Yesterday

Vyhodit romantiku na konci tzn. odhollywoodnit to, a byl jsem spokojenej dost. Jestli to zpívá sám Patel, tak dobrý, větší camea Eda Sheerena pobaví (mini vtípky v podobě vyzvánění v telefonu jsou divácky vděčné), Hey dude taky. Trailer kdysi na jaře nalákal, a tak jsme ani nečekali až se objeví onlajn. (21.07.2019)

Danny Boyle je nepochybně jeden z nejzajímavějších režisérů současnosti. Naopak Richarda Curtise v osobním žebříčku tak vysoko nemám (scénář hodně připomíná About Time s první rolí Margot Robbie, jeho nejlepší film) a proto je i možná důvod, proč jsem se o film blíže nezajímal a skoro na něj ani nešel do kina. Což by byla obrovská chyba, protože jednak v kinech ubývá klasických romantických komedií (ačkoliv zde ta romantická linka není tak nosná) a hudebních filmů není nikdy dost...a druhak hodně žeru Beatles (nejsem fanatik, co zná všechny písničky zpaměti, ale naposlouchané je mám), což je zároveň jedna ze dvou menších výtek tohoto feel good filmu. Šedesátník Boyle pořád natáčí dravě jako čerstvý absolvent filmové školy, Lily James je stále neuvěřitelně roztomilá, Himesh "Raj Koothrappali" Patel patřičný sympaťák a Kate McKinnon stále nesympatická kráva (sem se ale její zuřivost přirozeně hodí). Trošku mě ale mrzelo, že slavný režisér nespočtu hitů ve vší té neotřelosti právě v té romantické lince patřičně nedupne na plyn a nenechá nás pořádně dopřát a užít si notoricky známé hity rodáků z Liverpoolu. Vždy jakmile začne písničkář Jack hrát, někdo zazvoní, bouchne dveřmi...jakmile konečně přichází naděje na velkolepý koncert (Live Aid z Bohemian Rhapsody to vytěžil na maximum), zazní několik zkrácených písniček a jde se domů. Dle mého obrovská chyba, když už tu licenci na všechny hity mám. Nic to však nemění na faktu, že Yesterday (asi nejlepší cover) JE nejlepším feel good filmem, na který lze o prázdninách zajít do letňáku. (30.06.2019)

„Život ide ďalej, kamoš.“ Dannyho zbožňujem za Sunshine. To je jeden z mojich najobľúbenejších filmov a som rád, že sa vďaka Yesterday vrátil tam, kam patrí. Medzi elitu. K režisérom, ktorí sú krok pred divákmi. Ktorí vedia, čo divák chce vidieť, ale síce mu to dajú, ale naservírujú mu to predsa len troška inak, než čaká. A to je super. Vidno to napr. na vedľajšej dejovej linke so záhadným párikom, kedy čakáte, aký mrazivý a desivý psychotriler z toho preboha vylezie a nakoniec... ok, neprezradím. Následne prichádza geniálna scéna na pláži, ktorú som fakt nečakal a pritom, keď sa zamyslíte nad tým, o čom tento film je, je to najlogickejšia a najsamozrejmejšia scéna celého filmu. Občas Danny jemne zakopne (a strihač tiež – nezaslúžili si hrdinovi priatelia predsa len lepší resp. aspoň nejaký koniec?) a druhá polovica troška stráca tempo a stagnuje, ale i tak skvelý príbeh, parádna zápletka, mega herci (sorry, najlepší bol Rocky, ale aj Kate McKinnon si to solídne užila), úžasná anglická atmosféra/výprava, soundtrack ani nemá význam komentovať. A posledné tri minúty sa prakticky okamžite zaradili medzi najlepšie scény, aké som v roku 2019 videl. Keď som to dopozeral, šiel som umývať riad, zapol som si rádio a hrali v ňom Let It Be. Niečo na tom bude. (05.10.2019)

Myšlenka pěkná, leč nepravděpodobná (skutečně by v dnešní cynické době byli Beatles se svými písničkami o lásce stejně relevantní jako v šedesátých letech?) a nikterak originální (v podstatě jen rozvíjí jeden nápad z Návratu do budoucnosti). Zpracování mrzké. Jde jen o hrozně ledabyle zkonstruovaný věšák na songy od Beatles, s lacinými vtipy (přejmenování Hey Jude na Hey Dude), nepřesvědčivou romantickou linií, nemožně napsanými ženskými postavami (problém všech Curtisových scénářů) a hrdinou, který všeho dosáhne (a nic podstatného neztratí) díky podvodu. Prefabrikovaný crowd pleaser bez jiskry, důvtipu, vizuální nápaditosti a jediné opravdové emoce, který v křečovitých dialozích jen předkládá hotové pravdy, nenechá diváka, aby si sám něco objevil a mohl žasnout a některým z nejlepších písniček historie dělá spíš medvědí službu. Vlastně s nimi pracuje úplně stejně jako karikatura ziskuchtivé hudební manažerky, na které si smlsla Kate McKinnon - jako s produkty, ze kterých je třeba vydojit co nejvíc peněz. 50% (20.06.2019)

Zajímavá premisa zničená tím, že je to ROMANTICKÁ komedie! A když si vzpomenu, jaké jsem kdysi mívala něžné city k Dannymu Boylovi, ale určitě jsem je mívala jenom v době, kdy točil scénáře Alexe Garlanda. A možná právě zjištuji, že Danny Boyle žádný svůj rukopis nemá, protože Yesterday je samý Richard Curtis a nic jiného, tzn. veškerá lidská substance, svědomí a city (ano, city hlavně) jsou odstraněny (respektive neexistují stejně jako The Beatles) a postavy se umí chovat jenom ve vzorcích velkých slov a velkých gest a nikoliv ze dne na den žitého proměnlivého života. No jo. Škoda. (15.11.2019)