Nemeckom. 5 % ()
Nevim proc, ale tento film mi byl vzdy tak nejak protivny a nebavil me. Co se povedlo jsou "akcni" sceny z boju dvou detskych skupin. ()
1764. hodnocený film: ()
Možná se jedná o jakousi agitku, jak tady píší někteří, ale výkon dětí a jejich "rychlošípácký duch" tu agitku s přehledem zastíní. Pro mě rozhodně vzpomínka na prožité mládí s lukem a šípy v lesním podrostu. Když se na konci rudý bratr Vinnetou s Old Shatterhandem loučili, bečel jsem jak slůně.... 80% ()
Pohraničníci z Větrova... ()
"Běží jako jelen, do řiti je střelen." ()
Ti kuci si na indiány nehráli. Oni jimi byli. Pro dnešní, cokoliv sdílející, generaci - nepředstavitelné. Krásná Pálava, hudba. Příběh, který byl po celou dobu spíše průměrný, byl na konec i celkem dojemný. ()
Reklama