Psi nenosí kalhoty

Někdo má za romantiku Casablancu nebo Pretty Woman, někdo bude mít tohle. Na první pohled nesourodá dvojice si k sobě vytvoří pouto skrze S/M. Pojmuto otevřeně bez servítků ale slušně, civilně, s vážností i humorem, a hlavně uvěřitelně, s funkčním psychologickým pozadím. Což se u těchto filmů, kterých je už tak málo, takřka nevidí. Režisér totiž nechtěl natočit kontroverzní film o S/M, ale úsměvné lidské drama o zblížení dvou outsiderů v prostředí, které je pro většinu diváků neznámé nebo nepochopitelné. [Cannes] (24.05.2019)

Dvě ztracené duše k sobě najdou skrze bolest cestu. Nic víc, nic míň. Co příjemně překvapí je fakt, že i naturalistické S/M hrátky lze natočit celkem vkusně. Dalším pozitivem jsou herci a jakkoliv mám daleko k těmto sexuálním praktikám, Krista Kosonen na mě působila nehorázně sexy. K zapamatování je tu i nehtová scéna, která mi vůbec neudělala dobře po těle. Jen ta komedie mi tu trochu chyběla. Podobné filmy nejsou mým šálkem kávy, ale tohle se mi líbilo. 75% (06.01.2021)

Finský film o chirurgovi, kterému se utopí manželka v podání Ester Geislerové a on najde únik v sado maso a vytvoří si vztah s dominou. Prapodivná romantika dvou zoufalců v kvalitní filmařině, která mi nesedla. O tomto filmu jsem se dozvěděl z rozhovoru s Ester, kde popisovala, že jí zaplatili i kurzy freedivingu, když má hrát utopenou a dokonce producenti do bulváru uvolnili její nahou fotku pod vodu - už kvůli tomuhle lacinému kroku jsem na ten film přísný a taky Ester tu má hrozně malinkatou roli. (29.03.2020)

Na ploše romantické komedie se dá rozehrát ledacos, tentokrát je to romance mezi dominou a jejím zlobivým pejskem. Není to žádné sado-maso šidítko jako nechvalně proslulá americká trilogie, ale vztah dvou lidí založený na sdílení bolesti. Dojde i na pár divácky dost nepříjemných scén (díky jedné si to ukládám do stejné přihrádky jako Schlesingerova Maratónce). Z české stopy ve filmu bych zmínil zvláštní muziku Michala Nejtka, která film pěkně dotvářela (70%). (15.02.2020)

Film který i přes poměrně explicitní sado maso hrátky dokáže nebýt prvoplánově vulgární a mít srdíčko. Podle názvu jem čekal spíš odlehčenější perverzní blbůstku, ale on je to, světe div se, dost seriózní film. Smát se sice budete, ale kdyžs i pak uvědomíte, jak moc jsou vlastně postavy v hajzlu, tak vás i zamrazí. V žádném jiném letošním festivalovém filmu ve Varech jsem asi hrdinům nakonec tolik nefandil. Což je vcelku zajímavé - vzhledem k tomu, jaké jsou to trosky. Finové se toho nebojí, díky jim. #KVIFF2019 (02.07.2019)