Ženy v běhu

Do krásného prostředí Vyšehradu byl zasazen ladný běh čtyř půvabných představitelek Kovářových (Věra, Marcela, Bára, Kateřina). Příběh filmu je lidský, příjemný a odpočinkový. Přesto ne nudný. Postava Ondřeje Vetchého mi připomínala Jirku Luňáka z Okresního přeboru, postava Martina Hofmanna zase Luďana Říhu z Mostu!. U Vladimíra Polívky podobně jako u jeho sestry Anny platí, že jablko nepadá daleko od stromu. (03.03.2019)

Jindra už to nedal. Zasvištěl si sice ve sporťáku, hupsnul s padákem nebo si nechal manželčino jméno vytetovat na rameno, ale splnění dalšího cíle – zaběhnout maraton – už nestihl. Milující vdova s urnou na zádech v batohu se rozhodne uctít jeho památku tak, že maraton uběhne za něj. Respektive k tomu zlanaří jejich tři dcery (všechny tři solidně zahrané) a více než čtyřicetikilometrovou vzdálenost si rozdělí. Námět solidní, proč ne? Jen je to všechno komplet průhledné a předvídatelné. Do třicáté minuty divák prakticky všechno odhadne. Vedle postupného přicházení běhu na chuť se vše točí okolo toho, že ani jedna ze tří dcer nemá manžela/partnera a všechny by ho chtěly. A každá má jinou startovací čáru. Celé je to sázka na jistotu. Co diváka krapet vytrhne a potěší, je rodina Terezy Kostkové, kdy nejmladší syn naivně přebírá obraty starších „někoho přeříznout“ nebo „ona to nedostala“, což vyvolává úsměvné momenty, a zejména pak přesný (snad jednou manžel) Ondřej Vetchý, který se vysmívá kondici své partnerky. Pánové jsou tady obecně za neschopné a sexistické idioty, případně bručouny, což je případ jinak solidního Martina Hofmanna, který je do téhle melodramatické limonády rovněž natlačen. To Tomáš Hoffman produkoval všechny ty lidičky v pokušení a v naději, se scénáristou Martinem Horským spolupracoval na své prvotině (Bezva ženská na krku) a nyní byl i u Horského režijního debutu a dál cílí na žánr oddechové romance v řemeslně jistém podání. Každému v humoru sedne něco jiného, což je naprosto v pořádku, stejně jako v případě herců, kdy si každý zase najde toho svého favorita. Stokrát použitý námět nepřekvapí, kromě herců nicméně oceňuji i tempo, které nemá moc hluchých míst. A hlavně tam není tolik „té naší“ pověstné křeče. Třemi hvězdami tuzemské snímky „oceňuji“, když ze vší té nesoudnosti nejsem naštvaný, tady půjdu ještě výš. (14.10.2019)

Do kin chodím převážně na horory. Novodobá česká tvorba zrovna dvakrát neláká, ale protože mě přítulkně překecala udělal jsem vyjímku. A to i přesto, že jsem měl čest s filmem " Život je život " který M. Horský natočil v roce 2015. A to byla velká katastrofa. Ve finále ale musím konstatovat, že mě " Ženy v běhu " neskutečně překvapily a nakonec jsem návštěvy kina vůbec nelitoval. Je to takovej milej příběh, kterej zbytečně netlačí na pilu a přesto v sobě skrývá spoustu vtipných scén a hlášek. Chválím i výběr herců a to jak se svých rolí zhostili. Vhodně byla zvolená i muzika. Za mě prostě nečekaná spokojenost a proto dávám 5 hvězd. Určitě jsem tenhle film neviděl naposledy. Podle mě je to jeden z nejlepších, českých, komediálních filmů za poslední dobu. (10.02.2019)

Trendy střih, laciná látka, optimistické barvy. Teplákovka ušitá na míru širokému publiku, které by možná prospělo, kdyby se začátek poslední třetiny obešel bez tradičních pseudokonfliktů a celá ta dopředu nalinkovaná trať byla uběhnuta jen v lehkém komediálním tempu. Jednu upocenou hvězdu navíc přidám za Vetchého, speciálně za jeho výraz, když na balkóně se stopkami v ruce odhalil partnerčin progres. Tyhle role neškodných ješitů mu jdou náramně.. (16.10.2019)

Tak jsem se k tomu konečně dostal a vůbec to nebylo špatné. Samotný děj je dost jednoduchý a předvídatelný. Zajímavém jsou spíše postavy. Celé je to o zvládnutí maratonu, ve kterém se mají střídat čtyři ženy. Trénink ale všem změní život. Všechny to někam posune a nikdo nezůstane tam, kde byl na začátku. Jak jsem řekl, je to předvídatelné a je tam pár vtipných scén. Taková oddechovka. Obsazení je taky dost slušné. "Dneska je středa." (03.11.2021)