Nebojsa

Tak jako Pavel Kříž v pohádce O STATEČNÉM KOVÁŘI se vydal do světa na zkušenou, tak tady se vydává do světa Ján Króner ml., aby se naučil bát. A stejně tak potká vychytralého nemakačenku toužícího po bohatství, tentokrát Ondřeje Vetchého. Paradoxní je, že v kováři tím nemakačenkou byl právě Króner. To není jediná spojitost s touto pohádkou. Tou další jsou zelenošedé až vyblité barvy, kvůli kterým bohužel Nebojsa neupoutá tak, jak by měl. V pozdější strašidelné fázi pohádky to už tak nevadí, ale převážně první polovinu filmu to hodně kazí. Ještě jednu výrazně viditelnou spojitost má Nebojsa s "kovářem", a to vyhazování zbrojnošů do vzduchu. Tentokrát Nebojsa místo zbrojnošů vyhazoval do vzduchu loupežníky, což by spíše odkazovalo na MRAZÍKA. Příběh je také podobný. Nebojsa musí na své cestě zvládat dané úkoly. Ta jeho cesta je strašidelná, stejně jako se tak tváří celá pohádka. Umocňují to strašidelný mlýn, pohřební fiakr s lebkami, strašidelný hrad s tančícími zombiemi, strašidelná hospoda. Ovšem i přesto to není tak poutavě natočené, jak by si zasloužilo. Chvílemi se Nebojsa táhne až nudí. [10834. hodnocení, 231. komentář, 64%] (22.01.2020)

Klasická Komunistická "skoroinscenácia"- rozprávka z Československa. Ide o taký štandard. Je to lacné, klišoidné, k tomu nesympatický herci, Hviezdičku dávam za to, že to na rozprávočku pre deti, bolo miestami celkom strašidelné... Ale už keď strašidelnú rozprávku, tak to radšej Popolvár najväčší na svete. (27.12.2016)

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek. Když jsem byla malá, zanechala ve mně hluboký dojem. Skvělý výkon herecký Vetchého a Jána Krónera. Ten se mi mimochodem líbil i jako chlap. Kam se na něj hrabali ty všechny princátka. Na svou dobu super triky, lehce tajemný vizuál, smysluplný děj. Za mne plný počet. Viděno i ve slověnštině a to je o dost horší káva. (09.01.2022)

Tahle temná československá pohádka je spíše než volným převyprávěním legendární autorské pohádky František Nebojsa Jana Wericha z knihy Fimfárum tou pravou temnou lidovou pohádkou (z pera Boženy Němcové). Ze statečného kováře ovšem v Bratislavě udělali dřevorubce Ondru, vybavili ho dřevorubeckou širočinou a vizáží pravého slovenského lidového hrdiny, přičemž zachovali, ba spíše ještě zesílili temné a místy snad i ponuré vyprávění (pohřební vůz, umrlci...) původní pololidové pohádky...(oproti rozverně laděnému Werichovu textu). Božena Němcová prostě uměla pohádkové horory (viz třeba Sedmero krkavců...). Možná právě proto je tato filmová pohádka (z hlediska dospělého diváka) stále dobrá... (26.12.2008)

Temná atmosféra je opravdu tak lahůdková jak se tvrdí. A ještě lepší než se na první pohled zdá. Unikátní je díky citlivé ruce režiséra a charakterům obou hrdinů. Dřevorubec Ondra s nadhledem a pragmatičností řeší jednu situaci za druhou, a tam kde by v hororu přišla lekací scéna, přijde v pohádce uvolňující moment. A když se nebojí hlavní hrdina, proč by se bál divák. Naopak podle někoho zbabělý, podle mě vrcholně praktický Ferka dodává potřebný humor. Vetchý možná trochu přehrával, a občas působil jako z úplně jiné a mnohem bezstarostnější pohádky, jenže do jeho role se to zkrátka hodí. Co se naopak nehodí do děje, je romantická linie. Princezna mi přišla tuctová, nezajímavá a celé citové vzplanutí křečovité a zkratkovitě podané. Chápu, že dřevorubec je celé dny v lese a tam asi o pořádnou ženskou nezavadí jak je rok dlouhý, ale ani tak by se nemusel upnout hned k té první co potká. Protivník byl také nevýrazný, bez charakteru a strach z něho nešel. Ondra ho měl porazit, dát princezně košem a vrátit se do své dědiny za místní pasačkou hus, kterou stejně vždycky chtěl. (02.01.2018)