Psi nenosí kalhoty

Film který i přes poměrně explicitní sado maso hrátky dokáže nebýt prvoplánově vulgární a mít srdíčko. Podle názvu jem čekal spíš odlehčenější perverzní blbůstku, ale on je to, světe div se, dost seriózní film. Smát se sice budete, ale kdyžs i pak uvědomíte, jak moc jsou vlastně postavy v hajzlu, tak vás i zamrazí. V žádném jiném letošním festivalovém filmu ve Varech jsem asi hrdinům nakonec tolik nefandil. Což je vcelku zajímavé - vzhledem k tomu, jaké jsou to trosky. Finové se toho nebojí, díky jim. #KVIFF2019 (02.07.2019)

Dvě ztracené duše k sobě najdou skrze bolest cestu. Nic víc, nic míň. Co příjemně překvapí je fakt, že i naturalistické S/M hrátky lze natočit celkem vkusně. Dalším pozitivem jsou herci a jakkoliv mám daleko k těmto sexuálním praktikám, Krista Kosonen na mě působila nehorázně sexy. K zapamatování je tu i nehtová scéna, která mi vůbec neudělala dobře po těle. Jen ta komedie mi tu trochu chyběla. Podobné filmy nejsou mým šálkem kávy, ale tohle se mi líbilo. 75% (06.01.2021)

Hodně odvážný kousek, který tady na plátně ještě nebyl. Netradiční romantická love story převlečená do sadomaso oblečku, který na první pohled působí jako bezduchá, přímočará a nudná fetiš story, ale v hloubce se schovává psychická hra dvou osamělých, zlomených lidí. Má to pomálé tempo, temný špinavý filtr kamery a určitě se film nezavděčí každému, ale když divák přistoupí na určitá pravidla a vžije se do hlavní postavy, dostane zvláštní zážitek, o kterém bude přinejlepším přemýšlet pár dnů po zhlédnutí. Dojde dokonce i na nečekaně přiostřené scény (trhání zubů) a všemožné dušení a podobné zvrhlosti, takže já jsem spokojen. (05.05.2020)

Mně to jako komedie rozhodně nepřišlo a na romantický (nikoliv sentimentální) žánr to zas mělo až příliš šťastný konec. Zkrátka takové společenské drama o hledání, setkávání, překážkách a postupném nalézání. Výborná kamera, skvělá hudba a několik magických scén, mezi nimiž vede ta podvodní následovaná výjevy z mučírny, především hořící záda. Dle ohlasů jsem čekal větší maso - gore umírněné, především trhání zubu už předvedla řada filmů věrohodněji a naplno. Přesto dám čtyři hvězdy, jelikož celková atmosféra snímku se mi líbila. A kdyby film sklouzl více k dekadenci a temnotě, dal bych i pátou. p.s. kde některé ty držky vyhrabali? Snad v Laponsku.... (20.05.2020)

Bolest je v životě lidském velice specifická záležitost, může být hluboce zarytá či povrchní, spojuje nás, každý žije s bolestmi obou druhů. Je asi více způsobů, jak si ulevit od bolesti v duši. Juha volí cestu, při níž dostane bolest z hloubky na povrch, přišlo mi to celkem tolerantní, většina si kompenzuje své bolesti na druhých. Sledujeme jeho očistnou cestu, jež vede přes bolest, až na práh...na kterém stojí anděl (nového) života v černém s bičem a igeliťákem, když si vzpomenu, že to vlastně byla i komedie, pro našeho doktora nebude tedy vůbec lehké si třeba jen tak od srdce zatančit v s/m oblečku na bizárdýze. Klasicky skvělá režie, jež je z těchto krajin očekávána a celkem silný příběh, který krásně rozehrává hru několika postav...všichni nějak kompenzují své bolesti, což může lidi velmi silně spojovat. [Filmový klub Citadela] (03.03.2020)