Záhadná bouře

Cestování časem, časové paradoxy i sebenaplňující paradox aneb zabijeme Hitlera a tatínek nám pak za to naoplátku vyhlásí válku. Solidně překombinovaný děj, guláš v hlavě, ale na druhou stranu vás to neuvěřitelně pohltí a donutí přemýšlet, i když pravděpodobně vám trochu hlava bude pracovat víc, než byste u filmu chtěli. Herci skvělí, režie super, ale na plnou palbu to tentokrát není, protože z toho budete mít haluz...75% (14.09.2019)

Když se mě někdo zeptá, jakému subžánru nejvíc křivdím a předem ho odsuzuju, řeknu španělské cestování v čase. Et voilá máme tady další překombinovaný, komplikovaný kousek, který mě zase úplně nepotěšil a spíš mě rozčílil. Já neříkám, že to není filmařsky dobré nebo zajímavé, ale zkrátka mám s těmito snímky osobní problém, už jen kvůli tomu, že španělské filmy jsou nadmíru ukecané, příliš snaživé a za každou cenu chtějí vymyslet co nejoriginálnější pointu. Pokud tedy nemáte s tímto tlačením na pilu problém, je pro vás tento komentář nejspíš bezcenný. (26.06.2019)

Další Oriol Paulo, další masterpiece. Normálně s pětihvězdami šetřím, rozdám jich během měsíce jen pár, protože po tolika viděných filmech už je vskutku vzácností narazit na další, co vás naprosto ohromí. A přesně to lze konstatovat u Záhadné bouře, geniálně vykonstruovaného snímku, který si bere kousek z mého milovaného Darku, neprávem opomíjené Coherence nebo třeba stejně perfektního Predestination, kterému se dostalo větší pozornosti až letos při uvedení na Netflix a HBO. Subžánr cestování v čase s cílem rozdrtit divákovu mysl já budu navždy milovat. A s ním veškeré filmy, co jej zdařile obsáhnou. [viděno na Netflixu 28.12.2022] (30.12.2022)

Oriol Paulo zmiešal Okno do dvora s Frekvenciou a výsledkom nie je žiadna zlátanina, ale prepracovaný a logicky do seba zapadajúci scenár. Obrovskou výhodou je, že film sa nikam neponáhla a tak má divák v deji po celý čas prehľad a nikdy sa nestratí. Napriek tomu film dokáže v tie správne momenty prekvapiť. Kto ale pozná aj ostatnú Paulovu tvorbu, možno na niektoré veci dojde skôr, než tvorcovia zamýšľali. Priznám sa ale, že mne tá hlavná pointa došla až spoločne s prezretím hlavnej hrdinky. Popravde ak by film skončil v čase 1:50, nič by sa nestalo, Vera sa tu totiž ocitá v momente veľkej dilemy, ale aj nasledujúci dej, ktorý sa snaží všetko poctivo uzavrieť a aj tak učiní, ma nesklamal. Len ten predchádzajúci, prvý koniec, by mi k plnej spokojnosti úplne stačil. No a ak má niekto dojem, že Oriol Paulo je súčasný španielsky Hitchcock, tak s ním súhlasím. Kto mu v subžánri mind-fuck trileru dokáže v Európe v súčasnosti konkurovať? (25.08.2019)

Na doporučení MajkHany jsem si pustila další dílo od režiséra Oriol Paulo. A opět to byl zajímavý propletenec událostí. Pekelné soustředění je nutností! Líbil se mi originální nápad a skvělé provedení. Celé dvě hodiny na vás tvůrci bombí jednu událost za druhou a vy jste stále v napětí, jak hlavní hrdinka z té šlamastiky vybruslí. Vera mi moc sympatická nebyla, ale vyvažoval to Professor, který si tu střihl vedlejší postavu. Bylo zvláštní ho vidět v jiné roli. Moc toho o filmu říct nejde, abych nevyspoilerovala. Snad jen, že s koncem jsem byla nadmíru spokojená. Mozkové rotory mi ale fungovaly takovým tempem, že jsem ihned po filmu usnula. Nedoporučuji se dívat při únavě. V celkovém součtu ale bylo tohle dílo trošku slabší než Contratiempo. (22.11.2023)