Brankář

Je to skutečný příběh brankáře , který se ze zajetí vypracoval na britskou hvezdu. Do nacistické armády vstoupil dobrovolně což je morální dilema. Posedlost Britů fotbalem a jejich pragmatismus je zde dobře vidět. Romance je celkem slabší. Nejvíce zábavný pro mě byl "okresní přebor" na malém hřišti. Režisér nemecký kolega Krosse umí fotbal točit výborně. Jak Kross přestoupí do Manchesteru, zacne byt priběh obyčejný - nenávist fanousku, , statečný postoj manželky, postupný respekt a úspěch, domácí idylka u moře i památný zápas ve Wembley, kde Trautmann dovedl svůj tým k vítězství navzdory těžkému zranění krku. Režisér Rosenmüller soukromá drama hrdiny moc neuměl, počínaje noční můrou z fronty a konče rodinnou tragédií provázenou přepjatou výzvou „Hraj dál, hraj pro svého syna“. Podle někoho trvůrci své kontroverzní titulní postavě mírně nadržují. Ale jde o druhou šanci že. Aspoň neoslavují jeho pět nacistických vyznamenání včetně Železného kříže nevystavují odpustky za brankářskou bravuru. Zajímavé jsou další osudy Trautmanna. Zemřel až v 89 letech, několik dětí i manželek a do pozdního věku pracoval pro fotbal. (16.04.2020)

Očekávání byla trošku někde jinde. Asi bych čekal životopisné drama o Němci, který se aktivně zapojil do bojů Druhé světové války, ve které byl zajat a ihned po válce začal žít v Anglii a chytat za místní fotbalový klub, ponese o dost větší dávku kontroverze a vyhrocených situací. Takhle je to až hodně sladkobolné a popravdě ani toho fotbalu tam tolik není. Uznávám že Bert Trautmann ušel neskutečnou cestu od ''nácka'' v koncentračním táboře k legendě Manchasteru City, ale tenhle film by tohoto příběhu mohl využít daleko více. Nicméně herecké obsazení je sympatické a když už nic jiného, tak příjemná sportovní dobovka z toho je. (13.08.2020)

"Každý má být posuzován podle toho, kým sám je". Slova rabína Altmann jsou autentická, jako je v mnohém autentický celý tento životopisný film. Osud Berta Trautmana, nejprve nacistického vojáka na východní i západní frontě a držitele Železného kříže a po válce především dlouholetého brankáře Manchesteru City, který se ve své době zasloužil o usmíření Angličanů a Němců, je mnoha ohledech pozoruhodný. Velmi oceňuji, že se film netočí jen kolem Traumanovy jistě úctyhodné kariéry a rozhodně to tak není jen čistě sportovní film. Silným tématem filmu je odpuštění a odmítnutí principu kolektivní viny. Odpuštění od druhých však někdy nestačí. Trautmanovi se jeho trauma z války vrací jako bumerang v okamžiku, kdy prožívá velkou rodinnou tragédii. Odpustit sobě samému se za této situace zdá být skoro nemožné, možná ještě nemožnější, než bylo dohrát zápas finále Anglického poháru se zlomeným krkem. V obojím ohledu je životní příběh Berta Trautmana naprosto neuvěřitelný a je skvělé, že se jej podařilo v tomto filmu zachytit. (02.02.2020)

příjemný a povedený (skoro)životopisný film.Možná kdyby se tvůrci nesnažili obsáhnout úplně všechna témata (romantická linka,válečné trauma,sport,těžký úděl Němce v poválečné Anglii,rodinná tragédie,...) mohlo to být ještě lepší a soudržnější,ale vzhledem k reálnému základu asi nebyla jiná možnost.Obsazení je sympatické,nicméně Davida Krosse,který tu má konstantní výraz ať se mu děje cokoliv,tu zastiňuje Freya Mavor.Ta mě zaujala už v seriálu Twice Upon A Time,kde byla jediným světlým bodem a tady je ještě lepší...80% (18.04.2020)

Nepříliš výrazný snímek po první hodině ztratil drajv, chyběla zápletka a film připomínal spíš hraný dokument._____ 1)  Téma s dítětem, při vší tragičnosti, jen stěží mohlo být centrálním motivem během čtyřleté vojenské služby._____ 2)  Barvitý a dobrodružný Trautmannův život by si zasloužil kvalitnější zpracování, možná i seriál._____ 3)  Zajímavý koment Volodimira2***** stručně vysvětluje, co předcházelo filmovému ději._____ 4)  Hlavním tahákem filmu je pro mne 28letý pěkný David Kross (Bert Trautmann). (14.06.2021)