Yesterday

Je všeobecně známo, že Ryčrd píče výhradně kýčovité multikulti pohádky z Mumulendu, plné těch nejčestnějších sebekritických paniců s hlubokými dušínovskými morálními kodexy a na prince čekajících, ultrasprávňáckých katolických pannen, co si tam raději vrazí pletací jehlici, než aby si zamrdaly před svatbou, a nedejsatan dokonce bez lásky!!! Pohádky, které bezesporu promazávají cestu rukám otylých čtenářek Rytmu života k jejich falem i křovinořezem celoživotně nedotčeným klínům, avšak všem ostatním kazí zuby, způsobují obezitu, kompulzivní nutkání hladit kočky a předčasný přechod. Výjimkou není ani tato bajka o čestném čmoudovi s metastázujícím svědomím a překorektnělé naivní pipince, sloužící primárně jako píárko velkobritského Jeníka Nedvěda, slizského kolotočářského cajdákáře Édy Shitmena, z níž by se někomu v urně klidně mohly vzteky zamlžit lenonky z toho, že jej hážou do jednoho pytle s tímhle kýčovitě nevkusným pičoidem, Kokakolou a Herym Potratem. Na druhé straně je nutno docenit fuckt solidní vstupní nápad, těch pár opravdu podařených druhoplánových humorů během jeho realizace a Danka Vře, jenž tu cukrkandlovou garam masalu aspoň kulantně porežíroval, takže to rozhodně není až takový povrchní hnisavý cucflek na celulitické kobylí prdeli roztoužené staré panny jako Ryčrdův předchozí zvratek About puke. Pokud tedy před projekcí vypnete detektory v říji troubících jelenů a panenek s porcelánovými hlavami, dá se to bez závažnějšího natékání nohou a nadváhové dýchavičnosti v pohodě přestát až do toho přešťastného konce šosácky sterilního nasmrkávání skutečných Indoevropanů, u něhož si árijští fanoušci s chutí zanotují největší hity skupiny Beatleϟϟ, jako například Hey Jew oder Sturmbannführer Pfeffers Verein der einsamen Herzen. (29.09.2019)

Danny Boyle natočil silnější filmy, ale i tahle sympatická a příjemná hudební podívaná má kouzlo. Taky si všímáte, že se poslední dobou s němi roztrhl pytel ? Po Queenech a Elton Johnovi tu je Beatles, ale je to podáno poměrně originálně, což se cení. Ocenil bych kdyby z oného světa zmizlo více věcí než 3. Himesh Patel solidní a finále dojemné. 75% (31.10.2019)

Neškodná prkotina, na ktorej sú dobré najmä pesničky (ale už nie ich prezentácia). To mi pripomenulo jeden dôležitý fakt, a síce že veľmi záleží aj na tom, kto spieva a ako spieva. Môže ísť aj o nesmrteľný hit, pokiaľ nie je výborná aj samotná prezentácia, tak ide všetko do hája. Dosť preto pochybujem, že by sa ten chlapík stal slávnym len preto, že spieva nesmrteľné hitovky Beatles. Nemal charizmu, nemal hlas, technika spievania iba priemerná a celkovo ma dosť rozčuľoval. Na druhú stranu mám ale slabosť pre Lily James, takže aspoň ten slabší priemer. 55/100 (26.09.2019)

Body navíc dávám za nezničitelné melodie, jimž atmosféra stadionu ve Wembley ještě přidá na síle, už byla řeč. Svou roli sehraje také nevtíravě pohodová nálada a konečně i britský humor, jejž zastupují John Lennon, Harry Potter či zamítnutý název slavného Bílého alba Beatles, protože to by dneska narazilo – je totiž moc bílé. Na zajímavý výchozí nápad se přilepí zbytečná romance. Ed Sheeran jako hvězda do party dobře zapadá. Ze začátku příšerné nudné písně, mnoho vysvětlivek a vtipné probíjení se umělce k vrcholu jako odlehlý stan na fesťáku a koncert pro čtyři nudící se děti. Stylizace je odlehčená. (21.10.2019)

Až na vtipný nápad: Co kdyby Beatles nikdy neexistovali? je až podivuhodné, jak zbytek filmu je naprosto bez nápadu. On ani nedokáže nabídnout očekávatelná klišé. Takže hudebník, který se rázem proslaví překradenými písničkami, není vůbec obklopený nějakou slávou. On řeší umrněné trable s láskou, s karikaturou zlé manažerky, s manažerem neschopou, ale nijak se ta jeho přeukrutná sláva nezobrazuje, jen se o ní mluví. ___ Je to nudné, o ničem, hloupé a trapné. SHRNUTÍ: Let it be. (02.01.2021)