Záhadná bouře

Mne sa tá španielčina začína veľmi páčiť. Pekná reč, pekní ľudia a pekné filmy. Durante la Tormenta je námetovo podobné americkému hitu Osudový dotyk, ale trošku z rošku si berie aj z Frekfrencie. Oriol Paulo a Lara Sendim tomu však dali európsky šmrnc a romantickú linku s posolstvom, že žiadna láska medzi ľudmi nie je silnejšia, ako tá materinská. Príbeh to je veru zaujímavo pozaplietaní a celý priebeh filmu sa niečo deje. Kľudne by som zvládol ešte ďalšiu hodinu tohto atmosférického trileru. A to asi samo o sebe prezrádza dosť o kvalite filmu. (27.03.2019)

Moc se mi to nelíbilo, nevím proč. Možná proto, že to bylo takové chtěné. Vypočítavé. Nebo proto, že se tam vlastně celou dobu nic nedělo a celý ten příběh je roztahaný na dvě hodiny a devět minut zcela zbytečně, stačilo by čtyřicet minut nějakého mysteriozního seriálu. Navíc vlastně ten konec není dořečený - doposud se divákovi vše až doslovně snášelo pod nos, a najednou nevíme, co ten kluk udělal nebo neudělal, jak to zpětně celé zafungovalo (Vím, holka to někde v rychlosti vysvětluje včetně všech souvislostí, ale popravdě, pamatovat si celé není v možnostech obyčejného diváka.), a vlastně ani ten paradox, proč si ty linie pamatuje (všechny!), zatímco ostatní ani ťuk. Ta bouřka jsem doufal, že také bude mít mystičtější přesah, ale prostě se jen blýská a dojde k propojení minulosti s přítomností. V jednu chvíli mi pak už dokonce přišlo směšné, jak je tahle ženská vlastně pro tři muže (protože to vypadá, že nakonec skončí s tím pilotem letadel, že?). Navíc jsem těm postavím ale ani za mák nevěřil, přišly mi hrozně neživotné, všechny, jen figurky na šachovnici. (17.01.2020)

Jedním slovem, nádhera! Ano, kdyby někdo byl takový hnidopich a začal se v tom šťourat, možná že by našel něco nelogického v těch změnách a pozměňování minulosti. Ale proč by to proboha dělal, když ten film je tak dobrý? Napětí, skrytá tajemství a krásné zvraty v ději a já bych měl zkoumat, jestli tam něco nesedí? Kdepak a kdyby to nebylo od začátku (respektive od té první změny) jasné, jak to skončí, dal bych pět hvězd. Přál bych si remake s trochou temnoty a méně romantiky. Spokojenost však nejméně 80ti procentní. (10.04.2019)

Další skvělý snímek od Oriola Paula. Znám od něj ale i lepší věci. Celé je to postavené na podobném cestování v čase, jaké bylo použito v Mužích v černém 3. Žena se během zvláštní bouře prostřednictvím videokamery a staré televize spojí s chlapcem z minulosti, aby mu zachránila život. To ale ten její obrátí vzhůru nohama a ona přijde o dceru. Snaží se tedy vše vrátit zpět, ale to není tak jednoduché. Podaří se jí vše napravit a dceru zachránit? "My se známe? Ano, ale nepamatuješ si to." (04.04.2021)

Vzhledem k tomu, že jsem očekával jen další tuctový horor s blikající televizí a duchem zavražděného chlapce, mě tento thriller pozitivně překvapil, protože jsem upřímně netušil, co všechno se může durante la tormenta stát. Výborně vypointovaná kriminální zápletka založená na (můžeme říct) cestování časem a změně realit na základě efektu motýlích křídel nechá diváka v napětí až do úplného konce, který navíc neodhalí všechno a přestože je jednoduché domyslet si, co se stalo, je to stále lepší, než kdyby to krátkým prostřihem scén na beton vysvětlili. A samozřejmě, pro použité téma je těžké zachovat stoprocentní logiku a místy nemusí reálie ohledně jiných realit a červích děr dávat smysl, ale o to v prvé řadě nejde. Také identita dospělého Nica je poměrně očividná, ale souvislosti s jejím odhalením jsou velmi povedené, takže nemohu nic namítat a pro těchto pár chybek/nechybek nelze tento film nijak shazovat. (27.05.2020)