Záhadná bouře

Oriol Paulo má ve zvyku divoce překombinovat děj a zahltit tím množstvím zvratů diváka, aby se v té smršti informací ztratil. Ne vždy se mu to zcela daří, určitá předvídavost i nelogičnosti pozornému divákovi stejně neuniknou. Tentokrát ale budu smířlivější, protože zvolil téma, které mě baví a protože se mnou tak okatě nemanipuloval a nedělal ze mě blbku, tak jako v Contratiempo. (21.05.2019)

Oriol Paulo je prostě borec. Opět další parádní thriller z dílny tohoto nového režisérského šikuly španělské filmové školy. Po Frekvenci a Butterfly Effect další mimořádně povedená variace na téma propojení časových rovin a vznik paralelních realit ... 85% PS: Nevím, co tu furt všichni melou o překombinovanosti zápletky (hlavně mám někdy pocit, že zde někdo něco napíše a stádo opisuje, místo aby vypotilo nějakou vlastní myšlenku). Mně přišla zápletka jednoduchá, jasná a vše do sebe v rámci tak složitého tématu poměrně pěkně zapadalo. Si pusťte Rychle a zběsile, snad se zorientujete;-) (04.02.2020)

Paulo je mistr napětí, má spoustu neotřelých nápadů a nutí mě se u filmu od začátku do konce soustředit, abych u sledování nebyla za trubku, která film v půlce vypne, jelikož jí vůbec nedává smysl. Všechno klapalo, až do samého závěru. Představte si, že se těšíte na návštěvu milované bytosti, vysmýčíte příbytek, provedete spoustu úkonů, abyste vypadali co nejlépe, navaříte něco strašně dobrého, zkrátka dáte si fakt záležet. Zazvoní zvonek, natěšeně běžíte ke dveřím, radostně je otevíráte v očekávání věcí příštích a vstupuje otravný kolega, který vám přinesl podklady na zítřejší poradu, které spolu nutně musíte probrat. Takhle nějak jsem si připadala u závaru filmu. Těšila jsem se, co mi Paulo zase připraví za překvapení. A on mi nepřipravil nic. Leč předchozí dvě hodiny byly zase parádní napínák. (28.11.2022)

Taky jsem si ve své době na Španělech ujížděl. Pokud vám současná španělská produkce sladce laská šourek, tento kousek se ve sbírce rozhodně neztratí. Stejně jako Los Ojos de Julia, El Cuerpo, La Cara Oculta, Contratiempo či první dva díly REC staví tento film na profesionálním řemesle, skvělých hercích a dobře napsanému scénáři, což je taky jeho kámen úrazu, jelikož stačí vidět tři takové španělské thrillery a prokouknete všechny karty dlouho před koncem a zde ten konec přichází o dobrých 30 minut později, než by bylo záhodno, ve snaze pojmout vše co nejpoctivěji a dát všem skulinkám co nejvýživnější dovětek, nedbaje na natahování příběhové fusekle až někam pod koule a na klesající záživnost příběhu. Solidní porce pro milovníky této evropské odnože, ale všechny výše zmíněné filmy bych doporučil o něco víc. (24.08.2019)

O problematiku cestování časem jsem se začal intenzivněji zajímat již na základní škole, kdy se mi dostala do rukou Hawkingova populárně-naučná A Brief History of Time. Jakožto zdejší hororový expert zároveň dobře vím, že rozpracování tohoto tématu do logicky koherentní podoby představuje mnohdy velkou výzvu i pro ty nejdůvtipnější scénáristy. Oriol Paulo se daného úkolu zhostil na jedničku, přestože zápletka vyvolává až přílišné reminiscence na snímek Frequency z roku 2000 a inteligentní pozorovatel navíc rychle vytuší, jak se věci ve skutečnosti mají. Zde se však nejspíše jednalo o režisérův záměr, jenž po celých 128 minut vystupuje zejména jako nadmíru zdatný vypravěč. Prostřednictvím sci-fi thrilleru Durante la tormenta nezamýšlel divakům zamotat hlavy, ale spíše si hned od počátku podmanit jejich srdce, což se mu úspěšně vydařilo. Skvěle nasnímané i zahrané, dostatečně atmosferické i napínavé a v porovnání s předešlou tvorbou rozdílné co do délky stopáže, na které se divák seznamuje s postavami, a především pak v romanticky laděném závěru filmu. Snímek doporučuji ke zhlédnutí laické i odborné veřejnosti a uděluji mu čtyři slabší hvězdy. (24.03.2019)